Čierna Dahlia

Ještě že jsem se jen tak z nudy prošel po cestě v obchodu do Eletro Worldu – podívat se jestli není nějaké výhodné dévedéčko za 99-199kč – narazil jsem na Černou Dahlii. Už samotný obal ve mně vyvolal docela velké očekávání, když na něm v levém horním rohu stálo: „od režiséra filmů: Zjizvená Tvář, Neúplatní“. Režie je i v tomto filmu geniální, svěží a velice dobře se na ní dívá, dlouhé táhlé pohledy, umocněné pomalou hudbou a klidnými tóny. Celkový „look“ 40-50.století je dotažen do každičkého detailu a retro atmosféra na 100% funguje - Brian De Palma is back a to v plné síle, neočekával jsem nic moc nadprůměrného, ale dostal jsem vynikající a navíc chytrý film, od kterého jsem se nemohl ani na moment odtrhnout. Josh Hartnett je u mě už doceněný herec a to jsem ho fakt dlouhou dobu neměl v oblibě, časy se mění a po rolích: 30 Dní Dlouhá Noc, Lucky Number Slevin mě zase přesvědčil, že hrát umí i jeho parťák Aaron Eckhart hrál bez problému a jeho ponoření do případu nevypadalo vůbec jako hrané. Pro hlavní dvě herečky nezbylo moc místa, i když byly postavy důležité, byly trochu odsunuty na vedlejší kolej, pravda že Scarlett Johansson ještě více než Hilary Swank. Skvělé páteční překvapení – 9/10* jednu hvězdičku si nechám prozatím do záruky, ještě se mi možná něco v hlavě rozleží a nebo hodnocení změním po druhém zhlédnutí. (26.04.2008)

Proč se koukat na tento pseudonoir, když je možné vidět mnoho originálů, které jsou ve velké většině případů lepší právě proto, že nejsou tak čisté a tak strašně moc adekvátní? Krom toho Josh Hartnett se svým charismatem použité pleny likviduje každý záběr, ve kterém je. Ovšem i vedení dobrých herců je příšerné - začínám si říkat, co se to s Brianem stalo. De Palma opět předvedl film, který je tak zahleděný ho svých předobrazů, že zapomněl dodat jejich hlavní atributy - napětí a vzrušení -, stejně jako zapomněl něčím přispět. V důsledku velmi otravné, sotva na tři hvězdy. Proč to mělo problémy s přístupností, nechápu. Sterilní až hrůza. (05.10.2013)

DePalma sa vrátil tam,kde mu to vždy išlo najlepšie. Atmosféra 40. rokov je vykreslená veľmi dobre. Príbeh vyžaduje trošku pozornosti, rozuzlenie príde tesne pred koncom. Keby som to mal prirovnať k niečomu čo tu už bolo, tak je to určite taký klon filmov L.A. prísne tajné a Neúplatných. Hneď si viete spočítať či je to aj pre Vás. K dokonalosti tomu niečo chýba, ale neurazí. 60%. (11.02.2009)

James Ellroy je klasik a jím dodaná látka snad nemůže ani zklamat, zvlášť pokud režíruje Brian DePalma. Uznávám, že jsem měl chvílemi pocit, že tahle odkazy sršící a mnohým holt vzdávající noirová hříčka by lépe vynikla pod taktovkou Martina Scorseseho. Na druhou stranu, DePalmova osobitá režie (fetiš, násilí, steady-cam) tomu dává trochu jiný šmrnc, možná méně vybroušený, ale zase hravější a zábavnější, který se nebojí jít až na dřeň všech žánrových klišé, aby z nich následně cedil silné chvilky, jako je scéna na schodech či závěrečné rozhřešení. Nejsem znalec noirové školy, ale těch pár snímků, co jsem viděl, mám moc rád. Proto mě DePalmova pocta navýsost potěšila. Už to sice není ten starý provokatér, ale uvědomělý filmař s výrazně čitelným rukopisem stále ano. (25.01.2009)

Je letní noc. Dříví v krbu pokojně praská a za stolem sedí Brian De Palma a přemýšlí nad svojí upadající kariérou: ,,Dřív mě lidi měli rádi." Když v tom mu padne zrak na zeď, kde visí obnošený kilt Seana Conneryho: ,,Jasně. Za The Untouchables mě lidi žrali. Třeba mě kriminálka ze 40.let vrátí na výsluní. " Teď už to chtělo jen zajímavý příběh: ,,Co takhle příběh podle Jamese Ellroye, který má zamotanější příběhy než myšlenky našich politiků." A tak se také stalo. De Palma se vrátil se svými klasickými prvky jako jsou velice dlouhé záběry, nebo explicitně zobrazené násilí. Ale ke vší škodě na některé věci zapomněl. Třeba takový výběr herců se mu tentokrát moc nepovedl. Josh Hartnett nehraje nic moc a Aaron Eckhart na druhou stranu zase přehrává. Svojí úroveň si tak drží jen překrásná Scarlett Johansson a Hilary Swank, která nedostala moc prostoru, ale do své role se vůbec nehodila. Já osobně bych jí nedal pusu ani přes plexisklo. Dále si De Palma ublížil režijními pokusy, kdy třeba pohled z očí hrdiny je neskutečně dlouhý a otravný. Jenže největší kaňkou je stavba příběhu. Člověk čeká přes půl hodiny než začne vyšetřování, které je ale velice zmatené, plné příběhových kotrmelců, zbytečných odboček a velice často je přebíjeno osobní linií příběhu. Film jsem zatím viděl jen jednou a tak rovnou přiznávám, že jsem celou pointu zřejmě nepobral i přes velké, závěrečné vysvětlování. Věřím, že je to právě kvůli vypravěčské formě a také v rozuzlení figurují postavy, které za celý film nepotkáte. Ještě musím připočíst špatně natočené akční scény. Ale abych jen nekritizoval: atmosféra je skvělá, stylizace poválečných let také a dobrá je i kamera v poklidných pasážích a jednu hvězdičku přidávám za úvodní boxerský zápas. The Black Dahlia je film plný hvězdných jmen, který měl potenciál na to být mnohem lepším než je a pro svého režiséra zřejmě nebude znamenat návrat na nebeské obláčky filmové slávy. (19.05.2007)