Bohémovia

Chvíli jsem sbíral odvahu, abych se podíval na americký muzikál, protože ať chci nebo ne, tak všechno stejně budu srovnávat s Hair. Ale už první písnička mě převědčila, že to určitě bude stát za to. No a výsledek? Naprosto mě potěšil a pozitivně naladil. Hudba fantastická a většina aktérů sympatických. Prostě jedna báseň ... teda píseň a plusové body za spojení Václava Havla a Sex Pistols. Takže kolik minut má rok? (31.03.2008)

Máme tam i Havla a jinak je to naprosto perfektní muzikál s méně známými herci, což mu jen prospívá, a s parádními songy a dějem. Líbilo se mi to od začátku do konce, jen to mohlo být krapet kratší. Přes dvě hodinky, přece jen na mě už bylo moc. Jak tu mnozí píši, i mě si už hned na začátku získala úvodní píseň Seasons of love a potom se mi ještě moc, opravdu hrozně moc líbila La vie bohéme. Jinak samozřejmě, aby tento muzikál měl nějakou hloubku, tak bohužel tam museli i někteří umřít, někteří skoro, jiní utéct atd... to abych zase mohla smáčet kapesník totiž. Takže krásné 4,5* a určitě si to dám někdy znovu. (20.10.2013)

Nejdříve jsem viděl záznam derniéry divadelního představení přímo z Broadwaye. Bylo to, jako blesk z čistého nebe. Příběh mě úplně pohltil, jednotlivé skladby uchvátily, herecké provedení mě ohromilo. Zkrátka - zamiloval jsem si Bohémy na první pohled a poslech a to jsem jinak k muzikálům téměř netečný. Filmová verze, pod taktovkou Chrise Columbuse, se ke mně dostala až jako druhá. A bohužel pro ni, emoční dopad na mně už nebyl tak intenzivní. A to hned z několika důvodů. Za prvé - obrovské odevzdání se rolím a nefalšované emoce na scéně, kdy herci nehrají ale spoluprožívají každé napsané slovo, což bylo ještě podpořené tím, že šlo o derniéru - se ve filmu samozřejmě vytrácí. Za druhé - spousta písní ve filmové verzi chybí a lehce odlišné je i aranžmá většiny kousků. Za třetí - spousta věcí a zákonitostí, která funguje na divadle a přijímáme je jako úzus a divadelní zkratku, ve filmu fungovat přestává a občas se stane, že příběh působí spíš jako sled klipů, který se sice nakonec spojí do příběhu, ale ten už nevyznívá tak opravdově. A co je nejdůležitější, u filmu mi scházel ten intenzivní prožitek - teď a tady ...no day, but today... Katarze se dostavila u obou verzí, slzy jen u té divadelní. Takže bohužel pro Columbuse, ale se vší úctou k němu už za to, že se do téhle látky pustil, jeho filmová verze je jen za čtyři hvězdy a to ještě s odřenýma ušima. Přes to přese všechno: Viva La Bohéme! (02.03.2011)

Zfilmovaný muzikál aneb I´m a New Yorker. Fear´s my life. 1) Co muzikál ztratil na divadelní bezprostřednosti a autenticitě, to získal na filmovém rozměru, chtělo by se napsat. Ale nezískal. Emoce se vytratily a zůstalo jen pásmo písničkových klipů. Není to špatné, ale na dechberoucí broadwayský muzikál to prostě nemá. 2) Jistě byste mi neodpustili, kdybych nedodal, že 34letý Anthony Rapp (obrýlený Mark) je na chlapy. To faggots, lezzies, dykes, cross-dressers too... (15.09.2013)

Bohémsky úvod a záver. To medzi tým trvalo až príliš dlho aby to tieto dva celky spojilo. Našťastie sa podarili energické, výbušné a hlavne zmysluplné pesničky a ich dokonalé vkomponovanie do príbehu. Prespievaný dej, dokonalé cítenie pre kamerový rytmus, to som od Columbusa naozaj nečakal. Naozaj bravúrne skombinovanie hudby a filmu. Totálna reklama pre klasický muzikál. Ja ich za sebou toľko nemám, ale táto moderná varianta s aktuálnymi problémami (drogy, bezdomovci, AIDS) aj tými pradávnymi (láska, priateľstvo), mi takmer urvala srdce. Precítenie charakterov pomocou hudby bolo naozaj silné a niekedy netreba ani rozumieť textu aby divák uronil slzu. A ďalší film, pri ktorom mi stále zostáva záhadou táto ignorácia. Divácka aj distribútorská. 85%. (01.07.2008)