Nepremožiteľné zlo

Španieli to s horrormi vedia. Vedia aj zdanlivo schématický a predvídateľný príbeh vyrozprávať tak, že nám ten rozprávačov hlas, jeho suverenita, farba, tón, odtiene a parádičky prídu náhle "doležitejšie" než to, čo nám rozpráva. A to tiež treba vedieť. A skutočnosť, že hlavný "záporák" -hoci ho uvidíme len pár sekúnd - je fakt na posratie "scary", je už len tým posledným, triumfálnym dielikom do skvelej mozaiky. Byť Fragile o chlp originálnejší, bola by to po veľmi dlhom čase konečne nejaká plná "päťka" pre horror. Aj tak je tento Balaguérov zárez spolu s Iglésiovou Detskou izbou zrejme najlepšou európskou ducharinou posledných rokov. (13.09.2007)

Protetický koslivec ve skříni zla aneb psychotická Ally s děsně vážnou tváří... Někdy je čisté zlo tak blízko, že se mu dobrovolně vydáváme napospas, tak, jako Frágiles minutu po minutě přebírá plnou kontrolu nad divákovo pozorností. Je nadevší pochybnost, že Jaume Balagueró rozumí strachu, protože se ho nebojí (spolu)prožít. Při vyprávění netlačí okatě na "pilu", dává si na čas a krmí lačného strávníka náznaky zaobalenými do zájmen jako NĚCO nebo ONA - a tahle hororová mluvnice děsí. Kameraman Xavi Giménez navíc mistrně zvládá užítí prostoru i světla, tma je dráždivě zelená, hustá a vazká jako pryskyřice. Roque Baños míchá hudebně tradiční (hororové) motivy se (zne)pokojivě intimním klavírem, charatery postav i herecké výkony jsou překvapivě přímé a sugestivní (hlavně u toho děvčátka v podání Yasmin Murphy) a k tomu všemu ještě ten (ne)skutečně napínavý závěr (!!!) Už dlouho jsem neprožil toliko bizardní těšení se na konfrontaci s tváří a podobou zla. Frágiles je nenápadný horor s nápadně strhující atmosférou. Ortopedická noční můra s prozaicky lidskou pointou. [final rate: 75%] (20.04.2011)

Mám ráda horrory, zvláště pak takové, kde hlavní roli hraje atmosféra. A té má "Fragile" na rozdávání. Tma, zneklidňující zvuky, skvěle gradovaná hudba, správné prostředí - kdo potřebuje víc, aby se v noci sám doma u sledování filmu bál? Kdo tvrdí, že tento film nemá s hororem nic společného, zřejmě jej sledoval za slunečného dne s partou chechtajících se puberťáckých kamarádů. Kdo potřebuje "hrůzostrašné" obludy a hektolitry krve? Mně se tenhle horůrek dokonale trefil do nálady, a přestože není bezchybný, rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co jsem v tomhle žánru měla příležitost vidět. 90% (05.11.2008)

5/10 Jako plus jednoznačně bubák, prostředí s povedenými zvuky budovy a pár scén, u kterých jsem bleskově skoval nohy pod peřinu. Jinak nic novýho. Proti tomu tragická hudba, mdlej průběh a závěr jak z Bay Watch, kde u defibrilátoru "chyběl" snad už jen kudrnatej Mič :). Silnější dvě. (07.02.2009)

Výborný atmosférický horor, v němž Calista Flockhart dokazuje, že není pouze herečkou jedné role. Je tam sice dírka ve scénáři, vše ale vynahrazuje atmosféra hustá jak mlha, co vařil vodník Kebule a španělština, jenž působí celkem magicky. Jak jsem Calistu za roli Aly odsuzoval, že se na tolik let propůjčila takový hovadině, dnes vše odpuštěno!!! (01.07.2008)