Star Trek VIII: Prvý kontakt

Jean Luc je nehorázně cool děda, Data se svým hledáním lidství vnáší filosofické otázky nad kterými stojí za to se zamyslet, ostatní zas odlehčují jinak relativně vážný děj... A Borgové? To jsou prostě rozkošně roztomilí čumáčci ♥ První kontakt není nejlepší ST film, na to je až příliš komediální, příliš akční a snad i vykonstruovaný... ale nechybí mu k té dokonalosti mnoho. 9/10 (11.05.2009)

Svět Star Treku konečně dostal ten správný říz a šťávu, která mu po celou dobu chyběla. Díky tomu se z filmu stala podíváná pro všechny, kterým nevadí akce a sci-fi a nejen pro fanoušky této kultovní série. Výborná zápletka, která si opět hraje s časovými paradoxy, povedené triky a hlavně pořádný spád. Vedle Abramsovi nové verze se jedná o nejlepší film ze světa Star Trek. (21.10.2009)

Po Abramsově počinu je První kontakt nejlepším filmem "klasické ST reality", který vůbec poprvé koketuje s žánrem thriller, horor ad. Výborné herecké výkony, skvělá režie v podání režiséra, který ví co dělá (J. Frakes), nezapomenutelné hlášky (Troi - až po třech skleničkách jakési tequily jsem z něj teprve dostala jeho jméno, nebo už víme, že Borgové rozhodně nejsou Švédové), úžasné vizuální efekty a především skvělé herecké výkony - hlavně rozhovory Picarda s Lilly nebo skvělý Data. A pak úvodní bitva s Borgy. Asi nejsilnější zážitek z filmu, když na scénu přiletěla Enterprise a maličký Defiant zachránila rozhodnými výstřely na borgskou krychli. Potěší i cameo Roberta Picarda jako Holodoca nebo Dwighta Schultze jako věčně zmateného Rege Barkleyho. (21.10.2007)

Nejlepší filmový zářez Nové generace, který snoubí všechnu kvalitu Hvězdné štreky – strhující zápletku (které jsou odpudiví Borgové většinou zárukou), výborné efekty, dobré herecké výkony a nezaměnitelný smysl pro humor, tentokrát ještě podpořený postavou geniálního kořaly Cochrana, který svými hláškami a chování trochu ironizuje celý Star Trek. Frakes odvedl špičkovou práci a natočil kvalitní sci-fi, které se navíc může opřít o komplexní svět Star Treku. Navíc pobaví i ty, kteří jinak tomuto světu neholdují... a Jerryho taktovka? Líbám, klaním se, ústřední melodie je tak koncentrovaný patos, že mě válcuje na placku, jakmile ji slyším. Pro mě absolutně nejprvotřídnější jízdenka mezi hvězdy galaktickou první třídou. Jupí! (05.03.2004)

Příběhově tedy nic extra. Cestování časem je až přespříliš zneužívaná zápletka v tomhle žánru. Tolik zneužívaná, že je hlavní zápletkou jak ve čtvrtém, tak osmém, v podstatě i v sedmém díle (a nakonec i v restartu série z roku 2009). A to už je trochu zívačka, zvláště pak, když cestování časem ve čtvrém filmu bylo uděláno bezchybně. Pro mě jsou vrcholy Star Treku tedy někde jinde (a sice v prvním, čtvrtém a šestém filmu) a to i přesto, že tenhle díl má pěkný vizuál, zase se vrátil Jerry Goldsmith tentokrát i ve spolupráci se svým synem Joelem (u Jerryho je vidět, jak, narozdíl od ostatních skladatelů, kteří na Star Treku pracovali, vnímá celou sérii komplexně, využívá i nějaké ty leitmotivy a dává výrazný prostor základnímu tématu Alexandra Courage i variacím na to své geniální z prvního ST filmu) , objeví se tu Robert Picardo, je tu onen "první kontakt" a pár lehce hororových i humorných scén ("A vy všichni jste teda astronauti jako z nějakýho Star Treku?"). Můj pohled může být zkalen v poslední době se projevujícími nesympatiemi vůči Patricku Stewartovi (které ale zase vyrovnaná Jonathan Frakes), ale osmý Star Trek jsem schopen ocenit možná tak v rámci kontextu celé série, nikoliv jako samostatné skvělé sci-fi, jak ho tu několik lidí prezentuje, protože na to je to příliš naivní a možná i uspěchaná záležitost, která mě nedokázala správně vtáhnout. Když jsem byl malý, měl jsem raději sestavu nové generace, tu starou jsem znal jen z několika dílů původního seriálu. Po zhlédnutí filmů musím říct, že jsem si tu starou oblíbil více. Její charaktery jsou mi bližší, postavy jsou vznešenější (i když často paradoxně směšné) a ten správný kravaťácký styl Star Treku vystihují mnohem více. (30.03.2009)