Cesta na Mars

Povinná jazda pre fanúšikov sci-fi žánru, ktorí si chcú doplniť vzdelanie. Na sklonku, ale aj v polovici minulého storočia sme verili, že na planéte Mars by mohol existovať inteligentný život. Takže naivita ako protiargument voči Nebeskej lodi neobstojí. Ona by sa predsa mohla odohrávať kdekoľvek. Dôležité je, že je stále aj po takmer sto rokoch veľkou zábavou, ktorá svižne uteká vpred ako kozmická loď. Veľkou devízou filmu je to, že pôsobí dospelejšie a vizuálne oveľa menej "smiešne" ako mnoho marťanských amerických scifíčok z 50tych rokov. (05.06.2012)

Filmoví tvůrci jsou v tom vlastně zcela nevinně, ale celovečerní sci-fi o vzletě do vesmíru a průzkumu jiné planety, realizované víc než 40 let před uskutečněním evolučního kroku v podání J. Gagarina a Vostoku 1, musí už ze své podstaty působit na současného diváka spíše úsměvně (maximálně zajímavě), než seriózně. Nejsem astronom ani nadšenec v této oblasti, přesto mojí fascinaci nad technicky téměř dokonalým snímkem začal průběžně doplňovat osobní problém být plně pohlcen příběhem, jak Dánové v roce 1918 vzlétají před nadšeným davem do vesmíru, aby prozkoumali Mars a navázali kontakt s tamnějšími bytostmi, kterým se narozdíl od pozemšťanů podařilo vytvořit dokonalý jazyk. Když jsem si pak pustil Mélièsovu Cestu na Měsíc (1902 !), dokázal jsem si jí kupodivu užít bez podobných výhrad. Nejspíš to bude tím, že Méliès dokázal těch 13ti minut vyplnit nesmírnou dávkou fascinující invence natolik, že nebyl čas ani možnost pozastavovat se nad případnou naivitou obsahu. Holger-Madsenova Cesta na Mars měla 80 minut a základní struktura příběhu od návrhu akce, přes vzlétnutí, kontakt s cizími bytostmi až po návrat a uvítání nadšením davem je Mélièsovu filmu až nápadně podobná. Jasně, byla taky rozvita o několik dalších motivů + utopickou myšlenku, nemuselo jít o inspiraci či "vykrádání", s tím, že podobnou zaužívanou strukturu sci-fi třeba tenkrát mívaly běžně. Přesto dávám za sebe jen 3 hvězdičky jako filmu, který mi i přes jisté zalíbení zůstal příliš vzdálený. Nicméně ty 3* pozitivně podtrhují vynikající aranže scén i promyšlená kamera, což jsou v němé filmové tvorbě severských krajin vždycky aspekty hodné obdivu... 55% (viděno v rámci "Challenge Tour 2020" – 30 dnů se světovou kinematografií) (10.03.2020)

Dánské průkopnické sci-fi NEBESKÁ LOĎ dle fascinujícího románu Sophuse Michaelise zapůsobí obrazovou složkou a myšlenkou Marsu, která vyzní skoro metaforicky, jako součást meditativního zamyšlení na téma ideální lidská společnost. Dnes již zapomenutý snímek měl na svou dobu velkou a nákladnou produkci, může se chlubit úchvatnými obřími scénami a marsovskými exteriéry, které se točili v kamenolomu poblíž Kodaně. Diváky překvapí, že obyvatelé marsu jsou vegetariáni a pacifisté. Jejich společnost řídí mudrci a filozofové v tógách pohybujíc se na vyšší morální úrovni. (08.03.2014)

Filmy s živou hudbou na LFŠ navštěvuji pravidelně, mají pro mě takové zvláštní kouzlo. Tak tady se bohužel téměř veškeré kouzlo v relativně komediální sci-fi vytratilo. Ale určitě ne díky filmu, nýbrž kvůli velmi kontroverznímu hudebnímu doprovodu Kittchen. Pan zpěvák měl do filmu nemístné a nevkusné poznámky, které mi celkový dojem z filmu dost pokazily, takže 37%. (29.07.2016)

Je to naivní jak sviňa, ale s tím soudný divák počítá jako se součástí "hry". První polovina filmu je výborná, se skvělým tempem. Snímek je filmařsky na úrovni, s výbornými efekty. Po příletu na Mars se ovšem zasekne a nastoupí ceremonie a pacifistické moralizování. Teatrálnost filmu nelze příliš vyčítat, to byla prostě evropská filmová škola té doby. S dobovou americkou produkcí nelze v tomhle směru srovnávat, ta si na strojenost nepotrpěla. Teď trocha filozofování. Trvalo 51 let od premiéry tohoto filmu než lidé poprvé stanuli na Měsíci. Když píšu tenhle komentář, tak je to 49 let od doby co na něm stanuli naposledy. Tak mě napadá. Nezačínáme se stále více podobat těm smajlíkovým marťanům, co přes svou vyspělost jen sedí na zadku, žijí si svou sociální sítí, srdíčky a přízemními radovánky? (08.12.2021)