Tajomstvo slov

Mít slova na tajemství slov není dost dobře možné, protože samotný film je velmi intimní, ale přitom přímo velkolepě popisuje rozvíjející se vztah mezi ošetřující hluchou dívkou a dočasně slepým zaměstnancem ropných vrtů. Prostředí vrtné stanice uprostřed oceánu přidává snímku na depresivní atmosféře. Klíčem ke 4* je pro mě skvělý herecký výkon Sarah Polley . (10.12.2006)

Jeden z nejlepších filmových zážitků za poslední dobu - tak citlivý příběh už jsem dlouho neviděla. Celý film se prakticky odehrává na olejové plošině uprostřed oceánu, což mu ale neubírá na zajímavosti. Setkají se zde dva zranění lidé (jeden tělesně, druhý především duševně) a jejich pomalu se rodící vztah jim změní navždy život - ti dva v podání Tima Robbinse a Sarah Polley jsou nezapomenutelní, k tomu výborná hudba a vedlejší úloha Julie Christie, i když ta se na plátně objeví asi jen 3 minuty. Režisérka Isabel Coixet mě už dostala filmem Můj život beze mne a jestli to tak půjde dál, určitě se zařadí mezi mé nejoblíbenější tvůrce. Navíc má narozeniny ve stejný den jako já :-) (04.04.2006)

Ono nerád dávam nejakému počinu vysoké hodnotenie len za výpovednú hodnotu filmu a jednu úžasnú scénu, ktorá zmenila celý film, ale v podstate nemám na výber. Film sa zo začiatku tvári ako totálna "hlúposť". Sarah Polley pôsobí ako psychicky narušená osoba. Lenže je za tým oveľa viac je za tým to čo sa naozaj deje vo svete a my žijeme v "domnienke" presvedčení, že nám sa niečo také nestane tak predtým zatvárame naše oči.Sú ľudia čo zažili špinavosti a čo je na tom najhoršie ich život je tak zničený, že by boli radšej umreli vtedy keď sa im tie veci stali. Preto je tento film taký silný a každý v kútiku duše cíti, že toto sa naozaj deje. Herecké výkony nie sú vôbec oslnivé sú skôr priemerné, ale jedna silná scéna dokáže vytrhnúť tento snímok do nebies. Okrem dvoch hlavných postáv, ostatné nie sú tak zaujímavé. Veľmi ťažko sa toto hodnotí lebo to má svoje "muchy" chyby a zároveň je to super film o živote a jednej silnej láske. Veľmi silný snímok to musí byť pre ženy, ktoré to zrejme ešte viac prežijú a aj mne je zle s toho aké špinavosti sa dejú. Dávno som tak neváhal medzi 4 a 5 hviezdami. (Hodnotenie 4,5) (26.05.2015)

„Kam letí? Záleží na tom? Vadí jí snad letět nad padesáti tisíci tunami oceli, do kterých denně naráží dvacet osm tisíc vln, někdy i víc? A to je vše? Trávit čas, než tě stráví sám? Je to všechno? Vlny, vlny. Každá jiná.“ Hanna žije velmi systematický, rutinní, asociální ale bezpečný život, A žila by tak i dál, kdyby se neobjevila krátkodobá práce ošetřovatelky… Líbilo se mi už prostředí, v němž skupinka osamělých existencí žila. Ne snad svou estetičností, ale atmosférou izolovaného klidu, ve kterém si čas na ropné plošině ubíhá svým vlastním, pomalým tempem. Díky tomu se mohl rozvinout vztah těch 2 a mě je moc bavilo pozorovat. Josefovu neúnavnou snahu zapůsobit na „sestru řádu Kuřete a rýže“, a naopak Hannino postupné, opatrné otevírání se. Snímek se mi líbil až do podivného setkání s „důvěrnicí“. Konec se už tak nějak dal čekat. Za mě solidní 4*. „Coro...“ - „Ano?“ - „Jak se dá žít s tím, co se stalo? S důsledky? Jak žít s nebožtíky?“ - „Nevím. Člověk prostě musí žít dál. Všichni vlastně žijí pro budoucnost. Anebo ne. Někdo to nezvládne.“ (06.11.2022)

Sice již není tak dokonalý jako Můj život beze mne, přesto i tento snímek stejné režisérky lze nazvat naprostým mistrovstvím. Hluboký bolestný film, tak chytře vymyšlený, napsaný a citlivě natočený, že vnímavého diváka nemůže nechat chladným... a závěrečná katarze je nezapomenutelná... 95 % (02.05.2020)