Ja a ty a všetci ostatní

Christine sbírá fotky ke kterým natáčí příběhy a než se svým uměním uspěje, vozí důchodce po nákupech. Prodavač bot Richard si polil ruku benzínem a zapálil ji. „Chtěl jsem si zachránit svůj život, ale nešlo to“.Jeho šestiletý syn Robby našel na chatu ženu s kterou si „rozumí“ v perverzních sexuálních fantaziích. Na starším Petrovi si zase dvě nerozlučné kámošky ověřily svoje sexuální „dovednosti“, ale fascinují je hlavně obscénní vzkazy na okně od chlápka z ulice. Asi dvanáctiletá Sylvie se už dnes pečlivě připravuje na zařízení své domácnosti, takže z katalogů vystřihuje a lepí si do alba různé mixéry, šlehače apod. a zatím udržuje a rozmnožuje svoji „výbavu nevěsty“. A znalkyně umění Nancy, která dokáže být okouzlená i zmačkaným papírem od hamburgra. Množství podivných lidiček s ještě podivnějšími zájmy, ztraceni ve velkém světě a každý z nich hledá někoho, kdo by s ním jeho zvláštnosti sdílel....„Proč to děláš? - Jen si krátím dlouhou chvíli.“ (24.04.2006)

Navzdory tomu, že Miranda July klame tělem a snaží se být jiná, vyznívá její debut stejně banálně jako většina současných amerických nezávislých filmů – pozitivně pocitových (feel-good) vztahovek. Dokonce angažuje (dnes už) klišé multilineárního „vyprávění“, kdy některé z postav existují výhradně pro komický efekt. Její metoda spočívá ve vršení situačních nápadů (zapálená ruka, rybička na střeše auta, soutěž ve felaci) a „kouzel okamžiku“, které ale film dále fragmentizují. Hlavním přínosem filmu tak zůstávají průniky výtvarného a performačního umění – režisérka je výtvarnice –, bohužel mu chybí jednotící „vzkaz“, autorská vize. Film má slabiny debutu: hýří za ta léta nasbíranými nápady, ale jinak nemá co říct. (25.03.2006)

U filmu jsem si došel na záchod, uvařil si jídlo, uklidil kočkám záchod, snědl jídlo, uklidil pokoj, vyluxoval, utřel prach a vynes odpadky a to jenom proto, že se k tomu fantasticky hodil. Americký nezávislý film, když mě nechytne příběhem a nebo lidmi v něm, tak mě nechytne ničím, ale na tu hodinu a půl mě zabavit dokázal a já během toho udělal to, na co jsem jinak strašně línej. (19.06.2011)

Americký nezávislý film sa v mojich očiach dostal konečne znova do tých správnych koľají. Po filmoch 'Thirteen', 'Ken Park' a 'The Squid and the Whale', ktorý každý predstavovali iný pohľad v ľudských vzľahoch a iný (ne)kritický pohľad na spoločnosť, je tento akýmsi mixom každého z nich okorenený o ľahký a treba podotknúť aj inteligentný humor. Film plynie krásnym monotonizmom s občasnými extrovertnými návalmi a s množstvom miniaturisticky trefnej originality. Záver tomuto podobný je naozaj umením zakončiť tak, aby v divákovi zanechal ten správny dojem a to sa Mirande July podarilo. 80%. (25.04.2008)

7/10 Tak přesně takovéto filmy mi v dnešní době strašně chybějí. Pohladí člověka po duši a rád se k nim zase vrátí. Miranda July se jeví jako velice nadějný režisér s citem pro jemné vykreslení lidských charakterů. Film vhodný k relaxaci, kde na konci zjistíte, že vám dodal optimismus. (06.11.2006)