Kvarteto

Sympatické zpracování příběhu z města, které se znalým nenápadně ukazuje v typických detailech. Herecké výkony poměrně dobře následují kvalitu rozpracování jednotlivých postav, z nichž v té klíčové exceluje Plesl. Film patří do kategorie "divadlo na plátně" s průvodními neduhy, hloubka kvartetní lidské ne/souhry sice nedosahuje úrovně Intimního osvětlení, ale zvolený druh humoru je v české filmové tvorbě milým osvěžením a od televizní tvorby urazil Krobot kousek cesty. 3-4* (25.10.2017)

Film je často přirovnáván k Samotářům, jelikož řeší single třicátníky. Krobotův styl je ale zcela odlišný od Zelenkova. Ano, souhlasím, film neukrývá žádné skryté tajemství, pouze analyzuje situace, ale ani se hrdinům nevysmívá, sympatizuje se všemi i s jejich neschopností najíst si své místo. Není třeba žádné rádoby hlubokomyslné pointy, jde o atmosféru a tiché pozorování jedinců. Samotáři jsou založeni na vtipných hláškách, Krobot nic takového nepotřebuje - jako divadelníkovi mu stačí vystihnout situaci. Ale ano, Zelenku mám ještě raději než Krobota, o to se nepřu. Jen jsou to zcela odlišní autoři a nechtěl bych, aby Krobot točil jako Zelenka. Dodatek o kritice: česká filmová kritika je úsměvný spolek mudrců. V poslední době si usmyslela, že je zakázáno točit filmy s tzv. chcípáky. Proč by si měl ale tvůrce nechat diktovat, o kom bude točit? Navíc točí se filmy pro kritiku nebo pro diváky? Neexistuje nic jako téma, které je zakázané. P.S.: Zatímco Vložte kočku jako undergroundová kapela fungují skvěle, tak finální mix elektroniky a symfonie patří k tomu nejhoršímu, co na tomto poli vzniklo. Asi jako nějaký první pokus art-rockových onanistů ze 70.let, co si mysleli, že jsou druhý Pink Floyd. Ale bylo by nefér hodnotit celý film podle jedné nepovedené skladby. (05.12.2017)

Opravdu hrozný film o lidech, kteří neumí žít. Nevědí co dělat, aby byli šťastní. A to nejenom postavy z mladší střední generace ale i jejich rodiče. Ti starší se chovají snad ještě hloupěji a hůř než jejich odrostlé děti. Jakoby chtěli autoři naznačit, že ta neschopnost vyrovnat se s dnešním světem je dědičná. (Neskutečně zlý výraz "Tvůj bývalý otec" nebo věta "Nerozvedla jsem se, abych ti nezpůsobila trauma." z úst matky hlavního hrdiny.) A jak se pak mají "mladí" chovat, když vidí tu tragiku vlastních rodičů? Ve filmu není jediná sypatická postava snad kromě prodavačky ve zverimexu. Představitel Funese je naprosto tragický stejně jako zakladatel kvarteta. Strašné dialogy, nikam neplynoucí děj, herci nemají co hrát. A tak divák trpí a čeká na nějaký impuls, změnu, jestli se film někam pohne. Nedočká se. Při sledování tohoto nudného filmu si klidně můžete popovídat s přáteli. Během dlouhých hluchých pasáží o nic nepřijdete. Vyhozené peníze ČT z koncesionářských poplatků a z Fondu pro rozvoj české kinematografie. (29.12.2017)

„Jestli chceš, můžeš se mnou na takovou skupinu s dobrou terapeutkou.“ - „Budou tam lidi?“ Tak mě Miroslav Krobot v roli režiséra/scenáristy poprvé trošku zklamal. Ano, jeho předchozí tvůrčí díla Díra u Hanušovic či Čtvrtá hvězda měla řadu much a mušek, ale převážně jsem se u nich bavil. V Případě Kvarteta už ale smích či poutavost docela často chyběly. A já nechápu, co se stalo, zdálo se, že by vše mělo fungovat. Krobot se Smékalem znovu spolu, přítomnost hned několika herců Dejvického divadla, specifické prostředí Olomouce, částečně téma vážné hudby, postavy mně věkem nepříliš vzdálené, tím pádem i jejich řešenými problémy blízké…a přesto zbylo jen pár podařených hlášek a situací, jinak nic, co by mě nějak zvlášť bavilo (a ani s „mimózními“ dialogy bych problém neměl, pokud by měly něco víc do sebe). No, nebudu házet flintu do žita, snad příště…protentokrát slabší 3*. „A mohl by ses nám teď krátce, svými slovy představit? Hraješ na violu…?“ - „Na housle.“ - „No vidíš, přece jen jsi nám o sobě něco řekl.“ (28.07.2018)

Těšila jsem se na nový český film ze současnosti. A dostala jsem jen ukruťáckou nudu a demenci v přímém přenosu. Absolutně nechápu, proč tomuto projektu dalo tolik lidí svůj čas - přece už při čtení scénáře jim muselo být všem jasné, že je to průser. Doufala jsem, že Dírou u Hanušovic pan Krobot jako scénárista skončil, ale kdepak, střihnul si to zase - a je to ještě o pár stupínků níž. Jediné štěstí, že jsem na to nestačila jít do kina! (31.05.2018)