Sedem statočných

Zatím jsem zhlédla jen velmi málo westernů kultovního statusu, ze kterých bych měla natolik silné dojmy, že by mi nepřišly nadhodnocené. Zejména se to týká snímků se zdejším hodnocením okolo 90%. Ani o Sedmi statečných nemůžu říci, že by mezi ty výstavní kousky, mé velmi málo početné skupinky, patřily. Jistě, je to skvěle natočený snímek. Ale myslím, že svou legendární pozici si vysloužil zvláště díky silnému hereckému obsazení a skvělé hudbě Elmera Bernsteina. Nějak mi tu však scházel obsáhlejší příběh. Sedm statečných se postupně dává do kupy, sbírají se ti nejlepší chlapi, jaké kdy Divoký západ zřejmě zažil a připravují se na "Velkou bitvu." Celý děj v podstatě jen trénují, vysedávají po Saloonech a klábosí. O moc víc toho děj nenabízí. Závěrečný souboj s bandity, o němž jsem si myslela, že by měl být vrcholem filmu, mi přišel odbytý za pár minut, bez nějaké gradace či napětí. Snímek rozhodně nenudí, charaktery postav jsou dobře vykresleny, i scénář a dialogy jsou poutavé a sem tam padne i nějaká ta vypečená hláška. Ale zkrátka, svůj celkový dojem nezměním. (05.09.2012)

Klasický western zažíval zlatou éru ve 40. a 50. letech minulého století a tento film lze považovat za jeden z jeho vrcholů. Vyskytují se v něm všechny nezbytné žánrové rekvizity a prvky, od svých žánrových předchůdců se liší technickými vylepšeními - zvukem, barvou a formátem, dále silným hereckým obsazením a precizností zpracování. Lahůdka pro ctitele žánru. Námět není původní, je to remake Sedmi samurajů od Akiry Kurosawy. Klasický western mi jako forma přijde příliš zastaralý - s reálnou historií osidlování amerického kontinentu ostatně neměl nikdy moc společného a dále mi trochu vadí typizované postavy obvyklého westernového schématu. Ale proč se na chvilku neobdivovat všem těm naivním westernovým prvkům, jako je bleskurychlé tasení koltů, rychlopalná střelba bez nabíjení či netenčící se zásoba odpravených lotrů údajně čtyřicetičlenné bandy, pokud je podaná v tak řemeslně vybroušené formě. V paměti zůstane i kvalitní hudba. Celkový dojem: 75%. (25.07.2006)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších westernů - 100 Greatest Western Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Sedm statečných, sedm hvězd a jasných pět hvězdiček. Za to, že snímek byl desítky let nejoblíbenějším filmem mého táty, který mne naučil dívat se na westerny s láskou. Za Bernsteinovu hudbu: http://www.youtube.com/watch?v=45KAjt7v4t4. Za klidnou odvahu Chrise, když se rozhodl jet s kočárem na pohřební vršek pohřbít indiána. Za Chicův vztek i mladistvé nadšení, za to, že přivolal vesničany a učil je úctě k pistolníkům. Za Bernarda, že chránil děti a prozíravě je naučil psát své jméno. Za Leeho a jeho strach a deprese, že bojoval s bandity, i když už chytnul do dlaně jen jednu mouchu, zatímco kdysi by býval chytnul všechny tři... Za Britta, že dokázal svým posledním hodem nožem vyjádřit více, než ostatní tesají na pomníky. Za Vinův černý humor i v obklíčení Calverovými pistolníky. Za Harryho, který i přes udivené reakce ostatních nepřestával pátrat po ukrytém bohatství. No a za charizmatického padoucha Calveru...Buenos dias. Adios. Vaya con dios. (Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=HWIlGnJDRzw ) (27.12.2008)

Westerny moc nevyhledávám, jejich kvality (pokud nějaké mají) však dokáži dostatečně ocenit. Tenkrát na Západě mě uhranulo hereckým koncertem všech zúčastněných a legendárním hudebním doprovodem; Tanec s vlky zase vynikajícím Kevinem Costnerem, opět vynikající hudbou a přesnou rukou debutujícího režiséra; Krajina střelců nádhernou kamerou a nejlepší westernovou přestřelkou za několik posledních let. Sedm statečných má legendární úvodní motiv, senzačního Steve McQueena, obstojné herecké obsazení, nezáživné přestřelky a minimálně uvěřitelného záporáka. Čekal jsem od takhle vyhlašovaného klenotu o trošku více než jsem dostal, i tak však jde o jeden z těch lepších westernových zážitků. Do maximálního hodnocení toho chybí ještě spousta, před třemi hvězdičkami však má Sedm statečných náskok dostatečný. (01.04.2010)

„Už mi ponúkali všeličo. Ale nikdy nie všetko.“ Perfektný, vzrušujúci, napínavý, humorný (horkokrvný mladík Chico) i dojemný (Bronson a deti) príbeh o vyvrheľoch, ktorých jednoduchosť roľníkov naučí dobre zomrieť a naučiť si vážiť života - a samých seba. Hoci sa jedná o remake ázijskej klasiky Akiru Kurosawu, americká verzia sa mi vždy páčila viac, na čom majú podiel kultové scény (odvoz na cintorín, padanie z 10. poschodia, tlieskanie, hádzanie dýkou), neuveriteľné scenáristické riešenia (keď sa hrdinovia potrebujú dozvedieť viac o súperových plánoch, tak proste jeden nakráča do ich tábora a tvári sa ako jeden z nich) a fantastické herecké obsadenie, kde nikto nie hlupák, ani vedľajšia figúrka. Jasné, sú tam osoby, ktoré mi odjakživa pripadali nudné. A akčné scény zostarli, to je daň za čas. Ale bohato to kompenzuje chémia medzi Brynnerom (tá jeho chôdza!) a McQueenom, ktorí hrajú výborných parťákov a priateľov a pritom obaja herci sa úprimne nenávideli a na pľaci panovala vojna. K tomu zaujímavo poňatý zlosyn Eli Wallach (vždy sa mi páčilo napr. to, že mal k siedmym statočným v podstate vrelý vzťah a pri prvej príležitosti ich nepostrieľal, ale dal im šancu zachrániť si životy... za čo sa mu oni, keď sa to tak vezme, riadne svinsky odvďačili). Ďalej zaujme smršť skvelých dialógov („Boja sa nás. Asi im nakecali, že ich znásilníme.“ – „To by sme mohli.“ alebo "S kým potom súperí?" - "Sám so sebou.") a hlášok ("Vaše problémy vyriešime olovom."; "Len mŕtvi sa neboja."; "Cintoríny sú plné veľmi hrdých. A veľmi mladých."). Keď prvý raz naplno zahrmí  ústredný chytľavý hudobný motív, mráz na chrbte. "To nie je zmluva, ktorá by obstála pred súdom." - "Ale treba ju dodržať." (06.06.2009)