Červený barón

Sebejistě a kvalitně natočená tuctová výprávěnka, která se osobnosti a životu Manfreda von Richthofena kupodivu věnuje méně než čajíčkové romantické linii a apelu na zrůdnost války v kontrastu s noblesou a rytířskostí prvoválečných vzdušných soubojů... Lacině vypadající plakát klame, Rudý baron je řemeslně velmi povedený snímek, který jednoznačně patří na velké plátno. Letecké souboje jsou zvládnuty výborně, oproti akčně laděným Rytířů nebes se mohou chlubit větší elegancí a realističností (krom lepších triků mě potěšilo i mnohem pěknější snímání pilotů v kabinách), jenže je jich jen pár, jsou krátké a pro příběh nepodstatné. Netuším proč tvůrci vypustili Richtohofenovy souboje s nepřátelskými esy, zato vím jistě, že jim za to nikdo pravicí potřásat nebude. O čem ten film má vlastně být, když se Richthofenova osobního života dotýká jen velmi povrchně a důležité zvraty v jeho působení jakožto vojenského pilota odmítá ukazovat? Vždyť se tak stává filmem zhola zbytečným, což mě s přihlédnutím k velkému počtu Čechů ve štábu (v Česku se to celé i točilo) a k nesporným filmařským kvalitám opravdu mrzí. (30.11.2008)

Rudý baron je pro mě nepříliš kvalitním snímkem hlavně z toho důvodu, že jeho tvůrci neodolali a zapracovali do příběhu zbytečnou romantickou zápletku a ve snaze o jakési morální ponaučení sklouzli ke klišoidním postupům. Příliš mě nepotěšil ani ten fakt, že se děj filmu o nejúspěšnějším stíhacím pilotovi první světové války odehrával převážně na zemi. No, čekal bych, že CGI umožní filmařům předvést mnohem víc z letecké války nad nejstupidnějším mlýnkem na maso v lidských dějinách, ale tato možnost zůstala hanebně nevyužita, takže u mě stále vede téměř padesátiletá záležitost: Aces High (1976). Na druhou stranu mě Němci potěšili tím, že se neomezili jen na nejslavnější stroje Fokker Dr.I a Sopwith Camel, podobně jak k tomu dochází u snímků z období druhé světové války, takže má pak člověk dojem, že jediným německým tankem byl Tiger. Celá záležitost na mě působila podivně plochým, dvourozměrným dojmem a určitě šlo z mé strany o zklamání. Mrzelo mě, že tvůrci nezmínili fakt, že Richthofenovu smrt s největší pravděpodobností způsobila palba kulometů z pozemních pozic; asi by to pokazilo celkový romantický obraz o jeho životě a smrti. Ještě víc mě ale mrzelo, že osudy Wolframa von Richthofen utnuli rokem devatenáctistým osmnáctým a úplně pominuli jeho kariéru generála (a později polního maršála) Luftwaffe a velitele VIII. leteckého sboru, s nímž se podílel na vybombardování Varšavy a na porážce a obsazení Francie a Řecka. Asi to taky nezapadalo do požadovaného obrazu. / Poučení: Neboj se včas utéct. (26.09.2022)

Režisér Müllerschön trval na tom, aby nebol film natočený pod správou veľkých hollywoodskych štúdií kvôli obavám z americkej klišéovitosti, ale práve tá bola skalou úrazu v celom tomto filme. Plytký dej a bezúčelné dialógy bránili celkom sympatickým hercom v akejkoľvek snahe predviesť niečo so svojou postavou. Akcia bola slušná, ale bolo jej príliš málo na to, aby dokázala zalepiť hluché miesta, ktoré v príbehu dominovali. 40%. (22.11.2009)

Kinofilmový debut německého televizního režiséra, který je naprosto schématickou biografií, ozvláštněnou akorát tím, že vrcholy scén nevidíme (je to natolik důsledné, že nelze film podezřívat z děr ve scénáři anebo nízkého rozpočtu). RUDÝ BARON krom výborné hudby a českých herců v menších či větších rolí nemá pořádně čím zaujmout, protože sledujeme typické drama o namyšleném a ješitném hejskovi, který si uvědomuje své chyby, ale na to je už příliš pozdě, okořeněné sentimentální romancí, patetickými výjevy a intenzivní akcí. Jediný rozdíl mezi německou a americkou velkoprodukcí je tak v tom, že v oné první jmenované se proklamuje "boj s noblesou", což ve spojitosti s minulostí je ideologicky problematické... a to jediné zajímavé na celém filmu. (28.09.2008)

Bylo to přesně to, co jsem čekala. Guláš, kde nic nedrží a všechno je na kousky. Chybí tomu absolutně jakákoliv dějová návaznost. Pozemních bojů je tam pomalu víc, než těch leteckých, což je trochu podezřelé, pokud to měl být film o pilotovi. Za zmínku aspoň stojí jímavá hudba, která je ale použita úplně nevhodně. I herci bohužel stojí za nic. Milostná zápletka je mimo, ti dva vypadají spíše jako matka a syn. Nejvtěí chyba je, že o esu se o něm jen mluví, to co z něj to eso dělá, se ale asi báli ukázat. (27.08.2008)