Nepohodlný

Po Městě bohů, které jsem viděl ve stejný den musím uznat, že opět výborná režie, kamera a scénář, z filmařiny nemám moc co vytknout, Rachel je úžasná a Fiennes se také snaží, ale film je pro mne nezajímavý, moc mě neoslovil zdlouhavý příběh, který poukazuje na více globálních problémů, takže 3in1. Kvalitní drama o pvysoké politické hře po všem stránkách, ale ta délka, není stejně vyvážena kvalitou. (17.03.2008)

Na prvý pohlad niečo podobné ako Mesto bohov, myslím žhavá téma nespravodlivosti a tretí svet. Lenže tu je Meirelles aj romantický, je subtílnejší a na príbehu dvoch ľudí sa snaží vyjadriť názor a kitiku k dalšej z mnohých píkladov arogantnosti nás západných polobohov a chudákov v treťom svete. Na vraždu nie je žiadne ospravedlnenie, ani v záujme vyššieho princípu. Som zvedavý, akým smerom sa pán režisér vyberie ďalej. Super obsadenie a (ne)prekvapivo depresívny záver. Meirelles je v dobrom slova zmysle nepohodlný režisér. (25.08.2009)

Velmi kultivované drama přecházející do uměřeného thrilleru. Hlavní představitel si nehraje na supermana a vše probíhá velice střízlivě, uvěřitelně, aniž příběh ztrácí na zajímavosti a napětí. Navíc se z filmu dovídáme to, co dávno tušíme, že farmaceutické firmy vytvářejí nemoci, epidemie a pandemie podle toho, pro jaký lék zrovna potřebují získat odbyt. V Africe, kde, což také tušíme, se ztrácí většina humanitární pomoci jinam, než kam směřovala, a Afričané slouží za pokusné králíky, všechno toto probíhá mnohem křiklavěji. (18.07.2009)

"Nepohodlný" je jeden z těch filmů, při jejichž sledování si uvědomím, jakou cenou se platí to MOJE POHODLÍ (v tomto případě dostupné a bezpečné léky). Nejvíce zabíjí lhostejnost. Ať už k těm nejpotřebnějším, nebo k těm, kteří se snaží alespoň trochu pomoci a stávají se tak těmi nepohodlnými. Vždycky tedy bude mít smysl natočit takovýhle film, a vždycky bude mít smysl vidět ho. (06.05.2006)

„To, čo ona začala, ja dokončím.“ Nie, nie je to druhé MESTO BOHOV, ale napriek prítomnosti hviezd Ralpha Fiennesa (ako vždy skvelý) a Rachel Weiszovej (výborný oscarový výkon, to musia uznať i tí, ktorí ju nemajú v láske) sa podarilo výbornému režisérovi do svojho nepokojného politického/romantického trileru prepašovať dostatok vlastnej tváre a kinetickou energiou (napriek melancholickým kalóriám) oplývajúceho drajvu na to, aby nikto nemohol drístať o tom, že mu Hollywood zobral tvár. (26.01.2007)