Funny Lady

Popravdě už první film nebyl nic skvělého a tohle mě dlouho přišlo ještě horší. Z vtipné, skromné a hodné hrdinky se stala namyšlená kráva co neustále shazuje chlapa, který ji má rád. K tomu afektované herectví Streisandové a dvě camea opět slizkého Sharifa. A Streisandová sice skvěle zpívá, ale písničky jsou naprosto nijaké. Naštěstí to většinu filmu zachraňuje sympatický Caan a ten pocit, že je to tak nějak klasicky natočené, jak kdyby to vzniklo ještě v 60. letech. A ve finále to zachrání výborné realistické vyřešení obou vztahů jak k Nickovi, tak k Billymu, kdy padly moje výtky ohledně slizkosti Sharifa či neexistující chemie Streisandové s Caanem - ono to tak prostě mělo vypadat. Čili 3*, ale obrovský úspěch obou filmů v USA nechápu, stejně jako že ze všech slavných muzikálů se pokračování dočkala zrovna Funny Girl. (15.05.2023)

Průměrné pokračování, hudba stále na slušné úrovni, byť ne tak dobrá jako ve Funny Girl, pěvecký a herecký potenciál velký a dobře využitý (Jimmymu Caanovi sedne asi jakákoliv role), příběhová část slabší. Stopáž by klidně mohla být kratší, nejvíce filmu škodí průměrné zpracování (Herbert Ross prostě není William Wyler). (06.07.2010)

Barbara Streisand je zpět a je lepší než kdykoliv předtím - v roli bohaté a marnotratné Fanny Brice. Tento milý muzikál otevírá novou kapitolu její kariéry i milostného života. "Nyní se rozvedla se zámožným Nickem Arnsteinem (Omar Sharif) a dává se dohromady s neznámým písničkářem, který je plný enthusiasmu a divadelních ambicí. Vytvoří dohromady neobvyklou dvojici a jejich přátelství pomalu přerůstá v lásku." Funny Lady je britský příběh o showbysnysu, nespoutaném temperamentu a jejich hořkosladké romanci. (12.10.2013)

Méně půvabně roztomilé, méně romantické, dospělejší a zemitější než starší klasika jménem Funny Girl. Vizuální vytříbenost nechybí ani zde, scéna opět hýři barvami a kamera je opravdu skvostná (už jen když Fanny sedí v šatně u stolku a kamera se vznáší kdesi nad zrcadlem). Barbra se předvádí ve vrcholné fyzické i herecké formě (jako zkušená sebevědomá showmanka mi přišla snad ještě lepší než v předchozím filmu) a s živočišným Jimmym Caanem, který je z úplně jiného těsta než uhlazený elegán Nicky Arnstein Omara Sharifa to prostořeké hrdince pekelně ladí. Důstojné, vysoce profesionální, jen snad nějaká jiskra a zapamatovatelnější skladby tomu schází. Ale pokud se někdy dostanu k soundtracku, třeba změním názor. (01.01.2012)

Kdyby to dnes někdo nafilmoval, tak by se to hemžilo buď slovy "odpad" anebo nejvýše 2 *. Jenže v roce 1975 do tohoto marasmu to byl balzám na duši a nádherná muzika s BARBAROU STREISAND dává filmu stálou publicitu i po těch 35. letech. Takže řekněme si spravedlivě : "Co vlastně dělá film nezapomenutelným ?" Ano, herecká hvězda a hudba. Proti tomu jsou veškeré negativní komentáře jen slabým odvarem faktu. (07.07.2010)