Casablanca

Nostalgie někdy bývá chabým leč důvodem, proč ocejchuji filmy i pochybné kvality mnoha hvězdičkami. Hodnota tohoto filmu tkví ani ne tak v mých srdečních vzpomínkách jako v oceněních, které dostala jinými autoritami než jsem já, a přesto, že už samo slovo Casablanca (podobně jako allenovské Constantinopol nebo Madagaskar:-) zní tak vábivě, skoro jak zaklínadlo pro vstup do ráje, pro mě je to limonáda, nic víc, nic míň a když už jsme u Bogarta ....... Africká královna - TAK si já představuji romantiku jako řemen. (30.01.2006)

(1001) Když velmi slavný a kultovní film běží půl hodiny a pořád se tam nestala jediná věc, která by mě zajímala, tak je skoro jisté, že mě nebude zajímat ani zbytek filmu. Film stojí na dialozích a zápletce a ačkoliv to tak při prvním pohledu nevypadá, mohl by se odehrávat kdekoli a komukoli. Nevidím v něm osobní kouzlo ani přílišnou touhu pracovat s podprahovými významy situace. Žádná chemie mezi postavami je poslední hřebíček do rakve. Protože když někdo definuje osudovou lásku několikavteřinovým výletem po lodi a pár přípitky, není v tom nic, čemu bych já mohla rozumět. Samozřejmě kromě geniální vágusovské parodie finálního aktu, kterou provozují v Červeném trpaslíkovi. ("Na řečičky nejsem, holka, ale vím jistě, že problémy dvou slizek a jednoho androida nejsou v tomhle bláznivém kosmu důležité.") Bitva písní mě ovšem rozplakala. (15.06.2015)

"I'M A DRUNKARD." ----------- Keď nacisti obratne trhali Európu na kúsky, v Hollywoode sa nezaháľalo ani na moment. Tam sa tvorila klasika za klasikou, vrátane kráľovnej klasík menom Casablanca. Osobne nie som veľkým fanúšikom čiernobielych filmov, nikdy som si ich vyslovene neužíval, až som si myslel, že chyba je vo mne, príp. v obrovskom časovom rozdiele (alebo vekom). Casablanca na čele s Bogartom ma však presvedčila o opaku, pretože tú som si vychutnával plnými dúškami. Každý záber, notu, vetu. Neviem si celkom presne predstaviť, aký to musel byť pocit vidieť tento film v čase vydania, ale určite minimálne 75x lepší ako teraz. (07.01.2018)

"Jsem jen chudý úplatný úředník." Filozoficky zaujímám neutrální postoj k čemukoli, stejně jako profesionální cynik Rick Blane, ale jeho výjimky potvrzující pravidlo jsou poněkud jiný - alkohol a Ilsa. On mohl prožít druhou světovou válku v poklidu svýho baru v Casablance, ale místo toho konečně zaujal postoj ke světovýmu dění, přičemž mne donutil zasednout na dřevěnou židli pravěkýho kina a, s připitomělým výrazem ve tváři, se kochat tím nejkýčovitějším filmem světa. (17.06.2012)

Po shlédnutí filmu jsem měl neodbytný pocit, že jsem si splnil jednu z klasik a nenechalo to na mně ani šrám na duši. Nezanechalo to ve mně totiž vůbec nic. Já teda chápu, že český nacionalista ocení jednu z postav, která je pasem Čech, ale se sakra maďarským jménem. Hlavně ale oceňuji to, že za války v USA dokázala místní bohéma natočit tak výrazný špionážní film, který samozřejmě okamžitě propojila s romancí a láskou, aby v ní tehdejší Gestapo nehledalo nějakou skrytou identitu. Nicméně nehledě na úžasnost filmu cítím z něj v porovnání s tehdejší dobou obrovskou naivitu. Ta vystihuje tehdejší dobu kinematografie a mně popravdě nic moc neříká. (09.01.2017)