Bitka o Midway

Jestliže tenhle film něčím trpí, pak tím, že namísto nějakého hlubšího ztotožnění se s postavami a příběhem nás neustále krmí informacemi typu "ten a ten poručík z té a té perutě", "stalo se v tolik a tolik" a scénami, které mají sice dokumentaristický význam, ale pražádný dramatický potenciál. Proto v hodnocení dopadl stejně jako třeba "Bitva o Británii" nebo "Tora, Tora, Tora!" (23.03.2005)

Vůle současně zvládnout akci a dokumentárnost byla evidentně v případě tohoto filmu úspěšnější než snaha o umělecké dotvoření a propracování atraktivního tématu, kterým boj o malý tichomořský ostrov nesporně je. Bitevní scény, přímo orgie válečné techniky z obou stran jsou báječné. Srovnáváme-li však toto ztvárnění s filmem TORA, TORA, TORA! vynikne mnohem podstatněji jeho kompoziční hluchost a zaměnitelná skutečná úroveň zpracování. Co pro ctitele akčního filmu vyznívá jako úžasné, to pro ostatní přátele kinematografie dopadá jako ne zcela zvládnuté zadání. Tato vnitřní dichotomie i po desetiletích propůjčuje zhlédnutí z MIDWAY rozštěpený dojem, oslabující možná až příliš účinek, který ani po tomto vymezení neztrácí značnou část své především technické působivosti. (05.11.2007)

Bitva o Midway stojí na pomezí mezi válečným dramatem a hraným dokumentem. Pravda, je ještě stále o malinko více hraná než dokumentující, rozdíl je však minimální. Aby měl divák celkový přehled a jasnou představu o tom, co že se to tenkrát u onoho ostrova přihodilo, soustředí se hlavně na nejvyšší velení nasazených jednotek. Postavy, které je představují (Nimitz, Spruance, Halsey, Yamamoto, Nagumo, Kondó), obdařuje film podivnou mluvou. Přirozenost je jí trošku cizí, zato však v sobě obsahuje spousty relevantních fakt, hlášení, informací a vysvětlení. To každému nemusí být po chuti, já si však tohle opáčku z dějepisu udělal rád. Dokonce jsem se těšil z toho, že film přípravě k boji a manévrování věnuje zhruba stejný prostor jako boji samotnému. Slabé ****. (09.02.2009)

V souvislosti s vydáním nové Bitvy u Midway (2019) jsem si chtěl spravit chuť a připomenout si klasiku, kterou si pamatuji jako věrnou a zdařilou. Od dob, kdy jsem ji sjížděl na nekvalitní VHS kazetě už uběhlo hodně času a sledován dnes, v podstatně kvalitnější kopii než tehdy, už tenhle snímek ze 70. let přece jen trochu bledne. Hlavně přechody mezi nově natočenými scénami, těmi s herci hrajícími před projekčním plátnem a zejména těmi obarvenými originálními záběry z války jsou hodně patrné a docela rušivé. Kolikrát v těch navazujících záběrech nesedí ani typy letadel, v jednu chvíli sledujeme záběr SBD Dauntless na promítaném pozadí a najednou je z něho ve druhém záběru SB2C Helldiver Stejně tak sledovat přistávání letky Wildcatů zpodobněné třikrát se ihned po sobě opakujícím, úplně stejným záběrem přistávajícího Hellcatu, to také není úplně uspokojivé. Ale takové byly zkrátka tehdejší technické možnosti, kromě podobných drobností není filmu příliš co vytknout. Herecký výkony jsou velmi uvěřitelné, popis děje historické události srozumitelný a dobře dávkovaný a film má spád, ani za více jak dvě hodiny své délky nezačne nudit. (24.01.2021)

YOU'RE PAID TO FLY FIGHTER PLANES, NOT TO SIT IN YOUR CABIN AND CRY OVER YOUR GIRL'S PICTURE! Hodně silný film. Úplně z něj jde cítit ta slaná voda a vítr ve tváři. Nechybí zde nic. Hvězdy jako Heston, Fonda a Ford táhnou a v malých roličkách i Coburn a Mitchum; i když ten si jen v posteli škrábal vyrážku na prdeli. V bojových scénách razí do nosu olej a kouř z motorů letadel, které sviští oblohou v plamenech a krvi svých pilotů, kteří jsou uvězněných v jejich kokpitech. Do uší burácí průlety letadel, střeli z kulometů a kanónů a burácení mocných motorů stíhaček, které padají do moře jako kachny, které jsem kdysi střílel na Nintendu před televizí. Závěr filmu navíc zahraje na divákovy city a to už je pro plné hodnocení víc než dost. (04.05.2015)