Bohémovia

Zfilmovaný muzikál aneb I´m a New Yorker. Fear´s my life. 1) Co muzikál ztratil na divadelní bezprostřednosti a autenticitě, to získal na filmovém rozměru, chtělo by se napsat. Ale nezískal. Emoce se vytratily a zůstalo jen pásmo písničkových klipů. Není to špatné, ale na dechberoucí broadwayský muzikál to prostě nemá. 2) Jistě byste mi neodpustili, kdybych nedodal, že 34letý Anthony Rapp (obrýlený Mark) je na chlapy. To faggots, lezzies, dykes, cross-dressers too... (15.09.2013)

Neznášam, keď si američania myslia, že sú bohovia každého žánru, a všetko sa im zmení v zlato pod rukami, ajkeď je to slabé. Jediné, čo do mňa nalialo trocha života počas celého filmu, bolo úvodné spievanie v jednej rade + ten šialený výstup mliekochlastajúcej divošky :) Ostatné? Nuda, predvídateľnosť, ohranosť. (06.01.2009)

Bohémsky úvod a záver. To medzi tým trvalo až príliš dlho aby to tieto dva celky spojilo. Našťastie sa podarili energické, výbušné a hlavne zmysluplné pesničky a ich dokonalé vkomponovanie do príbehu. Prespievaný dej, dokonalé cítenie pre kamerový rytmus, to som od Columbusa naozaj nečakal. Naozaj bravúrne skombinovanie hudby a filmu. Totálna reklama pre klasický muzikál. Ja ich za sebou toľko nemám, ale táto moderná varianta s aktuálnymi problémami (drogy, bezdomovci, AIDS) aj tými pradávnymi (láska, priateľstvo), mi takmer urvala srdce. Precítenie charakterov pomocou hudby bolo naozaj silné a niekedy netreba ani rozumieť textu aby divák uronil slzu. A ďalší film, pri ktorom mi stále zostáva záhadou táto ignorácia. Divácka aj distribútorská. 85%. (01.07.2008)

Chtěla jsem se tu rozepsat o tom, jak mě Bohémové uchvátili, co všechno se mě na nich hluboce dotklo a proč jsem se do nich zamilovala na první pohled a poslech. Taky jsem měla v plánu začít rozebírat, v čem jsou si podobní s Vlasy nebo bohémskou myšlenkou Moulin Rouge, chtěla jsem říct, proč jsem si zamilovala Idinu Menzel a její Maureen. (Jestli si myslíte, že jediná žena, kvůli níž se ve filmu tančí tango plné vášně, žárlivosti a lásky je Roxanne z jistého pařížského kabaretu, seznamte se s Tangem: Maureen a Idinou Menzel. Poznáte, že tomu tak zdaleka není). Taky je zajímavé, jak jsem se k Bohémům vůbec dostala (bylo to, věřte nevěřte, díky Glee). A chtěla jsem se svěřit, jak strašně ráda bych Bohémy viděla naživo a stala se pravověrným, Broadwayským Rent-headem. Ale tohle všechno není podstatné. Podstatné je, že tenhle muzikál tu je, a stojí za to mu dát alespoň šanci. Nikdy mě totiž nenapadlo, že uvidím Anděly v Americe zpívat. A přesto v tomhle snímku to možné je. (28.03.2010)

Chvíli jsem sbíral odvahu, abych se podíval na americký muzikál, protože ať chci nebo ne, tak všechno stejně budu srovnávat s Hair. Ale už první písnička mě převědčila, že to určitě bude stát za to. No a výsledek? Naprosto mě potěšil a pozitivně naladil. Hudba fantastická a většina aktérů sympatických. Prostě jedna báseň ... teda píseň a plusové body za spojení Václava Havla a Sex Pistols. Takže kolik minut má rok? (31.03.2008)