Psia duša

V každom svete existujú filmy, pre ktoré má človek jednoducho slabosť. Ja mám osobne rád filmy, ktoré človeka dokážu dostať do príjemnej nálady a vedia vytvoriť atmosféru. A hoci sú v tom svete aj nejaké tie klišé, tak človek to vie odpustiť, lebo to vie vyvolať tie správne pocity, ktoré občas človek potrebuje cítiť. "A Dog´s Purpose" pre mňa toto všetko správne spĺňa. Možno keby to začnem rozoberať a keby začnem rozoberať ten scenár a čo v ňom môžu niektorí ľudia vidieť, asi by som bol sklamaný. Lenže ja sa na filmy pozerám komplexne a buď sa mi páčia, alebo nepáčia. Tento film sa mi páči. A to je všetko čo treba vedieť. Má peknú atmosféru, veľmi dobre spracované momentky a páči sa mi, že sa Bailey v každom živote dozvie niečo nové a postupne sa dopracuje k svojmu celkovému poznaniu podstaty svojho života. Ak milujete psov, tak tento film budete milovať. Ak nie, myslím si, že si v tom stále môžete nájsť schopný a príjemný film na doobedie aj na večer. Takže za mňa hovorím, čeknite si ho a spravte si vlastný názor. Hodnotenie: A- (31.05.2017)

Presladená prázdnota. Retríver je moje najobľúbenejšie plemeno, čoskoro tohto krásovca budem vlastniť, ale film musím ohodnotiť objektívne. Trailer vyzeral lákavo, ale výsledok ma strašne sklamal. Asi najväčšie pramení z toho, že film je rozsekaný na kapitoly, v ktorých sa umierajúci pes znovu zrodí v ďalšie pekné šteňa a film začína nanovo. V polovici som už nevedel čo sledujem. Minipríbehy? Umelecký pokus o dojímanie? Najväčším problémom ostávajú jednotlivé kapitoly, ktoré vlastne nič nespája. Vždy je tu iný pes a iné postavy, takže si nemáte kedy vytvoriť nejaký vzťah k postavám a o príbehu nemôže byť ani reč. Priznávam, že som sa dosť nudil a takmer som to vzdal, ale prišla posladná kapitola, ktorá konečne nadviazala na tú prvú i keď dosť lacným oblbovákom. Filmy L. Hallstroma mi vždy sedeli, toto je prvý krát, čo som mu neprišiel na chuť. 40%. (05.07.2017)

Trochu mi vadí ta hlavní zidealizovaná myšlenka filmu, kde jsou psi něčím, čím doopravdy nejsou, ale pokud to budeme brát jako fantasy, tak je to asi v pořádku. Film jako takový je ale děsná vyděračka na city, zvláště jeho druhá polovina, kterou musí pejskař nebo aspoň citlivější divák zákonitě ořvat. A pro ostatní to bude asi jenom celkem standardní rodinný film. (27.04.2017)

Lasseho Hallströma tak trochu podezírám, že je zakuklený romatik. Nemá potřebu diváka zabavit, jako spíš rozbrečet. Ty dojemné příběhy jsou ovšem tak líbivé, až jsou na hrně kýče. Rpzdělení do pěti příběhů by mohlo fungovat, ovšem neúměrné délka jednotlivých epizod tento nápad trošku shazuje. Nenabízí žádnou převratnou hloubku. Jako příběh pro deštivé odpoledne to nemusí být špatné, hlavně pro ty, co mají chuť si pobrečet. (16.02.2018)

Nebýt místní sorty učebnicových pokrytců, tak bych se o existenci tohoto filmu nikdy nedozvěděl. Takže ano, rčení, že i negativní reklama je reklama, stále funguje naprosto spolehlivě. Abych vás uvedl do situace; na netu se zjevilo video z natáčení, ve kterém chovatel nutí psa do vody, přestože čokl na to zrovna nemá vůbec náladu, a když se tam konečně odhodlá, tak si zlehka lokne chlorovaného patoku. To byla samozřejmě neopakovatelná příležitost pro všechny přecitlivělé chovatele rybiček, kteří začali film bojkotovat tím, že rozbalili tu roletku vpravo nahoře a zabijácky mu nasolili odpad. Někdo také musel vydatně nachcat do diskuze, protože tam zničehonic vyrašili nagelovaní teplouši s kabelkami a upnutými trikoty s véčkovým výstřihem po kotníky a začali pohoršeně mustrovat na všechny strany, protože oni svoje čivavy šukají vždycky něžně a nemohou se dívat na to, jak někdo nutí nebohého psíka jít do vody! Tfuj tfuj tfuj! Ano, jsou to moc pěkná gesta, gratuluji. Zlí tvůrci jsou za své ošklivé zvířecí martyrium potrestáni a vy jste se ukázali jako stateční hrdinové s ledvinou na pravém místě. Ještě si nezapomeňte na facebooku pietně nahodit psí filtr na ty vaše duté hlavy, abyste své spravedlivé rozhořčení šířili napříč světem. Ony totiž ostatní filmy se zvířaty jsou vždy natáčeny s přihlédnutím na maximální pohodlí všech zvířecích protagonistů, a když se vořech k něčemu nemá, tak se s ním normálně v klidu domluví. „Podívej, Azore, mohl bys tady podlézt vrata, pak vyběhnout na houpačku, skočit z ní dvojitý salto na pískoviště a nakonec před tamtou kamerou zatančit salsu? Jestli se ti teďkom nechce, tak na to peč a v klidu si dej misku Pedigree, uděláme to zítra.“ Samozřejmě to neznamená, že já jsem si u toho videa samou radostí vyhonil, jen si spíš dokážu představit, jak asi musí být natáčení se psy náročné. Navíc nepodléhám lacinému instantnímu soucitu, kdy někde naklikám odpady, psí filtry a duhové profilovky a myslím si, jaký jsem kádr. Jestli chcete tak vehementně bojovat proti týrání papoušků, tak raději přispějte nějakému fondu na ochranu zvířat a přestaňte ze sebe laskavě dělat na internetech kretény, protože moc dobře vím, že jakmile se při natáčení jakéhokoliv jiného filmu zabije nějaký kaskadér, tak si jen flegmaticky přehodíte mastnou patku zleva doprava a licoměrně zahlásíte: „pffff, neměl tam lozit, čurák“. Mě Psí posrání nebavilo, protože je to veskrze průměrná nudná rodinná trapárna, ale kvůli těm prskajícím bukvám jsem ho tuze rád podpořil zakoupením lupenu. Oceňuji, že zdejší admini tentokrát nelenili a ten žluklý projev malosti a pokrytectví promazali. (28.01.2017)