Pleasantville

Myslím si, že to byl pokus rejžíka se vyzvracet ze svých traumat, ale to už dělá léta úspěšněji třeba Lynch. Jeho záměr mi unikl, asi se zakódoval někam do Pleasantvillu. No kdybych se měla já vyzvracet ze svých dojmů na film, napsala bych elaborát a to já nerada. Takže to tady chaoticky naházím, čímž okopčím Rosse, ale to je šumafuk. Změna, barvy, sex, učení, frustrace, rodina, rvačka, večeře, žehlička, lynčování, soud, střípky a odkazy z filmů o závažných tématech. Začalo to apelem na dnešní zkaženost a přesto se v jejím jménu šlo měnit to hezké, fungující, navíc v 50. letech běžné, normální. Všechny změny bez ohledu na dobré či špatné se zabarvily, všechno staré, nevím proč špatné, zůstalo v šedi. Nesmysl, idiotismus, demagogie, negace, protimluv. O logických chybách nemluvě, např. proč je tam ten dědek poslal, když musel čekat změny!? Kam v reálu dospěly prudké změny, pokrok za každou cenu, se jaksi neřeší. Iluze pouze vystřídaly bludy, to je celé a já to posílám bez uzardění do háje, klidně duhového až oči přecházejí. (05.07.2012)

Pôvodne sa Pleasantville tvárilo ako prostoduchá komédia o návrate súrodeneckej dvojice do akéhosi seriálu z 50tych rokov. Aké však bolo moje prekvapenie, keď sa film postupne začal plynule prelievať do vydarenej drámy s komediálnym podtónom a dokonca s hlbokou myšlienkou. Tu som doslova videl, čo je to nenávisť voči farebným :) Navyše kontrast niektorých farebných a niektorých čierno bielych postáv v jednom zábere má neskutočné čaro a príjemne nostalgicky na mňa zapôsobil. Bez debaty film, ktorý stojí za pozornosť. (01.12.2009)

Skvele sa na to pozerá, skvele sa to počúva, jednoducho vynikajúci zážitok! Film s dušou, tak by som asi nazval tento vynikajúci a hviezdne obsadený počin, ktorý sa naoko scenárom, námetom i spracovaním tvári celkom obyčajne, no chytí vás tak, že sa od neho nedokážete odtrhnúť až do záverečných titulkov. Možno trochu preháňam, no mňa film dokonale uspokojil. 90% (29.08.2012)

Pokud hledáte příjemně plynoucí snímek, právě jste narazili na jeden z nich. Ve své podstatě nenáročný příběh plný zázraků vás přinejmenším zaujme. Netradiční pojednání o dobách dřívějších takřka v přítomném čase… Pojednává o sourozencích, kteří se jakousi souhrou náhod ocitnou v roztomile, černobíle vyhlížejícím seriálu z časů našich pradědečků. Jak už nám samotný námět napovídá, tito docela rozdílní mladí lidé vnesou do poklidného městečka „nový vítr“. Jak? Sami uvidíte… Obyvatelé žijí ve světě plném pravidel, zákazů, konvencí a všudepřetrvávajícího stereotypu. Jedou v zajetých kolejích, nepřekračují hranice, nebouří se. Jen každý den dělají stejné bez jakékoli změny. Ve filmu je nastíněna spousta symbolů, kdy se nám tvůrci snaží naťuknout danou dobu, která zdaleka ne všem něco říká. Poselství jako : „Není třeba vidět svět černobíle“, či „Nebuďte rasisty“ jsou do příběhu vsunuta velmi jemně a citlivě. Oceňuji způsob ztvárnění, jelikož způsob postupného zbarvování na plátně mne fascinoval. Nelze nepřipomenout herecké výkony, kde se do popředí staví můj oblíbenec Tobey Maguire, jenž ani nyní nezklamal a následuje ho mladičká Reese Witherspoon, které se zdařilo odškatulkovat se mi z hlavy coby Pravá blondýna. 80% díky nezdařilému zakončení celého filmu. (21.07.2008)

Nádherný kontrast mezi dnešním uspěchaným a povrchním životem a dobou, kdy lidé měli zcela jiné priority a žebříčky hodnot. Tenhle kouzelný film není jen klukovi co dokázal změnit nudný-černobílý svět v seriálovém městečku Pleasantville. Nese sebou totiž i poselství a tak trochu narážku na rasové a názorové odlišnosti. Každý si na tomto filmu najde to svoje. Já osobně musím vyzdvihnout skvělou dobovou hudbu, příjemné postavy a celkovou myšlenku filmu. Městečko Pleasantville je jedním z těch mála filmů, po kterých vám zůstane úsměv na tváři :-). (22.09.2012)