Desať Božích prikázaní

Musím přiznat, že se mi tyto poněkud dosti idealizované velkofilmy s křesťanskou tématikou, natočené v padesátých letech v Hollywoodu velmi líbí. Řadím ho někde mezi Ben Hura (3.75 hvězdy) a Quo vadis (čistokrevných 5). Posledního jmenovaného sice nedosáhl ( a dost pochybuju, že se to někdy něčemu povede, alespoň v mém žebříčku), ale oproti Ben Hurovi jsem se tak šíleně nenudila a nebylo tam ani tak "přehestonováno". Klad krásných dívek - Siphora, její sestry, Nefertari nebo i ta vyvolená od Jozua (co později porazil Jericho - což tady ve filmu teda nebylo). Co se týče mužských rolí i ty byly ucházející, v čele s dobře hrajícím Brynnerem (Ramese II.) a velmi obstojně vypadajícím Johnem Derekem (už zmíněný Jozue), ani ten Heston ( Mojžíš) mě tady tak neiritoval. Zaregistrovala jsem rovněž někdejšího představitele Marka Antonia z Kleopatry (1934) a Richarda z Křižáků (1935) Henryho Wilcoxona, a vida, když neměl být nosným pilířem filmu, tak taky nic nepokazil. Skutečnosti, že se Mojžíš v dětství a mládí cítil jako Egypťan bych věřila, výchova občas dokáže divy. O tom triumphu nad Etiopií by se sice dalo polemizovat, ale taky to bylo možné. Líbilo se mi, jak si film poradil s Mojžíšovým vztahem k egyptské matce i kultivované naložení s trestem pro ty, co se zpronevěřili Bohu a jeho přikázáním. Na druhou stranu musím přiznat, že novější zpracování bylo mnohem, mnohem realističtější, ale stejně se mi právě tohle líbilo... Jen jedna připomínka, vůbec neodpovídá tomu, co víme z jiných zdrojů o faraonu Ramesovi (Ramsesovi) II. a obávám se, že za něj k Exodu vůbec nedošlo...:-)) (11.06.2012)

Jeden z vrcholů biblických velkofilmů aneb sandálů pro věřící. Rozpohybované biblické obrazy, které mají jediný účel - aby skrze ně bylo odříkáno to, co všichni už znají nazpaměť. Jednání postav a chování davů nemá podklad v uvěřitelné motivaci a logickém vývoji, ale v biblickém textu. Než aby režie předvedla nějaký zajímavý nápad, spoléhá na masy a monumentální scény a v pár momentech (např. smrt prvorozených) film doslova chcípne. Uznávám, že tyhle příběhy a pojetí mají v kultuře své místo, neboť křesťanům po staletí nestačilo k interpretaci pouhé slovo a především pro ně jsou takové filmy určeny. O téhle potřebě svědčí i fakt, že se jedná o režisérův vlastní remake stejnojmenného filmu z r. 1923. Ale pevně doufám, že i věřící se nad podobným způsobem interpretace budou jednou spíš usmívat. (24.04.2006)

Obdivujem všetky veľkovýpravné, myšlienkovo epické snímky, ktoré sa natáčali v minulom storočí v čase, kedy technika ešte nemala také pevné zázemie ako v súčasnosti, či sa jedná o filmy Ben Hur alebo Most cez rieku Kwai. Zo všetkých týchto historických diel vyráža režisérsky perfekcionizmus a osobne ma v tomto biblickom príbehu nadchla scéna rozdvojeného mora alebo neuveriteľný komparz. Jedna vec ma však začína iritovať čím ďalej, tým viac, a to hlavne neskutočne patetická hudba (ktorá dnes v historickom filme vyvoláva úsmev) a teatrálne herecké výkony, hodiace sa skôr na divadelnú scénu než do filmu. Chápem, že v tom období to patrilo k tomu, no ja si ako súčasný rozmaznaný divák občas nemôžem pomôcť. Myslím si, že Biblia má svoje kúzlo a jednoznačne si zaslúži byť interpretovaná, ale neviem si predstaviť, že by vizuálne dokonalý film, Umučenie Krista, mal byť poškvrnený neznesiteľnou melancholickou hudbou alebo afektovanými divadelnými výkonmi z čias minulých :-) (25.06.2011)

Nejdelší z nejdelších klasických velkofilmů přesně naplnil má očekávání. Megalomanské kulisy, stovky komparzistů, dechberoucí zadní projekce a špičkoví herci navlečení do krásných dobových kostýmů. Jen ta režijní invence nedosahuje ani zdaleka na Williama Wylera či Davida Leana a Desatero přikázání je sice majestátním a vypravěčsky tak nějak bezchybným, ale přece formálně zastaralejším sourozencem těch úplně nejlepších dobových velkofilmů. A mám na mysli především ten statický způsob inscenace interiérových scén - samotné triky a vrcholné akční sekvence (hlavně průchod Rudým mořem) jsou vynikající i po letech. A Charlton Heston s Yulem Brynnerem nemohli být obsazeni lépe. 80% (14.05.2020)

Pekne sa na túto biblickú epiku pozeralo. Kategória „celovečerný film“ je úplne na mieste, keď si naňho vyhradíte 4-hodinový večer. Oproti iným TOP hollywoodskym eposom (Ben Hur, Lawrence z Arábie) tu však chýbajú veľké akčné scény. Je to tak statické, nakrúcané v štúdiových kulisách, ale stále príjemné pozeranie, mnohé širokouhlé kompozície uhranú a pozitívnym prekvapením je, že zadné projekcie ani špeciálne efekty dodnes nepôsobia smiešne. Naopak, finálne rozostúpenie mora je vizuálne zaujímavé aj dnes. (02.06.2022)