V moci diabla

Jak jsem už psal u Vymítače, vymítání mi připadne srandovní, ale tenhle film byl mnohokrát napínavější, než Vymítač, měl lepší herecké výkony (hlavně Laura Linney) a hlavně realistický konec, prostý všech zjednodušení nebo (i očividných) sympatií k postavě kněze Moorea. Jde prostě o právo. 70%. Jo a soudní dramata se mi hooodně líbí! (01.02.2006)

Jak já se na to dívám, tak podle mě je to jeden z nejhorších možných přístupů k odvyprávění příběhu Anneliese Michel. Soudní drama, duchovní cesta advokátky, způsob zobrazení posedlé dívky a zjevování démonů, škaredý vizuál, všechno ten nejhorší neuctivý trash. To už snad i béčková exploatace by byla lepší, než tahle středostavovská bezmyšlenkovitá doslovná vizualizace. (31.03.2012)

║Rozpočet $19miliónov║Tržby USA $75,072,454║Tržby Celosvetovo $144,216,468║ Atmosférou tak hustý horror z ráže vymítačstva diabla, že medzi ostatnou produkciou v tomto žánry sa môže smelo radiť do kategórie tých lepších a asi ako jeden z mála obstojí v konkurencii s famóznym Friedkinovím Exorscistom. (07.05.2007)

Ze snímku si odnáším zejména několik hutných vymítacích scén a bravurní podání soudního přelíčení. Stodolová scéna nebo předčítající Wilkinson se do paměti musí zákonitě vrýt každému. Dalším plusem je, že tohle je jeden z filmů, který po závěrečných titulcích dále hustí do diváka příval informací: co se událo s hrdiny po zatmívačce? Ano, tohle je totiž jeden z oněch "based on true story", a tak ještě po skončení nutí Derricksonovo dílo k zamyšlení. Jinak na adresu Carpenterové musím říci, že jsem se poprvé v životě zamyslel nad tím, jaké ze sebe musí v hororech herci dostávat výkony. Ty všelijaké grimasy, fyzicky náročné scény :-) a "běhy", to je napováženou! Tento žánr zdaleka není brakový - vždy je to o rejžovi a hercích! I choose to stay. (10.06.2010)

Moje skepse vůči lehce přežitému tématu vzala za své ve chvíli, kdy se poprvé objevila Laura Linney a zdánlivě nevěrohodný záměr propojit soudní drama s horrorem začal do předkládané koncepce zapadat naprosto přirozeně a jednoduše. Ve chvíli, kdy začne být soudní linie příliš přímočará, dostaneme přesvědčivou vložku v podání kroutící se Jennifer Carpenter a když podobné výjevy přesáhnou únosnou hranici, vrátíme se k dalšímu slyšení. Navíc formulka "podle skutečných událostí" funguje i tentokrát dost spolehlivě a v průběhu tohoto svižného, ale hlavně nepředvídatelného snímku mi hlavou teologická či filozofická dilemata šrotovala v jednom kuse. Hlavně za to tedy musím Exorcismu vyseknout pořádnou poklonu, o dlouho očekávaném vyvrcholení u soudu ani nemluvě. (04.04.2006)