Nepremožiteľné zlo

S hororom ako takým má tento film spoločné možno dve scény. Nato aby sa na horor tento film mohol hrať tak by potreboval výrazne minimálne vyrovnať pomer scén plných šteklivého napätia s tými ktoré posúvajú respektíve v tomto prípade neposúvajú dej ďalej. Ten povinný základ, ktorý si bez problémov dokáže vybudovať väčšina japonských hororov už za prvých 10 min sa tu podarí dosiahnuť asi tak v tretej štvrtine filmu. Najmä prvá polovica filmu vyzbieva úplne naprázdno. No a keď už na scénu aj konečne príde oná pani druhého poschodia tak sa len pár krát mihne so svojou peknou tváričkou. No aj keby som sa na tento film pozeral bez ohľadu na absenciu hororových scén a napätia tak ani ako thriller neobstojí. Dej je priezračný a na dne človek vidí všetko. Sú zachované všetky klišé tak ako sa pekne patrí. Jednou z anjhorších scén je jednoznačne resustitácia. A ku Caliste flokhart môžem dodať len to, že nehrá prirodzene jej výraz je neustále naplnený afektom a už vonkoncom sa nehodí do "hororu". 1* za peknú tváričku opatrovateľky a zlomenia pár kostí. (30.08.2006)

Horor by to byl možná příjemný, ale řekl bych, že potenciál námětu nebyl ani zdaleka tak využit, jak měl být. Lekačky jsou minimální a s postavami se mi nepodařilo sympatizovat. Ve finále je ten film navíc tak strašně ospalý, že jsem si ho musel alespoň třikrát přetočit o kousek zpět, protože jsem neustále padal do mikrospánku. Asi po 2 hodinách jsem Fragile nakonec dokoukal a nadšený jsem zrovna dvakrát nebyl. Dle mého názoru existují opravdu lepší snímky. (30.09.2011)

Vizuálně povedené a docela strašidelné. Docela pěkný příběh se zajímavou zápletkou, i když předvídatelnou. Nicméně mi jisté momenty přišly velmi přehnané, až fantasmagorické, a Calista Flockhart nepůsobila zrovna věrohodně. Možná za to mohl poněkud slabší scénář, který se mohl trochu víc rozvětvit a také neškodilo klást větší důraz na detaily. Všichni mi přišli až příliš zabednění či přehnaně hysteričtí. Celkově koukatelná duchařina. 60% (11.09.2011)

Calistu "Kost a kůži" Flockhart jsem neměl nijak v lásce (románek s Fordem, Ally...), ale tady přesvědčila, že dokáže průměrné výrazy a vyjádřit nadprůměrný strach (i když ona vypadá jako vyděšená pořád). Nicméně mě zaujala méně jako např. Richard Roxburgh nebo Elena Anaya. Atmosféra (můj oblíbený artikl) je tady fantastická, většinou uvěřitelná a tísnivá. A ono tajemné 2. patro je na výsost působivé, zaprášené, temné a samo o sobě depresivní. Ten strašáček by tam vůbec nemusel být, jelikož není vůbec strašidelný. Vůbec lekačky (nebo spíše ty dramatické scény) se tu moc nepovedly. Konec byl místy dost standardizovaný, pointa však byla překvapivě dojemná a milá. Chtělo by to vylepšit strašáka a stašidelné scény a bylo by to skoro plné hodnocení. (15.09.2008)

Jaume Balagueró je bůh ! Tenhle chlap ma neuvěřitelný potenciál. U Fragile jsem měl strach jako dlouho předtím ne. Holčina co strašila byla neuvěřitelně realistická a člověk měl strach se podívat jinam než přímo do noťasu. Příběh je prostý, ale precizně z režírovaný a prostředí opuštěné nemocnice všemu jen nahrává. A závěr nemá chybu a měl jsem husí kůži po celém těle. (25.09.2009)