Pleasantville

Milé a příjemné překvapení na které jsem náhodou narazil v dopoledních hodinách na MGM a velice překvapen si říkám Maguire a Witherspoon v jednom filmu? Tak to se chvíli podívám o čem to je. A od té doby co se dostali do toho seriálu tak mě to začalo bavit a dokoukal jsem to až dokonce. Jediný mínus je, že v druhé polovině film už lehce ztrácí dech. (28.06.2012)

Príjemný, pohodový film, ktorého invencia sa vyčerpá ďaleko pred záverečnými titulkami. Nerozplývam sa nad originalitou nápadu, pretože som pred niekoľkými desiatkami rokov videl Jasného Až přijde kocour a pomerne nedávno aj Truman show. Obaja hlavní predstavitelia sú údajne slávni, ale filmy, v ktorých hrajú nepozerám, takže ani oni nemohli prispieť k môjmu vyššiemu hodnoteniu. A narážky na stupídnosť televíznych seriálov, na životné stereotypy a na rasizmus sú síce niekedy vtipné, ale podané tak jednoducho, aby si ich všimli aj notorickí sledovači stupídnych televíznych seriálov. Celkovo veľmi ľahký nadpriemer. (03.04.2011)

Scénář: Gary Ross .. Velice příjemné odpolední televizní překvapení. Zvláštní kombinace reálných postav, které se náhodou dostanou do prostředí oblíbeného retro seriálu. Chytré a navíc velmi poutavě natočené, o vizuální stránce a skvělém hereckém obsazení nemluvě. Za tím vším je navíc důmyslně skryto i několik poselství.. (06.05.2005)

"Are you okay?" "Um, yes. It's, uh, just that your father would never do anything like that." "Well, you know, mom, there are other ways to enjoy yourself. Without dad." ____ Na snímek 'Pleasantville' jsem pokaždý narazil v televizi, ale nikdy jsem jej zdárně nedokoukal do konce - protentokrát jsem udělal výjimku a zjistil jsem, jaká to byla chyba! Páč jde nezpochybnitelně o jednu z nejoriginálnějších amerických komedií z konce milénia - absurdní zákonitostí fikčního mikrosvěta počínaje, lukrativní implementací principu dominového efektu z hlediska gradace konče - neskutečně zábavně pojatý rozkol moderních a tehdejších manýrů nevyjímaje. To vše se posléze pojí do neuvěřitelně nápadité a sentimentálně humorné parafráze o obsesi televizí, rafinovanou alegorií o monotónnosti života a malichernosti hříchů, a v neposlední řadě o anarchické rezistenci vůči konformismu. Snímek je navíc exemplární důkaz toho, že Tobey Maguire je jedním z nejvíc tristně podceňovaných herců své generace - no a Reese Whiterspoon je zlatíčko. Život prostě nemůže být černobílý, bez rozptýlení, rozmanitosti, barev a optimismu.... VERDIKT: esence feel-good dramedie. 8,8 kočičích parademiků z 10 [#46.LFŠ] (13.08.2020)

„Víš mami...existují i jiné způsoby jak si užít...i bez táty.“ Velmi mě pobavil už barevný začátek ve škole, ale od přenesení do černobílého světa to začalo chytat neuvěřitelné grády každou další minutou a já se „tlemil jak praštěnej“ prakticky neustále. Film však postupně (cca po hodině) začal zdůrazňovat onu „myšlenku“, a humoru v důsledku toho citelně ubývalo, a to téměř stejnou intenzitou, jakou nabíral na síle v první polovině. Neříkám, snímek toho pořád nabízel docela dost, ať už parádní vizuál/technickou stránku, solidní herecké výkony hlavních představitelů (nejvýraznější mi přišel Jeff Daniels), i nadále vcelku uvolněnou atmosféru a pěkné momenty, zvláštně ty 2 niternější (scény s nanášením make-upu/odličováním). Mně však zkrátka ta „změnu kurzu“ spolu s úbytkem humoru docela zamrzela. První hodina by byla za suverénních 5*, ale celkově to vidím „pouze“ na silné 4*.„Nemůžu uvěřit, že je to tvůj brácha.“ - „Jenom ze strany mých rodičů.“ - „To jo, ale vy jste přece dvojčata a tak. Ty musíš být z té správné strany dělohy.“ (13.07.2016)