Tajomstvo slov

Pomalé čakanie na odhalenie jedného tajomstva, nejakej záhady. Nakoniec najväčšie prekvapenie pre mňa bolo zistenie zdravotného nedostatku hlavnej predstaviteľky. Inak vidíme postupne odbaľovaný rozhovor dvoch ľudí, ktorí odkrývajú intimity svojej minulosti, ale žiadny z týchto príbeh mňa osobne nezasiahol, aj keď teda ten vojnový príbeh bol dosť drsný. Aspoň že to nakoniec dobre dopadlo. Avšak nechápem teplú vsuvku, čo to malo mať s celým príbehom spoločné, že si tam nejakí strojníci robia dobre? Inak výborný výkon Sarah Polley, ktorá sa už desať rokov neobjavila v celovečernom filme... (14.06.2020)

Příběh, odehrávající se na ropné plošině uprostřed němého oceánu, plný hledání se a porozumění. Setkání s Hannou, hluchou dívkou, jejímž hlavním nepřítelem je čas, proti němuž tak usilovně bojuje, ve mně vyvolal cosi nepopsatelného. Nechce být zastižena byť jen chviličkou, ve které by se vracela ke hrůzným vzpomínkám. Její neúprosný zápas s časem je vypodobňován v několika scénách, kdy dívka dělá věci naprosto bezúčelně. Proč kostky mýdla vyskládané až příliš pečlivě? Proč následně po vyšití ubrousku látku vyhodí? Jen prázdný nudný život plný stereotypu a žalostného volání o pomoc, který mi přivodil zvláštní pocit na duši. Snad se ten druh prázdnoty přesunul i na mě, snad to byla lítost či náznak bolesti...Když žena dostane příležitost pečovat o popáleného a dočasně neslyšícího muže, nabídku ihned přijímá. Hanna, skoupá na slovo, jen málokdy odpoví zvědavému Josefovi. Je nám servírován intimní rozhovor, který jsem hltala plnými doušky a s nadějí hledala mezi řádky. Možná že právě handicap těchto dvou úplně odlišných lidí je natolik sblížil. Jako voda v moři, dál plyne i příběh dvou smutných postav, tak alarmujících lidských životů. Vyvíjející se vztah mezi nimi je křehký jako motýlí křídla. Odhalují svá tajemství, až nakonec zjistí, že by navzájem mohli zasytit ten citový hlad. (02.03.2008)

Příběh dvou ztrápených duší, které se díky mnoha okolnostem našly v bludišti mezilidských vztahů. Hlavní postavy nejsou ploché ani bezduché loutky odříkávající naučený text. Byli to vlastně dva úplně obyčejní lidé, které můžeme dnes a denně potkávat na ulici. Nejvíce jim pomohlo, že spolu mohli mluvit o téměř obyčejných věcech, které pro ně měly ale zásadní charakter. Film vyžaduje velkou dávku pozornosti a čistou hlavu, aby mohl člověk přemýšlet o tom, co se před ním na obrazovce děje. Pak se možná i stane, že ta zmiňovaná deprese postihne i vás. (27.09.2012)

Tajemství slov, aneb jak hodně mluvit a nic moc nevykecat. [Symptomaticky ženské.] Přestože může představa filmu o konverzaci hluché se slepým nabávat rysů anekdoty, moc se nepobavíme - a když, jen do pláče, jak by řekl Jára Cimrman. Snímek neponechává nic náhodě - počinaje vynikajícím soundtrackem [Byrne, Waits, Antony & The Johnsons a mně dosud neznámé kontinentální subjekty], přes skvělou, osvědčenou volbu jednoty místa a času na fotogenické těžební plošině, po působivou práci s dialogy, slovy, která se derou na povrch příběhu z hloubky, jejíž podobu nám dávají jen tušit, protože stejnou měrou milosrdně zahalují [snad jsem nevykecal pointu]; přesto snímek disponuje explicitními momenty, z nichž vstávají zbytky animálního zasrstění hrůzou. Z ústředního hereckého dua podává přesvědčivější výkon Sarah Polley. Čím dál víc mi připomíná moji kamarádku Marthu a její [Sarah, ne Marty] pomalu odbourávanou izolaci je radost sledovat. (03.01.2013)

Křehké citové drama s velkou dávkou melancholie zabalené do smutného a pesimistického hávu, které si dle mě zaslouží trochu objektivní pohled. Není tu nouze o velmi silné momenty a podmanivá atmosféra nemá žádné díry. Přesně však nedovedu vysvětlit proč zůstávám na 3*, možná jsem byl naladěn na špatnou strunu, možná jsem očekával více, nevím. Film je ale svým způsobem velmi zajímavý a romantici si tu přijdou na své.70% (21.07.2011)