Zúfalé manželky

Nejdokonalejší spojení krimi a komedie v seriálu, jaké znám. Tento seriál si mě získal od prvních dílů první série a zájem o něj mě neopustil ani v osmé sérii. Všechny Zoufalky i jejich partnery jsem si oblíbil, vyjma jediné. Lynette Scavo je postava, která mi pije krev a je mi děsně nesympatická. Ostatní jsou všichni na jedničku s hvězdičkou, včetně vypravěčky "Mary Alice". Pobavil mě článek o tom, že když ve Velké Británii běží v TV Zoufalky, tak je na ulici prázdno. A zaslouženě! (24.10.2014)

Obsahuje spoilery. Začátkem devadesátých let se živoucí paradox (homoseuxální republikán) Marc Cherry angažoval jako vrchní scénárista a producent milovaného "ženského" sitcomu The Golden Girls, ve kterém spolu čtyři postarší dámy žijí, řeší svoje vztahy a jsou si vzájemně rodinou. Už tam Cherry dokázal, že rozumí nejenom ženám, ale taky divákům, a umí jim dát to, co chtějí. S novým seriálovým boomem napsal vlastní seriál podle šablony "pro každého něco", a záhadně a zázračně se (pro změnu) čtveřicí dam (potažmo pěticí, ale mou oblíbenou záškodnici Edie těžko počítat), co si jsou vzájemně rodinou, vytvořil hybrid tajemna, komedie vizuální i slovní, vraždění, přírodních katastrof, nehod naprosto vážných i dokonale směšných, lží, psychopatů a romantiky, který z největší části funguje takřka dokonale, jako dobře promazaný stroj. Během těch osmi let se samozřejmě sem tam zadrhne, ale málokdy se stane, že by nebavil, že by osudy postav nezajímaly. Převážně je tomu tak proto, že pod onou barvitou fasádou šíleností je jádro z reálných situací a problémů, které má co říci komukoli (manželské problémy, krize středního věku, skloubení práce a osobního života, problémy s dětmi...). Částečně je to i proto, že přesné obsazení má talentu a vzájemné chemie na rozdávání. Tu zbylou potřebnou "magickou" špetku pak dodává Cherry tím, že se v příběhu dělí o svoje vlastní bolestivé zkušenosti (konflikt mezi Bree a Andrewem kvůli jeho sexuální orientaci není nepodobný tomu, který sám Cherry prožíval se svojí matkou). Zoufalé manželky jsou seriál, který může leckoho odradit už názvem, případně snad i vizuálem, ale byla by to škoda. Tak milý a zároveň zvrácený seriál, který člověku s ironickým pošklebkem nabízí hřejivá životní moudra po kýblech, se jen tak nevidí. (13.05.2007)

První moderní seriál, který se mi kdy dostal do ruky. Pamatuju si, že jsem tenkrát obě dvě série sjela během nějakých čtrnácti dní, ne-li rychleji a div jsem si u nich neukousala nehty. Každý díl si drží určitý standard, má něco do sebe a vyplivne nějakou tu peprnou hlášku, u níž se cynicky pousměju a dostanu chuť na další díl. Některé epizody navíc až překvapí svou nadprůměrností a já na ně s chutí vzpomínám, kupříkladu supermarket ve třetí sérii, tornádo ve čtvrté, rozlučka s Eddie (she was my favorite) v páté (podle mě zatím nejslabší série, možná i proto, že vzala pět let takovým hopem). Dnes jsem začala sledovat šestou sérii, tak uvidíme, co nám krom Mattyho McKibbena z Awkward přinese (ačkoli striptérka Robin je taky skvělý tah) :) Zatím za prvních pět sérií 80% Edit 29.12.2012 - seriál dokoukán komplet, osmou sérii považuji za nejslabší (nezajímavé zvraty a ještě jich je pomálu, už jen recyklace předchozích sérií). (10.09.2012)

"These ghosts watch wanting people to remember that even the most desperate life is oh...so wonderful." Proč já bydlím v nudné čtvrti, kde největší vzrůšo jsou povalující se opilí bezdomovci, kteří kradou nákupní vozíky, mladí delikventi, kteří v noci řvou na ulicích nebo sousedi, kteří nás pomlouvají kudy chodí? Na tenhle seriál jsem vlastně narazila úplně omylem a stalo se nemožné, stala jsem se závislá téměř po jednom jediném dílu. Život na předměstí, že je nudný? Tady se vraždí o sto šest a nuda tu nehrozí. Nikdy v životě by mě nenapadlo, že zrovna tenhle seriál si tolik zamiluju a vůbec se nestydím říct, že je nejlepší, který jsem zatím kdy viděla. Ano, někteří lidé tomu můžou vytknout nereálnost, ale myslím, že zrovna o tom ten seriál není, je to o tom, že život se má brát s nadhledem a že i z těch nejzoufalejších okamžiků v životě se dá vybruslit s elegancí a s úsměvem. Kupte mi někdo letenku do Ameriky, protože já se chci přestěhovat na Wisteria Lane a být zoufalá spolu s nima. Ani nedokážu vypovědět jak moc mi ten tenhle seriál bude chybět. Jediný svého druhu. 5* (05.08.2010)

Tak první série skončila a mé pocity jsou trošku schizofrenní. Na jednu stranu si Zoufalky dokázaly po celých 24 epizod udržet jistý kvalitativní standard (na rozdíl od takových Ztracených), na stranu druhou nedosáhla žádná z epizod strhujícího tempa pilotního dílu (i když ta poslední se mu dost přiblížila). Jeho napěchovanost černým humorem slibovala mnohé, hned s další epizodou bohužel přišlo „vyměknutí“ a patrný příklon k latinskoamerické telenovele, nikoliv k parodii latinskoamerické telenovely. Seriál si však dokázal i přes uvolněnou formu držet atmosféru tajemna, jen mě zamrzelo, jak neobratně si tvůrci poradili s rozuzlením ústřední zápletky (vše je nám pěkně naservírováno během prvních minut poslední epizody). Pochvalu si zaslouží všechny herecké představitelky (ač na seriál nadprůměrný výkon předvádí především Felicity Huffman) a také Danny Elfman, který svým hudebním tématem dodal onen zmíněný (leč dále nevyužívaný) parodicko-mysteriózní podtón. Ze současných seriálových hitů budou právě Zoufalé manželky více vyhovovat voňavější části populace, což by platit nemuselo, kdyby bylo ubráno na melodramatičnosti a přidáno na akci, černém humoru a napětí. Jenom nevím, jestli by pak nevznikl další klon Ztracených, tedy úplně jiný seriál. Raději buďme rádi za to, co je, může být i hůř, v tomto případě podstatně hůř. 75% Zajímavé komentáře: HateBreeder, 3DD!3, Jordan, castor, kwoky (06.02.2007)