Casablanca

Tak sa mi konečne pošťastilo vidieť ďalšiu legendárnu snímku, ktorú veľa ľudí považuje za najlepší film všetkých čias. Ja sa k tejto skupine ľudí rozhodne nepridám, pretože ma film dostatočne nezaujal a dokonca ani moc nebavil. Neviem či to bolo celkovo pomalým tempom, nepresvedčivými hercami (okrem Humphreyho Bogarta), alebo tým, že 90% filmu sa odohrávalo v bare, ale isté je to, že som sa miestami nudil a nedám filmu najvyššie hodnotenie aj preto, že som čakal aspoň úžasný koniec, ktorý mi vyrazí dych a ktorý je na každej stránke v top 50 najlepších koncov a ľaľa..vôbec nič sa nestalo. (07.02.2015)

Čekal jsem úžasné filmové dílo, ze kterého nebudu moci spustit zrak a to jsem také dostal. Kdyby se jednalo pouze o "obyčejný romantický příběh...", což je zřejmě jediný zásadní postřeh, který si z Casablancy odnesl můj blízký známý Styxos (nic proti tomu!), pochybuji, že by mohla ve filmové historii zastávat tak výsadní postavení, těžko by jí věnovali erudované články psavci jako Umberto Eco a těžko by se proslavila svou hravou nevyhraněností v žánrovém škatulkování. Casablanca je dílo geniální. Dílo, na kterém bylo lze možno opěvovat téměř vše. Stylisticky čistou režii, krásnou a pečlivě rámovanou černobílou fotografii, herecké výkony, hudbu a zvláště svůdnou mnohovýznamnost, která se skrývá nejen za břitkými replikami, ale v každé jednotlivé scéně, v každém obrazu, gestu a prchavém dojmu. Osudový film s (ne)přehlédnutelnými přednostmi na (ne)přehlédnutelných místech. (09.02.2009)

Scénář: Julius J. Epstein, Philip G. Epstein, Howard Koch .. Uff, další, dá se říct filmová povinnost je za mnou.. Casablanca – ve své době centrum utečenců z válečné Evropy, čekajících na možnost dostat se do svobodné Ameriky. Jen je tu trochu moc horko, dusno a intriky s korupcí na každém rohu... Také to dlouho na romantický film nevypadá. Spíše výborné drama, místy lehce komediální, jindy zase smutnější a celkově dost sentimentální. A asi po půl hodině se ti dva zase osudově setkají. Dál už je to navíc pěkně pocukrované: „Líbej mě jako by to bylo naposled.“ Ach jo, další zajímavý film, kterému zdá se mi romantika a milostný trojúhelník spíše ubírá, ale jak nás dějiny filmu už mnohokrát přesvědčily, bez ní by se spousta filmů prostě neobešla. Zní to zde možná divně, když je tohle „prý“ nejlepší (romantický) film všech dob Hm, to těžko! Prostě se mi jen více líbila ta neslazená část, ale bude to zejména tím, že tíhnu k válečné tématice a hlavně druhé světové válce, jejíž atmosféra zde byla zachycená velmi dobře. 75%. (28.05.2005)

No u tohoto filmu mám trochu skluz. Nějak extra mě nelákal, spíše trochu odrazoval, protože jsem se bál zklamaní. Nekonalo se zklamaní, ale přílišně okouzlení také ne. A proč tedy 5 hvězd? Když zazní Marseillaisa, tak ani Straus, tedy Strasser nemá šanci. Ta scéna je výborná. A navíc Viktor László je Čechoslovák. Ano můžeme se hádat, že László není typické české příjmení. Znám občany České republiky, kteří se jmenuji Nagyvendegy, Hegyi, Forgáč nebo třeba Andor Šandor. A Čechoslovák se automatický nerovná Čech a Maďaři tvořily 6% obyvatel první republiky. (05.06.2017)

Pokud něco chybí na pozlacené měděné plaketě, kterou nese vstříc dálavám sonda Voyager, pak je to Casablanca.. Vtip, ideály, láska, svoboda, přátelství a odvaha na levoboku, intriky, proradnost, sentiment, klišé, melodramatičnost a naivita na pravoboku. Díky té vyváženosti se vlajková loď stříbrného plátna se všemi svými krásami i neduhy nemůže nikdy potopit.. Mé krásné přátelství s Curtizovým filmem vždycky utuží souboj Wacht am Rhein s Marseillaisou a především Rick Humphreyho Bogarta. Mezi jizlivou zhrzeností a zlými časy se zmítající cynický bourák s rovnou páteří, uměním nezištnosti při konání dobrých skutků a frajerským postojem, že to držení a popouštění citů z uzd je de facto brnkačka. „We´ll always have Paris...“ (06.02.2017)