Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jedním z oblíbených programů televizní stanice Time je starý černobílý sitcom z idylického života jednoho amerického městečka padesátých let. Jedním z jeho nadšených fandů je středoškolák David, který zná celý seriál téměř zpaměti. Když jeho matka odjede s novým přítelem a on zůstane doma sám se svou stejně starou sestrou Jennifer, samozřejmě se s ní pohádá o to, na co se budou dívat v televizi. Při hádce rozbijí dálkové ovládání, bez něhož je televize neovladatelná. Objeví se starý opravář a nabídne Davidovi zvláštní ovladač, o který se vzápětí strhne další hádka. Během ní David s Jennifer stisknou tlačítko a rázem se ocitnou přímo v černobílém světě Davidova oblíbeného seriálu Pleasantville jako Bud a Mary Sue, děti manželů Parkerových, kteří patří k hlavním postavám seriálu. Zatímco David se velmi rychle orientuje v místě i čase, přesněji řečeno, epizodě seriálu, která se právě kolem nich odehrává, Mary Sue nehodlá dodržovat pravidla a rozhodne se sbalit pohledného kapitána místního basketbalového mužstva Skipa. To má ovšem pro seriál nečekané následky. Když totiž Jennifer alias Mary Sue Skipovi místo nevinného držení za ruce předvede skutečný sex, mnohé se změní. Basketbalové mužstvo, které nikdy neprohrálo (každý jejich hod skončil v koši), se po Skipově vyprávění nedokáže soustředit na hru a v černobílém světě se objeví něco zcela nevídaného. Rudá růže. Jennifer zjistí, že v Pleasantvillských knihách jsou jen prázdné stránky a když se ostatní udiveně ptají, co by v nich jako mělo být, začne jim Jennifer vyprávět příběhy, tak jak si je matně pamatuje ze školy. A dějí se další zázraky. S jejím vyprávěním se v jednotlivých knihách objevuje text. Objeví se také další důsledky, které si nikdo nedokáže vysvětlit a proto jsou považovány za nemoc, během které se na pokožce šíří barvy. Objevují se další nenápadné změny. Ve výloze prodejny s nábytkem šokuje obyvatele městečka manželská dvojpostel, Bill Johnson, majitel bistra, kde David alias Bud pomáhá, už nechce dělat stále stejné hamburgery a okouzlen knihou o výtvarném umění, kterou mu přinesl David, se pustí do malování, Jennifer si promluví s matkou o sexu, který je pro paní Parkerovou věcí zcela neznámou, a objeví se další barevné věci. Starosta a jeho věrní soudí, že s podivnými změnami je třeba rychle něco udělat a rozhodnou se zakročit. Všechny podniky ve městě jsou opatřeny nápisy "jen pro černobílé", bandy černobílých výtržníků napadají barevné lidi, je zakázán rokenrol a všechny barvy kromě černé, bílé a všech odstínů šedé. David se však rozhodne proti bojovníkům za staré pořádky postavit. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (370)

DJ_bart 

všetky recenzie používateľa

"Are you okay?" "Um, yes. It's, uh, just that your father would never do anything like that." "Well, you know, mom, there are other ways to enjoy yourself. Without dad." ____ Na snímek 'Pleasantville' jsem pokaždý narazil v televizi, ale nikdy jsem jej zdárně nedokoukal do konce - protentokrát jsem udělal výjimku a zjistil jsem, jaká to byla chyba! Páč jde nezpochybnitelně o jednu z nejoriginálnějších amerických komedií z konce milénia - absurdní zákonitostí fikčního mikrosvěta počínaje, lukrativní implementací principu dominového efektu z hlediska gradace konče - neskutečně zábavně pojatý rozkol moderních a tehdejších manýrů nevyjímaje. To vše se posléze pojí do neuvěřitelně nápadité a sentimentálně humorné parafráze o obsesi televizí, rafinovanou alegorií o monotónnosti života a malichernosti hříchů, a v neposlední řadě o anarchické rezistenci vůči konformismu. Snímek je navíc exemplární důkaz toho, že Tobey Maguire je jedním z nejvíc tristně podceňovaných herců své generace - no a Reese Whiterspoon je zlatíčko. Život prostě nemůže být černobílý, bez rozptýlení, rozmanitosti, barev a optimismu.... VERDIKT: esence feel-good dramedie. 8,8 kočičích parademiků z 10 [#46.LFŠ] ()

genetique 

všetky recenzie používateľa

Kto by nechcel žiť v perfekcionistickom svete bez chýb? Bez nenávisti, zloby. 'Pleasantville' je ďalší dôkaz, že aj zdanlivo dokonalý a harmonický svet nemôže proste len tak existovať. Gary Ross svoj snový park vykreslil do detailov v okulahodiacich farbách a prepracovaným príbehom rozprávky pre dospelých, kde úsmevné momenty striedajú trpké scény a Jeff Daniels sa vymyká kontrole. Načasovanie zmien farieb a charakterov je presné, akurát si nie som istý aký cit (láska, hnev) prejavilo auto, keď sa odrazu zmenilo. Trošku by som však aj poupravil záver. Síce neviem ako, no bolo to príliš rozťahané, napriek tomu, že bolo jasné, čo sa stane. 80%. ()

Reklama

Payushka 

všetky recenzie používateľa

Ohromna spousta narazek. Rasismus ve forme cernobilych a jednoduse barevnych. Kritika americkeho snu a strednich vrstev. Originalni a proti tvrdohlavemu konzervatismu (pri kritice vseho noveho jsem si jen predstavila kdysi davno nenavidene impresionisty). Jenom skoda te prehnane magicnosti na konci - mozna moje chyba, ale uz jsem se v tom vsem nedokazala orientovat. ()

J*A*S*M 

všetky recenzie používateľa

Těžko popsat tu radost, když člověk po dlouhé době narazí na film, který je opravdu originální - a to jak obsahově, tak formálně. Pleasantville mě zkrátka velmi příjemně překvapil. Je tam vtip, je tam napětí, je tam skoro všechno, včetně určitých alegorií na zrod nedemokratických režimů. Je to moc fajn :) ()

Lacike 

všetky recenzie používateľa

Zmena je život. Čo si nakoniec uvedomí aj hlavný hrdina. Cesta k tomu je ale nádherná, vtipná a dojímavá. No a pre pár čiernobielych postáv aj desivá. Ale nakoniec sa vyfarbí každý. Je neskutočná jak to Gary Rossovi po každej stránke vyšlo. Vizuálne, dramaticky, všetky postavy tu majú svoju chvíľku, keď zažiaria. Každý detail je prepracovaný. Skoro sa mi chce zafrflať, že klasika aké sa už netočia a po vzoru hlavného hrdinu by som mal chuť stráviť nejaký čas v deväťdesiatkovom seriály. Ale asi by som to tam viac ako týždeň nevydržal. Ale pustiť si občas nejaké retro je príjemná zábava. 8/10. ()

Galéria (82)

Zaujímavosti (9)

  • Ačkoliv si mnoho lidí myslí, že scéna s Budem (Tobey Maguire) točícím se triumfálně v dešti během bouřky, je poctou filmu Vykoupení z věznice Shawshank (1994), režisér Gary Ross si myslel, že se jedná o originální nápad. Podobnost si uvědomil až poté, co byl jeho film uveden. (PanBlack)
  • Poslední film J.T. Walshe. (D3VIL)

Reklama

Reklama