Červený barón

Hned na úvod chci zdůraznit že hodnotím příběh jako takový a dobrý herecký výkony, protože kdybych film hodnotil jako biografii Manfreda Freiherra von Richthofena musel bych dát asi tak jednu hvězdičku. Der Rote Kampfflieger je rozhodně přesnější označení než Rudý Baron, ale to scénaristy netrápí, stejně tak jako je netrápí spousty dalších pověstí či faktů. Zhola nic o Oswaldu Boelckem, přitom to byl právě on kdo "udělal" "Rudýho Barona". Hrozně jsem se těšil na souboj Hawker vs. von Richthofen, to klidně mohlo zabrat i deset minut filmu a mohl to být jeden z vrcholů filmů a co je tady ? Úplný a totální hovno, nic, prostě jako kdyby jeden z vrcholů leteckých soubojů 1. světový války ani neexistoval, přitom jsem se zrovna na tohle hrozně těšil. Z hlášení Rudého Barona o Hawkerovi " mistrovský způsob, jakým ovládal své letadlo, a razance, se kterou létal, ukazovaly, že to musel být pohádkový chlapík " A představte si, že jejich souboj prostě v tom filmu není, to je na teplej čaj do ksichtu. V diskuzi k filmu nechám celý hlášení von Richthofena o tomto souboji, kdyby to někoho zajímalo. Další těžká nasírka naslédovala za několik desítek minut, kdy přistane zraněný von Richthofen na zem. Jak k tomu zranění přišel se dozvíme asi když si pustíme Šmouly nebo co. Přitom zase klíčový moment v životě von Richthofena, změnil totiž hodně přístup von Richthofena k letání i k válčení. No nic přejdu rovnou na konec filmu a tomu já říkám přátelé největší srabárna v dějinách kinematografie. Chápu že kolem sestřelu von Richthofena je mnohu mýtů, ale to, co předvedli tvůrci tady, je vysloveně scénaristická zbabělost, která dá facku každému divákovi, tohle je na gilotinu !! Je mě jasný, že mé hodnocení může na první pohed být v těžkým rozporu s mým komentářem, ale ještě jednou připomínám jako film o letci, o válce a o lásce s pár dobře natočenými leteckými souboji, film v pohodě uspěje. Navíc ještě jedna věc se mě líbila, ve filmu bylo totiž velmi zůdrazněno ono pověstné rytířství a respekt k protivníkovi. Ne nadaramo se se totiž o Manfredu Freiherrovi von Richthofenovi říká, poslední skutečný rytíř " Střílejte na letadla, ne na piloty. My nejsme řezníci, ale sportovci." (01.09.2008)

Měla bych jedinou, a to zde často uváděnou výtku, a ta se skutečně týká důležitých leteckých soubojů, které ovlivnily Manfredovo, alias Rudého barona, přístup k válce. Jinak spokojenost, úžasná, dobře podtrhující hudba a Lena Headey ještě nebyla zchrtlá na kost a stržená jako důlní vozík, tudíž to šlo. Potěšilo mě obsazení Volkera Bruche, který obrovsky zaujal v dalším válečném dramatu Naše matky, naši otcové, a který mě doslova posadil na zadek. Co se týče Rudého barona, další potěšující dílkem je natáčení v České republice. A vzpomněla jsem si na dědečka, který jako legionář bojoval na ruské frontě, co všechno nám nikdy nechtěl říci. Každá válka je zvěrstvo. A tak dám čtyři hvězdy, i za snahu přiblížení první světové bez příkras. (27.03.2016)

Rudý baron je pro mě nepříliš kvalitním snímkem hlavně z toho důvodu, že jeho tvůrci neodolali a zapracovali do příběhu zbytečnou romantickou zápletku a ve snaze o jakési morální ponaučení sklouzli ke klišoidním postupům. Příliš mě nepotěšil ani ten fakt, že se děj filmu o nejúspěšnějším stíhacím pilotovi první světové války odehrával převážně na zemi. No, čekal bych, že CGI umožní filmařům předvést mnohem víc z letecké války nad nejstupidnějším mlýnkem na maso v lidských dějinách, ale tato možnost zůstala hanebně nevyužita, takže u mě stále vede téměř padesátiletá záležitost: Aces High (1976). Na druhou stranu mě Němci potěšili tím, že se neomezili jen na nejslavnější stroje Fokker Dr.I a Sopwith Camel, podobně jak k tomu dochází u snímků z období druhé světové války, takže má pak člověk dojem, že jediným německým tankem byl Tiger. Celá záležitost na mě působila podivně plochým, dvourozměrným dojmem a určitě šlo z mé strany o zklamání. Mrzelo mě, že tvůrci nezmínili fakt, že Richthofenovu smrt s největší pravděpodobností způsobila palba kulometů z pozemních pozic; asi by to pokazilo celkový romantický obraz o jeho životě a smrti. Ještě víc mě ale mrzelo, že osudy Wolframa von Richthofen utnuli rokem devatenáctistým osmnáctým a úplně pominuli jeho kariéru generála (a později polního maršála) Luftwaffe a velitele VIII. leteckého sboru, s nímž se podílel na vybombardování Varšavy a na porážce a obsazení Francie a Řecka. Asi to taky nezapadalo do požadovaného obrazu. / Poučení: Neboj se včas utéct. (26.09.2022)

Film jsem plně ocenil až napotřetí. Primárně očekávaný napínavý akčňák plný leteckých soubojů se nekoná, něco soubojů sice užijeme, ale těžiště děje leží v psychozrání mladíčka von Richthofen, kdy z rozmazleného floutka pomalu vyrůstá zodpovědný muž. K tomu mu napomáhá vztah se zdravotní sestřičkou a postupná smrt všech jeho kamarádů z letky. V tomhle filmu se americké přímočarosti nedočkáme, je tu znát spíš frustrace z porážky a tíha viny. Potěší i spousta českých herců a lokací. Myslím, že tenhle film se vcelku povedl, kéž by evropská produkce stvořila ještě mnoho aspoň takových filmů, jsme své historii mnoho dlužni a ty americké splácaniny to nenahradí. 70% (10.07.2011)

Mohl to být opravdu výborný film. Takže tedy dle mého obrovsky promarněná šance. Všechno potřebné pro kvalitní podívanou tady je. Zajímavé postavy, vyvíjející se charaktery, fungující vztahy i velké bitvy. Ovšem, filmaři buď neměli dostatek peněz, nebo scénárista byl tak zbrklý, že ve snaze dobrat se konce přeskočil ty nejzajímavější scény. Mnohokrát během filmu se schyluje k něčemu velice zajímavému, ale následuje střih o několik hodin či i dní později a vy se tak už jen z vyprávění dozvídáte, co se doopravdy stalo. Chápu, že jde o historický snímek a historie je někdy nepřesná. Jenže tohle je také film. Nejde o dokument. Takže i když nelituji, že jsem Rudého barona viděl, lituji rozhodně promarněné šance na pětihvězdičkový film. Mohl to být film výborný, takhle je bohužel pouze průměrný. Málokdy jsem tak naštvaný, že musím takovému filmu dávat tak nízké procento. Na druhou stranu o to více si zase vážím tvůrce, co důležité scény nepřeskakují, ale ukazují opravdu vše. Jmenovitě konkrétně teď myslím Jean-Pierre Jeuneta a jeho Příliš dlouhé zásnuby. Pokud hledáte kvalitní film o První světové válce, doporučuji právě ten. Rudý Baron někoho jako Jeuneta potřeboval. Snad toto nebyla jeho poslední šance. 60% (04.07.2014)