Čajka Jonathan Livingston

...bez knihy by ma to nezaujalo. Tú som prečítala na jeden dych, za hodinu. Tak jemný a hlboký príbeh! Krátky. Možno príliš krátky na film. A to sa mi nepáčilo. Je tam veľa vsuviek, ktoré, pokiaľ viem, v knihe neboli. Napríklad Maureen? Prečo, ak som to pochopila správne, ju dali namiesto Sullivana? Prešlo to rýchlo, no nebolo tam nič o tom, že chce spoznávať svet. Nie, naozaj toto nie. Ešte váham, či vydržím posledných 15 minút. (06.07.2012)

Tenhle přinejmenším nevšední umělecký počin ocení především čtenáři knižní předlohy, protože člověk, který s ní není obeznámen, by mohl lehce podlehnout pokušení odsoudit snímek jako příšerný patetický kýč. Filmu ubírá na uměleckém dojmu především hudební stránka - mnohem víc než Diamond by se sem hodilo něco vážnějšího a hlavně bezeslovného. Ve výsledném dojmu je zde hranice mezi krásou a kýčem tak tenká, že obojí vlastně splývá dohromady a nutí tak diváka k rozhodnutí, zda na takovýhle způsob vyprávění přistoupí, nechá se unášet krásnými obrazy a jedinečnou náladou snímku a přijme i ony více či méně patetické úseky, anebo tuto formu filmové výpovědi zavrhne i přes její celkem silný obsah. Já Bachovu novelu četla jako teenager (= nejvděčnější věk) a tehdy mě dostala, takže tenhle docela sympaticky originální snímek beru na milost a přijímám ho se všemi jeho klady i zápory za 4*. (29.07.2007)

Racek Jonathan Livingston jako ptačí Mesiáš v evangeliu podle Bacha - nápad vcelku dobrý, ale zpracováním těžko pochopitelný a dosti pokroucený. A to by nebylo to nejhorší - zážitek z nádherných záběrů ptačích perspektiv snižují ptačí dialogy (naštěstí v původním znění, mluvit Jonathan jako Petr Oliva, tak to nedám) a naprosto rušivě a nepatřičně zaznívají zpívané party, v jinak příjemném hudebním podkresu, proto u mě jen za čtyřicet, rackové prominou... (24.10.2011)

Velmi poetické, s nádhernými záběry přírody, kde jsem si až říkala "Jak to točili?":) Kdyby byl Racek Jonathan Livingston zkrácen o polovinu stopáže, bylo by to mnohem lepší. I když jsou záběry nádherné a je radost se na ně dívat, po chvíli jsem se nedokázala ubránit pospávání. I když se ve snímku mluví, tak jakýkoliv děj je v podstatě vedlejší. Je to především o kameře, která, i když je úžasná, tak celé dvě hodiny sledovat pouze záběry, bez obsáhlejšího mluveného doprovodu, Vás mohou začít postupně ukolébávat ke spánku. Ale jinak je to vskutku kouzelné. (08.03.2012)

Audiovizuální čarokrásno s jednoduchým podmanivým příběhem, podaným skrze náhled do života racků v zaoceánské přírodě, obsahuje i několik pěkných tvůrčích nápadů v rámci podobenství. Ptačí proces s odsouzením „zpátečníka“, stejně jako ptačí štvanice na „záškodnícký“ gang hejna Psanců, žijícího si ve znamení tichého prostestu ve svém alternativním životě, mohly působit za jiných okolností jako nechtěná fraška, ale uprostřed poetické atmosféry nádherných uměleckých záběrů krajiny a stejně krásné hudby Neila Diamonda jim bylo ze strany tvurců dopřáno v správnou a krátkou chvíli velmi vhodné zázemí pro působivost. Nevycházím z údivu, když si čtu v komentářích, že se tenhle film promítal i za socialismu v Československu. Dokážu si to vysvětlit jen tak, že cenzor byl jednoho dne poněkud líný, v případě filmu tvářícího se na první pohled jako přírodopisný dokument svou činnost podcenil a během pracovním vytížení pak nepostřehl všechny ty narážky na totalitní režim. Musel to být zážitek a pocit zázraku vidět RACKA přímo v té době... ale pro mě, ač jsem mnohem mladší ročník, byl to velký zážitek rovněž, vzhledem k tomu kolik deviz tento nenápadný filmík v sobě ukrýval. Příběh s úžasným poselstvím navíc ústřední tvůrci obdařili atmosférou, která může v správné náladě dosáhnout i relaxačních účinků. 95% (30.04.2021)