Veľký Gatsby

Jeden z velkých románů literatury U.S.A. Za posledních dvacet let nevyšel v češtině, asi zde není tak velký, jako řada jiných titulů, co jsou jen - smetím - na pultech knihkupectví. Román je to značně autobiografický, neb autor správně odhadl, že vše co napíše, co nejpřesněji ze svého života, a podá zajímavou formou, tak bude interesantní pro bystrého čtenáře. Film je jen - doplněk k románu. Jen filmaři konkretizovali obsah autorovi práce. A to ještě s ohranými herci, ale je více vydařený než jiné filmové katastrofy klasických literárních děl ...***(15. 10.2010) (16.10.2010)

Pokud by to nebylo zdlouhavé a v některých pasážích opravdu nudné, tak bych klidně přihodila o hvězdičku navíc. Na chvilku mě pohltila dobová atmosféra, od které jsem se bohužel rychle odpoutala a příběh kolem mě prošuměl do ztracena. Prostě jsem se příběhu nedostala na kloub. To se holt někdy stane. Nic na tom nezachránili ani fešák Robert Redford a Mia Farrow. (15.09.2010)

Nevím, jestli je to kvalitou filmu, nebo spíš podobností představ mých a Jacka Claytona (popřípadě Francise Forda Coppoly, autora scénáře), ale film se mi líbil hlavně proto, že naprosto kopíroval dojem, který jsem měl předtím z knihy Francise Scotta Fitzgeralda. Mia Farrowová excelovala tak jako Robert Redford nebo Karen Blacková jako Jordan Bakerová. Nejvěrněji se knize přiblížila pasáž mezi Long Islandem a new Yorkem - pustina, které vévodí reklama s brýlemi doktora T. J. Ecklenburga, symbolizující něco vyššího, a benzinová stanice s jejím majitelem Wilsonem a jeho ženou. Hvězdičku ubírám hlavně kvůli dlouhým vyprávěcím monologům, kterých by se nepůvodní scénáře měly spíše vyvarovat, aby necitovaly svůj originál. (15.09.2010)

Zpracování románové předlohy Francise Scotta Fitzgeralda snad nemohlo být zdařilejší. Pomalu plynoucí čas v předválečném životě znuděné smetánky je i do filmové řeči převeden do podoby pomalu plynoucího rytmu filmu. Čas jakoby nebyl. Teprve skutečné tragédie zahýbou i s časem - pro pumpaře končí život smrtí jeho manželky, bere spravedlnost do svých rukou a jde zabíjet. Jen pro Daisy a jejího manžela stojí čas na stále stejném místě. To, co je v tomto filmu pozoruhodné - samozřejmě kromě hvězdného obsazení - je vizuální řeč motivů. Především očí coby leitmotivu. Několikrát projedou všichni kolem reklamní tabule, na níž jsou dvě velikánské oči. Oči dohlíží na celé dění svrchu, podobně jako oko boží. Několikrát použije kameraman zajímavé detailní záběry - lampa v domě pumpařově přechází pomalým pohybem kamery v jeho (pumpařův) pohled. Detailní přiblížení na přední reflektory automobilu - tak podobné očím. Rozbité “oko” po nehodě, při které umřela pumpařova žena. A jsou to právě oči, které zradí pumpaře a vedou ho za domnělým vrahem jeho ženy. Při psaní tohoto komentáře si uvědomuji, jak je vlastně na první pohled nenápadná, uťáplá postava pumpaře důležitá. Právě na něm je vidět, jak velkou tragédii mohou způsobit zdánlivě banalní “přehmaty” mocných. Stává se nositelem děje. Gatsby je naproti tomu obrazem veleúspěšné kariéry, po celou dobu se snažíme prostřednictvím vypravěče proniknout jeho tajemství. Manželé Carrawayovi obrazem neměnnosti a jakési předurčenosti, plynoucí z vyššího společenského postavení. (23.05.2011)

Ach jo, tak takhle se dá prošvihnout vynikající kniha. Nevím, co je na filmu špatně. Velký Gatsby nepatří ke stěžejním dílům americké literatury jen tak nadarmo, ale pokud někdo čte nebo slyší toto označení a pak jenom vidí film, řekne si: A to jako proč? Přes kostýmy a pečlivou snahu zachytit dobové reálie, přes účast hereckých hvězd i pěknou kameru se z filmu kouzlo knihy úplně vytratilo. Škoda! (03.05.2010)