Nepohodlný

Obsahově důležitý i s několikaletým časovým odstupem, bohužel formálně však naprosto selhávající. Zmatečná chronologie příběhu celkem nudí včetně ruční kamery. Racheliny úsměvy ve flashbacích jsou kouzelné, nikoliv oscarové...Takže celý ten chaotický a nezáživný kolotoč konspirací, vydírání, nevěry a vyšetřování je z mého pohledu jen dalším příspěvkem do sbírky snímků s nápisem "promarněný potenciál". (23.07.2021)

Zvláštne... Po celý čas ma príbeh zavraždenej nevycválanej aktivistky (fajn, ale Oscar?) a jej utiahnutého manžela (Fiennes!!! Fiennes!!! Fiennes!!!) nepustil, spracovanie mocno sedelo. Všetkého bolo tak akurát, jednotlivé roviny sa zdali byť vhodne poprepájané, žiaden pretlak, ani známka po hystérii. A to až do úplného, v kontraste s udalosťami nečakane pokľudného konca... Na druhý deň som si ale zarazený uvedomil, že vo mne z toho absolútne nič nezostalo a to vlastne už pár minút po dopozeraní. Nerozumiem. Asi to do seba zapadlo až príliš, než aby to pôsobilo skutočne a asi som sa pre (buď ako buď) predsa len chvíľkový vzťah dvojice hlavných aktérov nenadchol. Asi mi to nakoniec predsa len prišlo trošku vykonštruované (nie žeby som neveril), iba o málo bezprostrednejšie, než príbeh Syriany. Akoby v tých filmoch chýbal, napriek evidentnej snahe tvorcov, skutočný zápach človečiny. Snažia sa byť nekompromisné, chcú byť čo najúprimenjšie a predsa z môjho (možno vyhraneného) pohľadu nezachytávajú to podstatné - človeka. Zlodusi nie sú démoni, stále však iba zlodusi, hrdinovia nie sú superhrdinami, charakterovo však plochejší, než by sa žiadalo. Presne tak: na skutočnú výpoveď málo ľudské. (ale objednávka vraždy je vynikajúca, v nej samotnej je ukrytá toľká výpoveď, že na vcelku pozitívny dojem vystačí sama o sebe) [70%] (06.11.2006)

Velké farmaceutické společnosti, předražené léky testované na lidech, britská vláda – komplikovaný cyklus, ve kterém se točí příliš mnoho peněz na to, aby jej nějaký pěšák dokázal zastavit. Skutečně? Bohatí bohatnou, chudí se stávají chudšími, chudší nemocnými, nemocní umírají. Koho to zajímá? Nikoho. Koho by to mělo zajímat? Všechny. Nepohodlný narozdíl od Syriany netrpí roztříštěností, ač je rovněž složen z mnoha fragmentů a lze jej vnímat jako dva filmy v jednom. Silně humanistický náboj režiséra svádí k používání kapku vyděračštějších prostředků, které se sílící intenzitou bohužel ztrácejí na přesvědčivosti. Příkladem takové scény je „konec prvního filmu“, po Justinově návratu do Londýna – bylo tohle nezbytné? Rovněž kamera, ač je místy geniální, působí příliš agilně v místech, kde bych osobně uvítal poklidnější přístup. Škoda, že scénář nebyl koncipován tak, aby nabídl Weiszové prostor v průběhu celého filmu, ne primárně v jeho první polovině, její Tessa totiž příběh nevídaným způsobem oživuje a dává tu nejsilnější motivaci, proč bojovat dál. Nebuďme tedy jenom opatrnými zahrádkáři, tvář světa může pozměnit každý. Alespoň tomu pro tento okamžik věřím, za což si Meirelles zaslouží uznání. 85% Zajímavé komentáře: Isherwood, k212, mm, Beky, Kali4, wipeout (10.05.2007)

"Nepohodlný" je jeden z těch filmů, při jejichž sledování si uvědomím, jakou cenou se platí to MOJE POHODLÍ (v tomto případě dostupné a bezpečné léky). Nejvíce zabíjí lhostejnost. Ať už k těm nejpotřebnějším, nebo k těm, kteří se snaží alespoň trochu pomoci a stávají se tak těmi nepohodlnými. Vždycky tedy bude mít smysl natočit takovýhle film, a vždycky bude mít smysl vidět ho. (06.05.2006)

Vzhledem k tomu, že se tvůrci snaží o až přílišnou realističnost, to paradoxně ztrácí grády právě tam, kde musíte u filmového příběhu trochu přitlačit. Když jsou nám osudy postav podány div ne formou televizních zpráv nebo reality show, nemám s nimi takový prožitek a spoluprocítění, jako kdyby to bylo natočené jako normální film s obyčejnou strukturou vyprávění. (31.03.2012)