V ako vendeta

Stejnojmenný komiks, jehož autorem je Alan Moore, je považovaný za jedno z nejslavnějších komiksových děl stojící na pomezí mezi klasickým superhrdinským a alternativním komiksem. Svého času jsem neodolal a zakoupil ho do své knihovničky, abych byl následně pořádně zklamaný, přestože z výtvarného hlediska jde o zdařilou věc a řada postav nebo motivů je rovněž zajímavá. Komiksová Vendeta ale u mě selhává ve dvou velmi významných bodech, a to je především nevěrohodné zobrazení autoritářského státu, jeho vznik, opory, celý systém a konečně i jeho pád. Na příběhu je zkrátka znát, že tuto distopii psal příslušník národa, který už někdy od první poloviny 17. století nepoznal skutečnou tyranii. Ten svět je prostě neživotný a nevěrohodný. Druhé negativum pak spočívá v romantickém hrdinovi, který uprostřed města prošpikovaného špicly a kamerami nosí divadelní kostým a masku, díky kterým vypadá jako uniformovaný policista, který chce inkognito proniknout do zločineckého gangu. Filmová verze je, aspoň pokud jde o o první problém, daleko lepší, protože film stojí nemalé náklady, a tak je potřeba z komerčního hlediska divákovi mnohé usnadnit a scénář je tedy více vysvětlující a logičtější než jeho literární předloha. Zůstává ale druhý problém, tedy onen tajemný hrdina schopný sám porazit diktaturu. Komiksová předloha umožnuje pojmout snímek jako akční nářez, ale naštěstí se tvůrci vydali druhou cestou - ostatně i ty dvě akční scény, zvlášť ta finální, kde do sebe mstitel nechá nejprve napumpovat zásobníky 15-členného policejního komanda, aby je poté rozsekal noži, vyznívá hodně hloupě, jako z těch nejtupějších akčních snímků. Slabiny filmu jsou vlastně slabinami svojí komiksové předlohy. Natalie Portman v hlavní roli je po herecké stránce jen průměrná, ale pochopitelně stále hezká a se slušnou dávkou osobního kouzla. No a Hugo Weavinga pod maskou nikdo ani nepozná. Celkový dojem: 55 %. Mimochodem, komiks i film se přes základní dějovou linku v mnoha ohledech přece jen liší. Postava šéfinspektora Finche je sice i v komiksu zásadní, ale více mnohavrstevná a ve svém důsledku tragičtější. Je to člověk, který sice pochopí, že sloužil mizernému systému a špatné věci, ale nedokáže překročit vlastní stín. (08.01.2010)

Ľúbivý odkaz, ktorý v sebe Vendeta nesie, žiaľ nieje podporený ani formou, ani scénarom. Obe sa pohybujú v rovine mierneho nadpriemeru a vyslovene postrádajú hĺbku, ktorej absencia je maskovaná prostou kriminálkou. Inými slovami nemastné, neslané, nevýrazné, ale zaujímavé. Keby sa v duchu poslednej 20 minútovky niesol celý film, mohla to byť pecka. Ináč sa plne ztotožňujem s Civalom. (03.07.2006)

Působivý film, kterému pátou hvězdu ubírám až po asi pátém zhlédnutí. Trochu nefér, když u jiných filmů k tolika zhlédnutím ani nedojde... Weaving je každopádně skvělý a Natálka ostatně taky. Výtky vůči nedotažené režii chápu, ale McTeigue se postaral o to, aby se alespoň pořád něco dělo. Silné čtyři jsou proto stále zajištěné. (04.09.2008)

Komerční variace na Brasil nakonec docela příjemně překvapila. Ačkoli jde o hodně zjednodušený pohled, tak to není blbé. Téměř žádná akce, televizní vizuální stránka, herci mají nevděčné role (zvláště chudák John Hurt; jeho part by těžko někdo uhrál). A o to více překvapí, že to dohromady docela funguje. Za největší klady lze považovat hlavně hlasový výkon Huga Weavinga, hudební složku a celkem odvážné naroubování děje na současnou politickou situaci s myšlenkami, které aktuálně nejsou v módě. Tedy v rámci komerčního amerického proudu. Co naopak snímku velmi ubírá je, že se nepodařilo ani zdaleka navodit atmosféru národa pod diktaturou, která přivedla pojem "velký bratr" ve skutečnost. Nakonec tedy "Véčko" zůstává ve škatulce zábavného hollywoodského spektáklu. (23.04.2006)

„Česť a sloboda sú viac, než len slová. Je to životný názor.“ Nemá zmysel čakať akčnú nálož... ale tá hŕstka akčných scén, ktoré tu sú, je zvládnutá dobre. Po vizuálnej stránke sa nejedná o taký monumentálny film, ako Matrixy – ale všetko je krásne zladené, od rekvizít cez výpravu a kostýmy až po nenápadne použité počítačové efekty. Herecké výkony nie sú také explicitné, ako v Matrixoch, ale vyholená Natalie Portman a 99% filmového času (!) zamaskovaný Hugo Weaving (ale tiež John Hurt, Stephen Rea a kamarát Hugha Laurieho a najhomosexuálnejší Brit na svete Stephen Fry) môžu byť na svoje výkony plným právom hrdí. Snímka provokuje, naznačuje, že anarchia je najlepšia a ponúka jednu mimoriadne dlhú dojemnú scénu (samotka). Bravo. Mooreov komiks je samozrejme kult, prečítajte si ho. (29.11.2006)