Tajomstvo slov

Film má vo všeobecnosti jednu zázračnú vlastnosť, dokáže zdramatizovať a zhutniť inak celkom bežné udalosti. Nie žeby staranie sa hluchej opatrovateľky o slepého muža na ropnej plošine bolo niečo obyčajné, ale v realite by si okrem zopár zdvorilostných fráz asi ani s takýmito životnými traumami dokopy nič nepovedali, inými slovami by si navzájom neotvorili duše. V Tajomstách slov tak ale učinia a divák si z nich odnesie bohatý zážitok. Počúvanie o hrôzach juhoslovanskej vojny patrí k najdrásivejším momentom, aké som kedy pred televízorom zažil, nič explicitne zobrazené k tomu nebolo treba, v tom tkvie "tajomstvo slov". (10.12.2017)

Nádherná dráma s veľkým D, založená na emóciami nabitých dialógoch. Sledujeme tu pomaly sa rozvíjajúci a krehký vzťah medzi dočasne oslepeným a zraneným pracovníkom vrtnej plošiny a mladou ženou, ktorá sa má počas jej vynútenej dovolenky o neho starať. Skvelý herecký koncert Sarah Polley, umocnený chladnou atmosférou samoty a ľadového mora. Moment, kedy si zranený, popálený a slepý pracovník uvedomí, že na svete existujú ľudia, ktorí aj keď sa navonok zdajú zdraví a snáď len trochu čudní alebo vzbudzujúci zvedavosť, sú na tom vo svojom vnútri omnoho horšie ako on so všetkými svojimi vonkajšími a duševnými boľačkami, a že práve jeden taký človek sedí vedľa neho, bol tak emočne mohutný, že trvalo hodnú chvíľu ho ako-tak stráviť. Je to filmový moment, ktorý si zaradím medzi TOP 10 najemotívnejších. Kto má rád pocitovo silné drámy s veľkým presahom a emočným nábojom, ktorý sa len tak rýchlo nevytratí, pretože v človeku ešte dlhú dobu rezonuje, tak si určite príde na svoje. 89/100 (23.07.2014)

Příběh o tom, že jizvy na těle jsou vidět, ale jizvy na duši mohou zůstat skryty na věky. Navíc je čas nezhojí, neboť jednou - ne dnes, ne zítra, ale jednou určitě - vyplavou opět na povrch a zcela nás pohltí. Je jediným možným východiskem láska? Může se zdát utrpení jednoho člověka větší než utrpení člověka druhého? Není přeci jen nejspravedlivějším měřítkem názor oběti samotné? Vždyť přece nikdo jiný nemůže cítit ani zlomek toho, co za muka prožívá právě ona. Na každou ránu existuje lék, jen jej musíme najít. Stejně jako odvahu v sobě samotném se přes všechno zlé přehoupnout a začít opět znovu, na nepopsaném listu papíru, který je plný křehkých slov. Křehkých slov zahalených nejtemnějším tajemstvím. Vynikající Tim Robbins a mrazivě dokonalá Sarah Polley. [říjen 2006] (02.10.2006)

Silný příběh, tragické lidské osudy itrovertní cizinky Hanny, která nechce prozradit nic ze své minulosti, a zraněného extroverta Josepha, který je připoután na lůžko a je odkázán na Hanninu pomoc. Postupně se jejich životy přibližují a navzájem do sebe pronikají. Moc se mi líbila atmosféra na těžební plošině, kde se vetšina filmu odehrává. Sem se uchylují podivné existence, samotáři a podivíni, kteří se cítí dobře jen když je od ostatních lidí odděluje velká vzdálenost a hučící moře. A zde si každý může najít svůj kousek štěstí. (07.01.2010)

Jeden z nejlepších filmových zážitků za poslední dobu - tak citlivý příběh už jsem dlouho neviděla. Celý film se prakticky odehrává na olejové plošině uprostřed oceánu, což mu ale neubírá na zajímavosti. Setkají se zde dva zranění lidé (jeden tělesně, druhý především duševně) a jejich pomalu se rodící vztah jim změní navždy život - ti dva v podání Tima Robbinse a Sarah Polley jsou nezapomenutelní, k tomu výborná hudba a vedlejší úloha Julie Christie, i když ta se na plátně objeví asi jen 3 minuty. Režisérka Isabel Coixet mě už dostala filmem Můj život beze mne a jestli to tak půjde dál, určitě se zařadí mezi mé nejoblíbenější tvůrce. Navíc má narozeniny ve stejný den jako já :-) (04.04.2006)