Hmla

Křivda a zločin jdou ruku v ruce a nezůstanou bez trestu. Mlha nepřináší nikdy nic dobrého, ale tahle mlha byla snad ještě horší. No, úplná nuda to taky nebyla. Lekla jsem se jednou, asi si budu dávat větší pozor při mytí nádobí, aby na mě někdo nešáhnul. Námět špatný nebyl. S příběhem šlo pracovat mnohem lépe. (24.03.2009)

Když před sto lety žádali námořníci z lodi vezoucí skupinu malomocných o pomoc, zakladatelé malého ostrovního městečka Antonio Bay je podvedli, obrali o peníze a poslali na jistou smrt. Nyní, právě v době kdy se celé město chystá na oslavy svého založení, se mrtví vracejí obklopeni smrtící mlhou, toužící po pomstě na dětech bývalých zakladatelů ... Mlha jako taková má v sobě něco tajemného, stejně tak některé filmy o ní - nikoliv však tento. Tato mlha se krutě nepovedla, a horko těžko přemýšlím, jestli bylo na filmu něco, co by se mi líbilo - snad jen Selma Blair, že už vyrostla ze své obvyklé role "já jsem ta největší pipka ve městě" a samozřejmě Maggie Grace. Pokud si bez Mlhy nedovedete představit svůj filmový život, tak doporučuji tu Darabontovu ... (30.07.2010)

„Něco je pod vodou.“ „Ale já už nic nevidím.“ A pak už nebyl. Jak je to vlastně s tou sochou a kdo měl držet dalekohled, pardon, triedr? A copak že s to chytilo na kotvu a zase spadlo dolů? S Harrym Potterem by se chtělo říci, že zlo se vrátilo do bradavic, zde vyplavalo na povrch. Doslova i do písmene. Otázky narůstají. „Úcta k minulosti šlechtí přítomnost.“ Ale Pol Pot a Hitler a Stalin byli také minulost. „Víš, jaký je rozdíl mezi trosečníky? Jedny moře vyplaví na břeh, s druhými smýká po celý život.“ Ale někde musí být mlha. Mlhová stěna, zlověstně se blíží, aby vše zabalila, obalila, přikryla. A začnou se dít věci. Symboly, nože, hodinky, váhy, koruna. Ze šlápot na stropě kape voda, mrtvol přibývá. Tajemný ostrov s leprou, hm, hm. Strach má už i kněz. Náznaky minulosti se skládají jako puzzle. Loď, socha z přídě, jméno lodi. Starý deník. A Elizabethiny vize. Vše se motá kolem otců zakladatelů, ale pozor, nebylo jich vlastně pět. No jistě, ta scéna ze začátku filmu. Chlapče, chlapče, měl jsi poslechnout maminku a nechodit k moři. Že se jeho maminka zachrání bylo nabíledni, ostatně hned na začátku jsem si ji tipla jako přeživší. Nápis na zdi „Spočteno, zváženo a rozděleno“, myslím že to bylo MÉNĚ TEKEL. Konečně víme kdo a proč, kdo se mstí potomkům. „Hříchy otců padají na hlavy jejich dětí.“ Počestnost se rozpadá jako zvětralý pískovec. Konečně je potrestán hlavní viník, smlouva naplněna. Mrtví mizejí, docházejí klidu. S nimi ovšem mizí i …. (*, alespoň hudba a některé záběry, a pro mne lepší než Bud Spencer.) (04.07.2008)

Následují spoilery. Věřte mi nebo ne, ale nejlepší na celým filmu je opět bohužel jenom ten plakát. Jinak je to totiž plná blbost a můžete mě citovat (ovšem za určitou sumu, samozřejmě ;). Když už se rejžovi podaří vytvořit nějaká atmosféra, rocková (asi) hudba z rádia ji v zápětí pošle někam a změní to na špatnej koncert. Jinak k ději, co říct? Že je plnej hloupostí a křečovitostí a že si člověk chvilkama připadá jak Alenka v říši divů? Že jsem se na ten film díval asi osmkrát a nikdy jsem nevydržel víc jak deset minut? (tedy usnul jsem) Nejvíc mě ale dostávaly nelogičnosti děje jako třeba útěk toho haranta před mlhou (!), slova hlavního klaďasa o tom, že skrz tu mlhu je vidět akorát kulový a v následujícím momentu narazí autem do zdi (!!), proč hledač vyplavenin z moře přišel s nalezenými hodinkami za právě se vrátivší hrdinkou (!!!), jak při scéně v hospodě si "najednou" všimnou, že na fotkách z jedné doby je město malý a o pár let později se rozšířilo do obrovských rozměrů a ihned zjistí, že to má něco společnýho s těma vraždama (!!!!), proč jsou k čertu duchové těch mrtvých vypadající jako shnilá kočka?(!!!!!) a jak můžete ducha z mlhy rozprsknout autem o čelní sklo?A dalo by se pokračovat do nekonečna, vlastně popsat celej scénář. Carpenterovu Mlhu jsem neviděl, ale už ve chvíli, kdy jsem si všiml v titulkách jeho jména a slovíčka "based on", začal jsem se zatraceně obávat. A právem. No a konec je už úplná zmršenina a upřímně řečeno ještě větší hovadina, než zbytek filmu, i když je pravda, že je aspoň trochu zábavnej svou náhlou rychlostí padajícího kamenu. Jindy Viděl jsem i ten Carpenterův skvost a musím říct, že na to, co je tamto za hloupost tohle vyšlo ještě docela dobře. Ale přeci jen to je ještě mnohem horší, než originál. (04.04.2006)

„Úcta k minulosti šľachtí prítomnosť.“ Keď v roku 1980 Carpenter nakrútil Hmlu, scenár a herci neboli najgeniálnejší. Ale atmosféra ostrovného mestečka, prekliateho temnou storočnou legendou, bola výnimočná. Hustnúcou nočnou hmlou sa ozýval chrapľavo zasnený hlas moderátorky z majáka, varujúcej (rapídne ubúdajúcich) obyvateľov pred zlom. O 25 rokov neskôr dostal niekto nápad nakrútiť remake, nezmyselne omladil kasting, pridal trápne CGI, otravne natiahol „čas pred hmlou“, pridal nudné vzťahy a slabé dialógy. Výsledkom je slabý mysteriózny horor. Pravda, čakal som horšie, preto som bol vlastne celkom pobavený pomerne svižne utekajúcim dejom a občasnými fajn náznakmi atmosféry (a výrazného režisérovho audiovizuálneho štýlu, Wainwright v roku 1999 nakrútil podobne slabé, no podobne vizuálne premakané Stigmy). No a tiež ma potešila Selma Blair v čiernych nohavičkách. Najsmutnejší bol pohľad na úvodné titulky, lebo až vtedy som zistil, že túto zívajúcu rutinu produkovali autori originálu Carpenter a Debra Hill (pre ktorú sa jednalo o jednu z posledných prác, v tom roku zomrela). (26.07.2009)