V ako vendeta

Žádný jiný komiks ve mě v posledních letech nepodnítil tolik myšlenek a takovou touhu diskutovat. I přes tento fakt a perfektní herecké výkony se však očekávaný feeling nekoná. Neuvěřitelně mizerná expozice nedá ani omylem pocítit totalitní Londýn a tak do oholení hlavy se atmosféra rovná téměř nule. Od té chvíle, kdy Portman projde svou „očistou“, dostává film grády a konečně je cítit beznaděj, odhodlání i bezmoc. Ale čekat na to tak dlouho u filmu, který na tom defakto staví, to se prostě neodpouští (30.04.2006)

║Rozpočet $54miliónov║Tržby USA $70,511,035║Tržby Celosvetovo $132,511,035▐ Tržby za predaj Blu-ray od roku 2009 v USA $3,624,371 //počet predaných kusov 190,120║ Tržby za predaj DVD v USA $59,080,354 //počet predaných kusov 3,118,547║ Brilantný komiks. /videl v kine: 95%/ (21.10.2007)

Na film se koukat dá. Oproti většině dnešních rádoby hlubších SF z Ameriky tu přeci jen nejde hlavně o triky nebo akci, ale i o nějakou tu myšlenku. Jenže problém je, že to není dotažený. Prostředí totalitní Anglie nemá ani na stav, jakej byl u nás (například, že by vysílali předtočenou revue, která zesměšňuje Stalina nebo Lenina, tomu by neuvěřil nikdo, či že by pro tvůrce této revue přišli až pozdě v noci, nebo způsoby, jak upravují cítění a myšlení lidí - zprávy a prohlášení v televizi a rádiu a zatýkání nepohodlných - to prostě není přesvědčivý). V něčem je zase až příliš drsný (střílení lidí na ulici apod). Prostě a jednoduše, s atmosférou a reálností prostředí si žádnou velkou práci nedali, spíše ji odflákli. Posledních deset minut Pelíšků má tu totalitu stonásobně hutnější, než celej tenhle film. Další věc, hlavní hrdina (a později i ta mladá) se po tom světě pohybují bez jakýchkoliv obav nebo potřeby nějak se krýt, mají přístup kdykoliv kamkoliv, a nikdo z desetitisíců tajných poldů si jich nevšimne. No a za kardinální sračku považuju konec. Nevím sice, jak vypadá ve skutečnosti krvavá revoluce, ale tohle považuju za krásně idealistické (pokud ne přímo naivní) zakončení jedné totality. Nepřesvědčivé prostředí, nepřesvědčivý konec, nepřesvědčivé ubíhání času. 451 stupňů Fahrenhetia je podobně minimální co se týká triků, ale tam je ta totalita přímo cítit z každýho kroku. Z každýho pohybu a slova. Tam nikdo netuší, jestli brácha nebo matka není náhodou udavač všeho schopný. Tady jsou všichni proti režimu a jen to nedávají najevo. Viděl jsem horší, ale to neznamená, že by to bylo kdovíjak nadprůměrné dílo. (25.05.2006)

Komiksová předloha patří k mým nejoblíbenějším a od filmové adaptace jsem pak očekával hodně, tím spíš, že se na ní podíleli Wachovští. Film je příjemně hravý a rozhodně nadprůměrný, ale do intenzity a stylovosti jiných anarchistických kulťáků jako MECHANICKÝ POMERANČ či KLUB RVÁČů má daleko a pochybuju, že dosáhne jejich popularity. Může zato především absence výraznějšího režijního rukopisu, McTeigue přes všechnu snahu nedokáže přijít s tak atraktivním vizuálem ani silnou atmosférou, jaké měly oba zmíněné filmy nebo MATRIX, a zůstává jen u hromady pěkných obrázků a nápadů. Navíc nemá k dispozici ani tak dobrý scénář - je až zarážející jakého nešetrného a až diletantského okleštění předlohy se Wachovští dopustili, když vypustili nebo trestuhodně zabili ty nejlepší a nejemotivnější scény komiksu jako Finchův trip v Larkhillu nebo kancléřův vztah s centrálním počítačem. Ale abych jen nekritizoval, několikrát mě film pohnul až k slzám (Finchův šok z odhalení pozadí biologického útoku, čtení z deníku Valerie) a potěšily i odkazy na jiné filmové antiutopie (John Hurt z 1984 coby kancléř Sutler, píseň z BRAZILU hrající ve Stínové galerii, matrixácký záběr na boty V vystupujícího z výtahu, závěrečný duel v podzemí připomínající sloupovou přestřelku z finále MATRIXU). Při sledování destrukcí státních budov za doprovodu klasické hudby mě napadlo, co by s VENDETTOU asi provedl takový Stanley Kubrick a bolestně jsem si uvědomil promarněnost téhle šance. Škoda. (22.04.2006)

Film ktery mohl z nametu vytezit vice nez jak se stalo. Nejvice mu podle me uskodil fakt ze tvurci se az moc snazili vykreslit co nejlepe postavu V a Evey, kdyby se jim to povedlo podobne jako v Potomcich lidi tak bych nic nenamital. Jenze nepovedlo. A vysledek je ze totalita v anglii je zajimavy napad ale tvurci ho nacrtli jen povrchove. Postavy se sice snazi byt lepsim nez jsou ale jen snazi. V je charismaticky, nekdy az moc. Par akcnich scen je opravdu vydarenych, hlavne se mi libila prvni v televizni stanici. Ale treba scena s veznenim Evey se mi zda nejak neumela a zbytecne dlouha. Ale i pres tyto nedostatky sem se docela bavil hlavne diky V. Na 5* to neni a 4 jsou asi taky moc, ale budiz. (28.12.2006)