Posledné dni Sophie Schollovej

Velmi dobrý film, navíc skvěle zahraný. Příběh o odvaze a síle, před níž se skláněli i nacističtí dozorci a vyšetřovatelé. Julia Jentsch byla nesmírně přirozená, věřila jsem jí nejen každý záchvěv, křehkost, ale i nezdolnost a přesvědčení, se kterými její hrdinka bojovala za své ideje. Stejně tak charaktery ostatních hrdinů. Nelze než ohodnotit maximem. (23.07.2012)

Svým způsobem předvídatelné a odehrávající se v téměř televizních kulisách. Já si ale myslím, že podobné příběhy by se prostě měli točit klidně do nekonečna. Odvaha těch mladých lidí je obdivuhodná, hlavně když si pomyslím, že jim bylo jen o pár let víc než mě. Julia Jentsch hraje uvěřitelně, zbytečně nepřehrává a opravdu jsem jí to celou dobu věřil. Film zbytečně netlačí na pilu a jeho poselství je zřejmé. Važme si toho, co máme, protože toho není zase tak málo. Sourozenci Schollovi a Christoph Probst tu možnost neměli. (21.04.2009)

Tak tohle je velice působivý film... hloubkou tématu hrdinství jednotlivce i skvělým výkonem hlavní představitelky. Snímek je natočený velice citlivě a podbarven krásnou hudbou nás vtahuje přímo do smutných okamžiků nejen německých, ale vlastně evropských dějin. Škoda jen, že větší prostor nebyl dán samotnému procesu, protože na něm je nejvíc vidět skutečná myšlenková bezradnost režimu vůči lidem, jako byla Sophie Schollová. Měl jsem také pocit, že i když se herec, představující předsedu lidového soudu Freislera, hodně snažil, brutálnosti skutečného Rolanda Freislera myslím nedosáhl. Tenhle film je výtečným pokusem Němců o vyrovnání se se svou minulostí. My se s tím pereme dosud.... My se vyrovnáváme Pelíškama a Pupendem... A přitom v našich dějinách podobné příběhy rozhodně jsou k nalezení: Stačí si místo Freislera dosadit Urválka a místo Sophie Schollové třeba Horákovou nebo Kalandru.... Ale tohle je na dlouhé povídání a ne na krátký komentář k filmu. Dávám 4 a 1/2 * (08.06.2006)

Film po všech stránkách vydařený! Mladý člověk se svými ideály tváří tvář totalitní zvůli. Kde se v těch mladých lidech vzala tak obdivuhodná odvaha a statečnost? Našla by se i v generaci dnešních mladých lidí, záměrně vychovávaných k změkčilosti, rozbředlému liberalismu, bezbřehému hedonismu? Má každá (zlá) doba své hrdiny? Našli by se i dnes? - Možná přijde čas - a není to v současném světě tak zcela nepředstavitelné! - kdy i my budeme muset projevit hodně statečnosti, vydat svědectví o svých ideálech, o svém přesvědčení, o své víře. Obstojíme? (24.05.2015)

...jak těžké musí být stát za pravdou až do konce... ano, neumím si to představit... měla bych sílu? nevím... ale film pro mě vyznívá trochu hluše... chybí mi větší propracovanost postav... ne pouhé domněnky a studentská naivita... snad je to tím, že nikdo z nás (ani z tvůrců) takovouto zkušeností neprošel... (díky za to)... proto je tak těžké byť i jen naznačit, co se asi tak mohlo odehrávat v myslích těch, kteří jsou takto stateční... největším bojem může být vnitřní boj o vlastní mír... (09.01.2014)