Souboj vojevůdců

Od prvního žvance.... nemám rád, když se amíci arizonští, co žerou fazole, pustí do evropských tradičně historických obilnin. Představte si jak amíci vaří například rajskou. Katastofa. Neumí to uvařit a tak melou a kvedlají a kecají o tom, jak nejlépe to udělat aby se to vzhledově líbilo a ti pitomci to sežrali. Knedlíky jsou malé, trošku oplzlé, spařené a nikde nezjistím z jakého těsta jsou, kolik a jaké mouky bylo použito i když pravda trošku bych se jich při prvním pohledu najedl, ale ta rajská omáčka mi to totálně znechutí. Nevěřim jí, přotože opět nevim kolik tam bylo dáno ingrediencí, a pochybuji nad lhůtou spotřeby. Při detaílním zkoumání objevuji stopy penicilinových skvrn a strašně to zapachá. Samozřejmě ti idioti se nenamáhali ani přidat libové hovězí jen nějaků masovou náhražku. Tohle fakt žrát nebudu!!!!!!!!!!!! Doporučuji jen těm, kterým chutnají americké kvalitní pokrmy z fast foods. (12.01.2009)

Tak gudaulin to opravdu vystihl naprosto přesně. Co se týče druhé světové války, tak je určitě škoda, že jsou zmíněny jen notoricky známé bitvy, kde přinést něco nového je hodně těžké. Marně jsem čekal, že by se v tak velkém množství dílů dostalo na největší bitvu druhé světové války - na operaci Bagration, při které Rudá armáda prakticky rozmetala skupinu armád Střed a nastoipila rozhodující postup na západ. O tom, že by se dostalo na velkolepý úspěch Wehrmachtu v Kyjevském kotli jsem ani neuvažoval. Místo toho jsem sledoval nepodstatné bitvy spojenců v Tunisu apod. Co se týče dílů z první světové války, některé považuji za poměrně zdařilé (například o bitvě u Tannenbergu), jinak byly vybrány opět ty nejznámější bitvy a opět jen ty, kde vyhrály (nebo se za vítěze mohly považovat) státy Dohody - až na ten Tannenberg. Celkově seriálu asi neprospělo ono pojetí jako souboj vojevůdců, protože mnohdy se na rozhodujících momentech popisovaných bitev nepodílel jeden vojevůdce a tak například u Stalingradu, kde jde v seriálu o souboj Čujkova a Pauluse se nakonec stejně o Čujkovovi příliš nemluví ... (02.01.2008)

Normálně bych asi dal minimálně o hvězdu víc, ale shodou náhod tenhle dokument běžel v TV hned po konkurenčním Souboji generálů, a ze srovnání tenhle kousek vychází neslavně. Rozklepané, nevyčištěné původní záběry z druhé světové se prostě s remasterovanými záběry, doplněnými o rekonstrukce a živé ukázky techniky prostě nedají srovnávat. A co si budeme povídat - původních BW záběrů z WWII s komentářem už jsme viděli až až... Na druhou stranu nutno pochválit nestrannost tvůrců, to se u dokumentů z USA tak často nevidí... (26.09.2013)

Relativně dobře a poutavě udělaný seriál, ale jak už tady bylo několikrát zmíněno, výběr bitev je tendenční (ani v jedné nevyhrají nepřátelé Ameriky) a moc rád bych viděl i jiné střety, které nejsou tolik profláknuté. Pokud jde o obsah jednotlivých dílů, tak se mi jeho zpracování líbilo, pohled je většinou z obou stran, jsou rozepsané důvody, proč se operace dařily, nebo naopak. Trochu problém jsem měl s opakováním záběrů. Některé byly na díl použity vícekrát, což není takový problém, ale objevily se i takové, které byly použity v jiném díle (Stalingrad a Moskva). Pro člověka, který si k tématu nenajde nic jiného, než toto dílo, je trochu nebezpečné, protože jím může být docela dobře zmanipulován. Seriál jsem sledoval tak, že když mě bitva zaujala, něco víc jsem si k ní přečetl, tím docela vystoupily některé tendence seriálu, o kterých jsem psal výš. (16.01.2012)

Z formálního hlediska je Souboj vojevůdců kvalitně odvedenou dokumentární prací, když seriál využívá všech klasických i moderních výrobních postupů, jako jsou atraktivní archivní záběry, počítačová animace a příhodně vybraná hudební kulisa. Pokud divák není zasvěceným fanouškem vojenské historie, bohatě to k seznámení s tématem postačí. Z hlediska obsahového už bych připomínky měl, a to poměrně zásadní...Seriál obsahuje některé nepřesnosti, které ale nejsou podstatné a vzhledem k rozsahu díla je lze přehlédnout. Málokterý rozsáhlý dokument se jim dokáže zcela vyhnout. Horší a pro mě neakceptovatelné je to už s celkovou koncepcí. Autoři seriálu se dopouští tradiční západní tendenčnosti při bagatelizaci významu východní fronty, kdy válčiště v severní Africe nebo v Itálii mělo z hlediska celkového průběhu 2. světové války ryze podružný význam. Například kapitulace vojsk osy v Tunisku nebyla způsobena ani tak mistrovstvím spojeneckých důstojníků a zápalem angloamerických vojsk, jako spíš naprostou "podvyživeností" německo-italských jednotek, když drtivá většina posil a výzbroje putovala na východní frontu. Zvlášť americké jednotky předváděly v pravdě zoufalou podívanou. Význam bitev na západní frontě zdaleka nedosahoval významu střetnutí na východě a tyto bitvy byly rozhodovány díky výrazné převaze ve výzbroji i v počtu vojáků. Naprosto pominuty byly bitvy, ve kterých zvítězily německé a japonské jednotky v počátečním období války, byť se jednalo často o brilantně připravené a provedené akce. Zejména velké obkličovací operace Wehrmachtu v roce 1941, jako byla likvidace jižního uskupení sovětských vojsk v kyjevském kotli. Výběr jednotlivých bitev byl tedy hodně tendenční, kdy byly neúnosně vyzdviženy operace, na kterých se podílela americká armáda. Dále je pominutý fakt, že mnohé operace nevyhrávali ani tak vojevůdci, jako spíš štáby a ještě spíš ekonomiky zúčastněných zemí. Není dostatečně zohledněn poměr sil a komentář je mnohdy takový patetický, typicky americky bombastický, viz "tato bitva měla rozhodnout o osudu celé války" nebo "tento generál byl jediný, kdo mohl zachránit.." atd. Někdy si komentář odporuje v nástinu situace a jejím následném detailním popisu. Celkový dojem: 65 %. (18.09.2007)