Vojna policajtov

Znova navnadený nadšenými kritikami (100% v Cineme) som sa nevedel dočkať súboja Depardieuho a Auteuilea. Okrem solídnej kriminálky, ktorých bolo vo Francúzsku natočených v minulosti milión, som k nej ale dostal kopec sentimentálnych a patetických kecov. Keby ale presne tak isto toto dokázali natočiť film slovenskí filmári o našej polícii, tak by som mu dal za *****. To je ale čistá teória. (07.07.2007)

Ačkoliv film znám již několik let, jakýmsi nedopatřením mi uniklo jeho hodnocení. Činím tak tedy teď. První dojem, který diváka sledujícího stříbrné plátno prostoupí, je pocit klasické tvrdé školy. Teprve postupně, v přímé závislosti na košatícím se ději, se potvrzuje to, co film předchází. Hloubka příběhu, propracovanost postav, skutečná - a ne kašírovaná - opravdu niterná lidská tragédie jednoho z hlavních hrdinů, až dokonalá nečernobílost v líčení francouzské justiční (soudní) policie tlačí diváky tam, kde je režisér Marchand chce mít. Skvělé výkony obou protagonistů jen umocňují Marchandovo mimořádné vedení herců - nejvíce to vynikne na postavě Vrinksovy dcerky i faktu, že její dívčí zpodobení Auteil svěřil vlastní dceři - a jsou jen orientačními ukazateli na cestě k nevšednímu zážitku. Marchand nesoudí, nehodnotí, netrestá; naopak neosobně podává děj, který chce být - a také je (zdůrazňuji to právě proto, že v naší současnosti jde o mimořádně vzácný jev) - skutečným příběhem. Hranice lehkého žánru - o nějž Marchandovi nešlo - jsou tu prolamovány ve prospěch diváka, režiséra, ale nakonec i díla samého. O bolestech doby a postmoderních mravních i hodnotových propadech vypovídá VÁLKA téměř vše. O to přesvědčivěji, že právě to nebylo záměrem autorského záměru. Výsledkem tohoto propracovaného, vyváženého a současně spontánního přístupu je jedno z mimořádných filmových děl rodícího se nového tisíciletí. (06.07.2011)

Drsná krimi, která bohužel ale zbytečně až příliš >tlačí na pilu< , ve jménu zábavnosti, podbízející se rádoby >moderním< trendům v žánru akčně-krimi-thrillerových řachaček hollywoodské provenience. Pointa smysluplná, leč příběh trošku přitažený za vlasy, D.A. a G.D. jsou skvělí, film ale ne. A v tomhle případě mě to obzvláště mrzí, protože nebýt těch (bohužel na můj vkus vícero) klišoidních scénáristických berliček a několika ne zcela povedených čistě trikařsko-technických věcí (např. kulky, z nichž některé plech dveří u auta prostřelí a jiné ne...), dal bych tomuhle filmu s chutí těch hvězd pět! (31.10.2006)

Výborná francouzská kriminálka, která se zaměřuje především na policajty, jejich rivalitu, charaktery, mocichtivost, pomstychtivost a ironii osudu. Film je více dramatický, než-li akční, což ale v tomto případě není vůbec na škodu, no na plnej kotel jít nehodlám, protože v takto na oko kvalitní kriminálce nelze odpustit ani jen pár scénáristických a dějových laciností, většinou v podobě moc velkých náhod a nelogičností. Ale jinak fakt super. Na pana Oliviera Marchala se podívám trochu zblízka. 85% (11.07.2014)

Od filmu jsem nic moc necekal, takovyhle druh filmu moc nemusim, pokud je teda nereziruje Scorsese, ale byl jsme mile prekvapen. I kdyz film ma uz nekolikrat videnej pribeh, presto mi prisel originalni. Hlavne svou syrovou atmosferou a realisticnosti. Navic si Marchal pohral fakt uplne ze vsim, treba vyzbroj zlocincu i poldu je paradni prehlidka ruznejch druhu zbrani. Nejvic jsem se asi tesil na zaporaka Depardieu, kterej je fakt dokonalej, ale ma dost malo prostoru. Daleko vic tu je pozornost zamerena na Daniela Auteuila, kteryho moc neznam, ale misty byl jeste lepsi nez Depardieu. Navic film neni rozdelenej na hodny a zly, takze i oba hlavni hrdinove delaj pekny spatnosti a clovek pak nevi, komu ma vlasne fandit. Film mi trosku stylem pripomnel filmy Michaela Manna, ale u Valky policajtu jsem se narozdil od Mannovo filmu dobre bavil. (23.12.2006)