Shutter

fenomén ázijských duchárskych hororov, s ktorými sa po kruhu roztrhlo vrece, je, obávam sa, vecou čoraz viac naberajúcou rysy podobného fenoménu, ktorý k nám dorazil začiatkom 90. rokov - juhoamerické telenovely. Na rozdiel od "latino" krajov, ktoré inklinujú k romantike, intrigám a úchvatným interiérom zazobanej triedy, ázijské krajiny sa orientujú na strašenie ľudí pomocou nevzhľadných (zväčša ženských) duchov objavujúcich sa za rozličných okolností (no vždy krásne a prekvapivo vysvetelných a dosebazapadajúcich) na rozličných médiách (kazety, videá . . .) alebo sa vzťahujú na nejaký dom alebo tak podobne . . . lenže schéma, štruktúra a vizuálno režijné spracovanie je stále rovnaké, akurát sa vymyslí nová situácia na ktorú sa natiahnu tie známe otrepané a osvedčené finty, nejakí anonymní scenáristi naťukajú príbeh podľa makety, aby to pekne zapadalo a hlavní hrdinovia sa vydávajú za poznaním pravdy ohľadom strašidla, ktoré im nedá spať. Podobne je tomu tak aj v tomto príbehu, ktorý však na rozdiel od kruhu mal aj riadne priblblé dialógy hrané nevhodne vedenými hercami a dosť neprehliadnuteľné medzery ako v príbehu tak aj v jeho sujetovej stránke. No skrátka nikým nechcený balast zaplavujúci filmový trh v čoraz neúnosnejších vlnách (22.02.2006)

Výtečný horor, jehož objev pro mě byl netušeným zážitkem (obzvlášť i díky tomu, že jsem si o filmu předem nic nezjišťoval). Opravdu jsem se u toho hodně bál, a párkrát jsem u toho měl málem zástavu srdce - mj. zásluhou soundtracku, který je zde skutečně brutálně nervydrásající. A ten děsivý konec! Brr, z tohodle filmu budu mít noční můry ještě dlouho. Atmosféru to má fakt neskutečnou, příběh je ale jinak spíše slabší. Navíc mě tam - coby fandu této francouzské značky - potěšilo, že hlavní postavy ve filmu jezdí mým oblíbeným Citroënem CX. (27.11.2020)

Velice povedený duchařský horror se skutečně hrozivým vyvrcholením. Snímek pracuje jak s atmosférou, tak s několika lekačkami. V průběhu nepůsobí zcela vyrovnaně a dá se říct, že místy sklouzává k béčku, ale pointa je dostatečně šokující na to, aby ten pocit přebila. Vzhledem ke konkurenci, scény jako např. vyvolávání fotek utváří rozhodně silnější a děsivější dojem než Oko, ale na takový Session 9 to nemá... Solidních 7/10 (27.12.2007)

„Viete... niekedy mŕtvi zostávajú s tými, ktorých milovali.“ K thajskému SHUTTERU som sa dostal až po všetkých „základných“ ázijských šokoch (OKO, RINGU, ZMEŠKANÝ HOVOR, séria JU-ON) i menej základných (TEMNÁ VODA, INFEKCIA, PREDTUCHA), nevraviac o amerických remakoch (NENÁVISŤ, KRUH, PULSE). takže hoci by sa mohlo zdať, že som toho mal po krk, jednalo sa napokon o poriadne mrazivé, znepokojivé a psychologicky vtieravé psycho, ktoré vám rozhodne neodporúčam pozerať samým a v noci. O štyri roky vznikol nevydarený hollywoodsky remake. (01.02.2009)

Shutter je film, který přibližně 2/3 stopáže diváka trošičku nudí, hudba ve filmu je minimální, objeví se i pár momentů, kdy na obrazovce člověk nevidí vůbec nic (a to já nesnáším) + sem tam se objeví nějaká lekačka, ale každopádně vše má ve filmu smysl, protože na řadu přichází POSLEDNÍ TŘETINA FILMU a tam se konečně začnou dít věci. Zrychlí se kamera, nabudou dialogy, přibude i hudba, atmosféra zhoustne, počet lekaček se znásobí a konec s nečekanou pointou vám vyrazí dech. Thajsko dokázalo, že v rámci hororu může vytvořit nejen dobrý snímek ba přímo výborný a díky excelentnímu závěru + s malinko přimhouřeným okem jsem se rozhodl dát 5 hvězdiček !!! Poznámka: po Shutterovi jsem viděl ještě několik jiných asijských hororů (Nenávist, Bakjwi, A tale of two sisters, Zmeškaný hovor...) a dnes můžu s klidným svědomím říci, že Shutter je nejen nejlepší, ale nad ostatními vyčnívá asi tak jako by někdo posadil Mt. Everest do Krkonoš. (03.12.2009)