Desať Božích prikázaní

Nejdelší z nejdelších klasických velkofilmů přesně naplnil má očekávání. Megalomanské kulisy, stovky komparzistů, dechberoucí zadní projekce a špičkoví herci navlečení do krásných dobových kostýmů. Jen ta režijní invence nedosahuje ani zdaleka na Williama Wylera či Davida Leana a Desatero přikázání je sice majestátním a vypravěčsky tak nějak bezchybným, ale přece formálně zastaralejším sourozencem těch úplně nejlepších dobových velkofilmů. A mám na mysli především ten statický způsob inscenace interiérových scén - samotné triky a vrcholné akční sekvence (hlavně průchod Rudým mořem) jsou vynikající i po letech. A Charlton Heston s Yulem Brynnerem nemohli být obsazeni lépe. 80% (14.05.2020)

Tak především nechápu, jak tohle dílko mohlo dostat Oscara za speciální efekty. Jak proboha musely vypadat ty filmy co onoho Oscara nedostaly? - Ale k věci. Desatero přikázání není tak špatný film, jaký jsem očekával po smysl nedávajícím proslovu Cecila B. Milla, který se vyskytuje v úvodu. Ale rozhodně to ani není film nijak zvlášť dobrý. Spíš průměrný každým coulem - od námětu (tisíckrát již omletého), přes naprosto konvenční scénář, až po nevýrazné herectví všech zúčasněných. A do toho ta šílená rozvleklost! Nevím, já na tyhle magafilmy nejsem. Na druhou stranu, snímky jako Scottův Gladiátor dokazují, že i tenhle žánr jde pojmout velmi nápaditě. Což ale bohužel není případ Desatera přikázání. (27.10.2005)

Reziser Cecil B. DeMille natacal filmy predovsetkym pocas nemej ery a bolo to trosku citit aj na tomto filme, hlavne co sa tykalo hereckych, povedal by som divadelnych vykonoch, pricom jednu starsiu verziu uz reziser natocil v roku 1923 a mozno aj vdaka pokrocilejsim moznostiam vizualnych efektov na 50-te roky chcel natocit remake a verim tomu, ze musel mat v tom obdobi obrovsky uspech. Ja osobne by som par scen vystrihol, predsa len to trvalo na mna trosicku dlho, ale druha cast mi to svojimi vizualnymi efektami celkom vynahradila, scena s morom bola na tie roky krasne natocena, za co si zasluzila i Oscara za specialne efekty. Film bol nominovany aj za najlepsi film roka, avsak v konkurencii ziskal Oscara dobrodruzny film CESTA OKOLO SVETA ZA OSEMDESIAT DNI (1956) od Franka Coraciho. _______ Charlton Heston - (Mojžiš / Hlas Boha) +++ Yul Brynner - (Ramzes) +++ Anne Baxter - (Nefretiri) +++ Edward G. Robinson - (Dathan) +++ Yvonne De Carlo - (Sephora) +++ Debra Paget - (Lilia) +++ John Derek - (Joshua) +++ Cedric Hardwicke - (Sethi) +++ Vincent Price - (Baka) +++ John Carradine - (Aaron) +++ Robert Vaughn - (Muž ozbrojený kopiou u zlatého teľaťa) +++ Produkcia: Cecile B. DeMille +++ (24.06.2011)

Svého času celospolečenská událost. Brána v potaz inflace a vývoj měny, je ´Desatero přikázání´ se svými téměř 900 miliony tržby 5.nejnavštěvovanějším filmem v amer. kinech všech dob (mimochodem na prvních dvou místech je ´Sever proti jihu´ a ´Star Wars´). Bohužel klasik Cecil B.de Mille se asi zapomněl v němé éře. Celý film má jakousi statickou divadelní stylizaci, i při dlouhých scénách se kamera nehne ze stejného místa a nechává herce strojeně odříkávat dialogy, plné nepřirozeného patosu. Po téměř 4 hodinách projekce už tenhle strnulý patos a mizivá režijní invence, která by film trochu osvěžila, začíná být poměrně úmorná. Přesto dávám 4*, snad za tu auru starého svůdně megalomanského Hollywoodu, která celým filmem prostupuje. Ta přehršel špičkových studiových kulis a interiérů skoro až bere dech. A triky? Udělený Oscar za speciální efekty byl, myslím si, zasloužený. Animované zadní projekce, které vypadají velkolepě a vůbec ne nepatřičně (jako bylo v té době obvyklé) a triková sekvence pochodu přes Rudé moře je na svojí dobu naprosto úchvatná a ojedinělá (i dnes působí velmi sugestivně). Vizuální stránce opravdu nejde nic vytknout, ale i vzhledem k přemrštěné stopáži si tenhle epicky pojatý starozákonný „výlet“ podruhé už těžko zopakuji. (23.03.2008)

Pôsobivo sprostredkovaný biblický námet Exodusu Izraelitov z Egypta pod Mojžišovým vedením. Jeho život je ukázaný ako strhujúce dobrodružstvo viery a vášne. Príbeh s univerzálne platným posolstvom je spracovaný tradičnou formou lineárneho plynutia v čase. Príťažlivosť filmu je založená okrem témy samotnej najmä na ohromujúco veľkolepej výprave, vynikajúcej práci s farbami a skvelých hereckých výkonoch. Prílišný dôraz na túto veľkoleposť však zároveň spôsobil niekoľko hluchých miest. Okrem limonádovej jednoduchosti sa prejavia v nadbytočnom prológu režiséra v úvode, zdĺhavej pateticko - burácavej hudbe záveru a preexponovanej dĺžke filmu. (01.11.2006)