Čierna Dahlia

Tak tohle mě dost překvapilo. De Palma natočil vynikající poctu filmům noir, která dokazuje že ještě nepatří do starého železa. Hartnett mi opět dokázal, že je talent, protože zde je opravdu výbornej a opravdu mi sem sednul. Aaron Eckhart taky hrál výborně, akorát ty holky tam neměly moc co hrát, škoda. Prostě vynikající film, kterého sráží jenom trochu pomalejší první polovina. (15.04.2007)

Omlouvám se pánům De Palmovi a Hartnettovi za to, že jsem jim na poprvé ukřivdil. Po druhém zhlédnutí se mi to fakt líbilo, atmosféra klapla, precizní hračičkózní režie jako bonus, no prostě paráda. Díky lepším titulkům mi docvakly i dějové detaily (ano sypu si popel na hlavu, že moje angličitna zatím není taková jaká by mohla být). Black Dahlia je prostě ponurá novodobá noir kriminálka, jak se sluší a patří. Akorát ta šílená důchodkyně mi tam pořád vadila. (17.12.2006)

Černá Dahlia není jeden film, ale hned šest filmů v jednom: kriminálka/romance, retro pastiš na klasický Hollywood a filmy-noir, dobová výpovědi o poválečných 40kách v L.A., kde vedle mocných a dekadentních zbohatlických rodinek skomírají děvky, sérioví vrazi a další odpadlíci, dále je to exkurze do světa hvězd vykreslující jejich pomíjivý status, autobiografie autora předlohy, jíž se vypořádával se smrtí zavražděný matky, a konečně stylová podívaná poháněná neskutečně bohatým a rozkošatělým vizuálem jak z Caravaggia, která spojuje mimořádným způsobem povahu barevných a širokoúhlých spektáklů s klaustrofobním světem černobílých noirů, jinak řečeno 2.35:1 s 1.37:1. Spíše než o filmu tak můžeme mluvit o obrovský mapě, kde se každý může vydat, kamkoliv se mu zamane. Pokaždé však narazí na artisticky chladnou, technicistně manipulativní ruku Briana De Palmy, který si zakládá na tom vyprávět příběhy obrazy, což by nás ovšem nemělo vést k tomu, abychom přehlíželi výtečný scénář. ____ Umístění do 40tých let přesně mezi sentimentálně klasický Hollywood a temný film-noir se odráží i v hlavních charakterech, poněvadž horkokrevný Mr. Fire (A. Eckhart) přísluší zjevně do první éry, kdežto zádumčivější Mr. Ice (J. Hartnett) náleží už do tý druhý éry nioru. (-spoilery-) Vztah obou epoch i obou postav trochu připomíná Marxův geniální postřeh o událostech stávajících se dvakrát, jednou jako tragédie, podruhé jako fraška. To, co z pohledu Mr. Fire vypadá jako tragédie, prožívá o něco později i Mr. Ice, ale už jen jako frašku, když si začne s jeho bejvalkou a stává se stejně jako jeho kolega čím dál posedlejším případem. Odsud je také dost zřetelně patrné, komu z těch dvou je souzeno žít déle a být tak už tak začátku současně hlavní postavou. Vztah obou ovšem není nijak jednoznačný či idylický, jelikož Mr.Fire svého parťáka využil, ačkoliv ten žije pořád v domnění, že mu Mr. Fire zachránil život. Mr. Fire tím tak trochu odhaluje iluzivnost klasického Hollywoodu, kde na jednu přeplacenou hvězdu připadá desítky tisíc živořících (nenacházíme totéž například ve fotbale?), a Mr. Ice zase sice spadá do bezútěšný krajiny noiru, ale je to správnej chlap, kterého trápí výčitky viny a otázky bez odpovědí, respektive mrtvoly bez vraha. (28.07.2011)

Krásné ženy (ano, dokonce i Hilary, a to je na mě co říct), nádherná sexy Scarlett (byla v něčem kromě Matchpointu hezčí?) a roztahaná detektivka v docela povedeném a výpravném retru, kterému nechybí atmosféra, herci mě ale nechytli a jejich postavy jen bublaly a šuměly pryč. Trochu ostřejší scény, jedna z nich připomene mnohem mladší Nevěstinec. Atmoška a ladění byly bezva, postavy a scénář vůbec. (19.08.2014)

Konstatuji, že trailer k tomuhle filmu je tak dobře udělaný, že vás hodně nadchne - má atmosféru, naznačuje zajímavý děj ... nicméně je to jen lepidlo, pozlátko, co vás naláká (a já se těšila). Nicméně film je naprostý opak. Black Dahlia je totiž studené dílko bez duše. Co tím mám namysli ... atmosféra na vás příliš nedýchne, černá kriminálka to také není (na to je bohužel málo černá), zápletka okolo jednoho pornofilmu není skoro dotažená a výsledná pointa (nebo chcte-li odhalení vraha), je snad až směšná. Postavy jsou naprosto ploché a v nejednom případě splňují jen fukci okrasnou. A herci? Mám ráda charismatický hlas Joshe Harnetta, ale jeho herecké výrazové prostředky bohužel skřípou a v tomto dílku obzvlášť, Hilary Swank se snaží, ale stejně jsem jí její postavu tak nějak neuvěřila, Scarlett Johansson je pouze ozdobný artikl a vítězně z této čtyřky vychází Aaron Eckhart, který má urputnou snahu dodat své postavě alespoň nějaké impulsy a motivy k jednání. Hudba, ne nechtělo se mi věřit, že strůjcem je Mark Isham, byla úplně mimo film, hrála si jakoby sama pro sebe. Kamera, režie, střih naprosto nezajímavé, snad až odfláknuté. Celkově je to hodně nevyvážený celek, pár zajímavých momentů film sice má (téměř všechny jsem našla v první třičtvrtěhodince), ale celkově mi přijde nepovedený. Asi tak, že jsem po 40 minutách sledování otupěla (nebo se nudila) a urputně se dívala na hodinky, bylo mi jedno jak to skončí, co se stane, čekala jsem nejspíš moc. (11.12.2006)