Hviezdna loď Galactica

Přiznávám, že BSG mě nadchla jako málo jiných seriálů. I v závěrečné čtvrté sérii šlape na plné obrátky. Každý další díl je schopný vám dát nový úhel pohledu na vaší oblíbenou postavu. Stále dokáže své diváky překvapovat, dojímat, rozesmát, donutit k zamyšlení a koukat s otevřenou pusou. Přesto je Galactica hlavně příběhem o tom, proč a jestli si lidé zaslouží přežít - ne o partě lidí, co bloumají vesmírem a zažívají "velká dobrodružství". Skvělá hudba, nekompromisnost (zabíjí se tu ženy a děti, hrdinové dělají chybná fatální rozhodnutí), postavy, které si zamilujete (oba Adamové, Tigh a u mě překvapivě i Baltar vedou), a proto s nimi budete se zatajeným dechem prožívat tuhle galactickou story, jejíž konec je zaroveň překvapivě happyendovský i neskutečně depresivní. Jen je škoda, že některé dějové linie tvůrci nechali vyšumět do prázdna a tak polovina postav se nedočkala takového rozloučení, jaké by si zasloužila. Nicméně i tak díky za alespoň nějaké rozuzlení. Tvůrcům díky za jedny z nejlepším seriálových zážitků, které jsem kdy měla - za všechny připomenu konec druhé (New Caprica) a třetí série (odhalení Final Four) a desátý díl čtvrté série (Země)... PS: Český dabing je opravdu otřes. Pavla Soukupa zlynčovat! (17.10.2008)

Pilot tomuhle jasně určil laťku a podle mě se v ničem vůbec nezměnil. Postavy jsou ploché, žádnou si nedokážu oblíbit a ačkoliv jsou napsány dobře a během seriálu se zajímavě mění, což k postavám jasně patří, nedokážu si ani tak nikoho oblíbit, a to je zásadní problém seriálu, proč na to pak člověk má vůbec koukat. Přiznám se, že mě to moc nebavilo, pro mě existují sci-fi seriály daleko lepší, s originálnějším světem a hlavně s hrdinama, na které nikdy nezapomenu a díky kterým se k těm seriálům opět a rád vracím, tady se mi to prostě nestává, ani jednotlivé díly mi nepříjdou nijak originální, prakticky se nic důležitého neděje, většinou spíš osobní problémy a na tohle opravdu nemám náladu. Nechápu ten povyk, který po tomto seriálu byl. Kvality určitě má, ale že by je měl až taková, o tom bych pochyboval. (24.05.2009)

Battlestar Galactica se objevila v době rozmachu televizní seriálové tvorby, kdy rozpočty jednotlivých projektů dosahovaly násobků toho, oč by mohly štáby žádat před pouhou jedinou dekádou, a je to na její podobě opravdu znát. Matně si vzpomínám na původní sérii z konce 70. let, která v porovnání s tímhle vypadá směšně brakovitě. Vizuál i úroveň scénáře mě v prvních dílech velice příjemně překvapily až ohromily, takže jsem byl ochoten uvažovat o hodnocení nejvyšším. Jenže jak šel čas, začaly se tam projevovat určité scénáristické nedodělky a v množství dílů se našel slušný balast. Nehledě na to, že jsem s přibývajícím časem začal mít pocit, že Cyloni se pokoušejí do domu podkopat, probourat stěnou nebo seskočit komínem tam, kde by stačilo vzít za kliku a vejít dovnitř. Zkrátka, že vymýšlejí šílené konspirace, nad jejichž logikou není radno příliš dumat tam, kde ve skutečnosti vyčerpaný protivník čeká na ránu z milosti, a postupem doby se z toho čím dál víc stávala společenská hra na téma, který člen posádky, v rozporu s logikou, skrývá svoji cylonskou podstatu. Příliš mnoho zrádců a spiknutí na příliš malou komunitu uprchlíků. Celkový dojem za seriál jako celek: 60 %. (08.03.2015)

Hodnocení po dvou sériích: Musím se trochu opakovat a částečně použít komentář k úvodní minisérii, tedy máme před sebou suveréně nejlepší sci-fi seriálu všech dob! Galactica je však natolik jiná, že by pravděpodobně mohla konvenčního diváka i odradit, případně by ji někdo nemusel považovat za čistokrevnou sci-fi. Přeci jen, nejsou tu žádné štíty, teleportace, paprskomety a "kýbly technoblábolů". Naproti tomu se zde hojně vyskytuje opravdová psychologie postav, otázka náboženství, společenského zřízení, zrada, zbytečně nepřeháněný patos a morální dilemata. Rozhodnutí, jež postavy musí činit nekončí vždy dobře a situaci v poslední chvíli nezachraňuje náhoda či "deus ex machina". Navíc je tu všudypřítomná paranoia kdo je a není Cylon, u níž se jistojistě tvůrci inspirovali ve vlastních dějinách v podobě McCarthysmu. Ještě zpátky k technice a jejímu fungování - musím souhlasit, že řešení pohybu Viperů volným vesmírem je tím nejelegantnějším a zároveň nejreálnějším, jaké se nám kdy dostalo. Jednotlivé epizody se také povětšinou tematicky výrazně odlišují. Jediné co jsem příliš "nepobral" jsou ty spoileroidní sestřihy před začátkem každé epizody. EDIT PO ZHLÉDNUTÍ TŘETÍ A ČTVRTÉ ŘADY: Osobně bych se nebál označit třetí řadu za to nejlepší co nám svět BSG nabízí. Obzvláště okupace, problém kolaborace s nepřítelem a následné vyrovnávání se s minulostí završené baltarovým soudem jsou naprosto vynikající. Čtvrtá řada pak nevyhnutelně a nezadržitelně směřuje tam, kam všichni od jejího počátku pomalu tuší. BSG dokázala i to, že v průběhu putování Galacticy, se postupně vyvíjí i divákova náklonost k jednotlivým postavám. U mne to bylo nejvýznamněji u Starbuck, poručíka Gaety a šéfa Tyrola. Kapitola sama pro sebe je pak hudba. Ta navíc hraje v příběhu nesmírně důležitou roli. Pro mne osobně pak byl nejkouzelnější hudební zážitek návštěva Starbuck a Helo na Caprice v starbuckčině(povedené skloňování) bytu v epizodě 02x02. Po záveru posledního dílu se ve mně rozlilo zklamání, že tahle jedinečná odyssea je u konce, jelikož během těch čtyř sezón jsme mohli sledovat něco opravdu unikátního a neopakovatelného. "Tak pravíme!" Nezbývá, než se obrátit ke Caprice a s nadějí vyhlížet Blood&Chrome. (20.04.2011)