Nabiť a zabiť

„Prečo mu hovoria rabín?“ – „Pretože je rabín.“ Ach, veď je to smiešne. Milý slogan ("Všetci chcú ísť do neba, ale nikto nechce zomrieť.") prináša v prvom rade pocit, že o tarantinovke hovoria ľudia, ktorí od Tarantina nič nevideli. Bohužiaľ, najsnaživejším vtáčikom-hlupáčikom spomedzi nich je samotný režisér Paul McGuigan. Trápne silácke dialógy, hnusné kvázi cool scény a odporne pozérske "herecké výkony" Morgana Freemana, Brucea Willisa, Bena Kingsleyho a Josha Hartnetta (fádna Lucy Liuová je zďaleka najlepšia, konečne nedostala rolu "mrchy s bičíkom"). (09.06.2007)

Přesně na hranici tří a čtyř hvězd. Tři čtvrtě filmu se hlavní hrdina chová tak stupidně, že je mi jasné, že v tom musí být "něco víc" a konec je tak hypervykonstruovaný, že to až hezký neni. Očividně se to chce tvářit jako Hitchcock skřížený s Tarantinem a docela se to tomu daří. Kouká se na to dobře i přes tu horu prvoplánového podbízení. 65% (23.05.2010)

Když se během úvodní čtvrthodiny objevila třetí nicneříkající vraždící scéna, začínal jsem být mírně rozpačitý, a když všechno ve svém ironickém duchu směřovalo ke stejně laděnému vyvrcholení, začínal jsem být už skoro vytočený. Jenže pak přišlo to, co jsem čekal, že snad přijít nemůže. Zapomněl jsem totiž, že Slevina točí Paul McGuigan (rozhodně by nebyl rád, kdyby viděl, kolik lidí ho obviňuje z plagiátu Tarantina), který už si jednou se zmateným spletencem pohrál, když mi předložil výtečné Miluj mě, prosím. A něco podobného se mu povedlo i tady, když přijde s komplikovanou, ale s bravurou natočenou gradací, která je delší než je obvyklé a na všechny otázky dává velmi jasnou a dostatečně efektní i efektivní odpověď. V tuhle chvíli si říkám, že ten ironický nadhled v první části vlastně nebyl tak zbytečný, protože byl vyvážen super atmosférou a soundtrackem přesně na pomezí tónů sarkazmu a gangsterky. Ve výsledku tedy necelých 80%, naprosto dokonalý Willis a nadprůměrný zbytek hereckého obsazení, k tomu výtečná kamera a McGuigan, na jehož další počin se vyplatí čekat. (28.11.2006)

Strašně příjemně mě tento film překvapil. Nečekal jsem skoro nic, protože gangsterky obyčejně moc nemusim, Josh Hartnett mi není tak úplně sympatický a i název mě podivuhodným způsobem odpuzoval. No a nakonec jsem se od první minuty výtečně bavil. Lucky Number Slevin začíná jako velmi vtipná krimi komedie s ulítlou zápletkou, v níž se všichni chovají strašně podivně, což jsem bral prostě tak, že komediální světy si mohou mez mezi logickým a debilním jednáním posunout tam, kam samy chtějí. O to víc mě překvapilo, že v poslední půlhodině se absolutně zvážní, příběh se racionalizuje a chování hlavní postavy se vysvětlí. Bohužel to vysvětlování v několika momentech dost hapruje, spokojenější bych asi byl, kdyby se v komediální rovině dojelo až do konce. Ale i tak u mne převládají pozitivní pocity. (05.08.2011)

Slevin je bezesporu snímkem, který má lepšího scenáristu než režiséra. McGuigan se ale s těžkým úkolem popral statečně a většinu stopáže udržuje diváka v neodolatelném napětí, které nedovolí odejít na záchod ani pro popcorn, protože jedna ztracená kostička v tomhle legu může znamenat všechno nebo nic. Rafinovanost se sice v závěru vytrácí, ale díky vyrovnanému hereckému týmu hravě snesete i závěrečný zdvih opony, který vám předvede, že... i s malým maňáskem se dá sehrát velké divadlo. A přesně to McGuigan dokázal. Takže nebudu nenasytný, přimhouřím oči a dám čtyři hvězdičky, už jen výjimečně nepřehrávající Hartnett si je zaslouží. (02.08.2006)