Vzpomínky na lásku

I přes svou délku, viděl jsem director's cut, si mě dokázal snímek Nae meorisokui jiugae udržet od začátku do konce. Nefalšovaný romantický příběh bez jediné vady a zbytečného patosu dokonale ukazuje, jak asijské filmy dokáží pracovat s emocemi diváka. Něco tak krásného a smutného jsem neviděl pořádně dlouhou dobu, pokud tedy někdy. Cítil jsem, jak mi hrdinové mluví přímo do duše, chápal jsem jejich chování a litoval jsem je. Narozdíl od Rob Roye si nemyslím, že by prostřední pasáži něco scházelo, ba právě naopak, označil bych ji za nejpovedenější a film by bez ní nemohl fungovat tak bezvadně. Srovnávání s My Sassy Girl bych se ale vyhnul, neboť se jedná o snímky pracující s naprosto jinými city a fungující na jiné fázi. Zatímco Moment to Remember lze označit za citové vydírání, neboť pracuje zejména s těmi nejniternějšími pocity smutku, beznaděje a zoufalství, My Sassy Girl člověka příjemně zahřeje, protože se jedná o snímek radostný s příjemným koncem a hřejivým dějem, kde skoro nemáme možnost smutnit. Jasných 100% (26.06.2006)

Kórejská romantika má u mňa vysokú reputáciu a to vďaka neopísateľným pocitom, kedy mi chodia zimomriavky po chrbte a stačia na to iba pohľady zamilovaných, prípadne nápad. To je kumšt a rád sa nechávam unášať. Dobrých vecí sa človek tažko presýti a v záplave pochvalných komentárov a vysokých hodnotení, aj ťažko zachová chadnú hlavu. Moment to Remeber je pekný, citlivý film, ale onoho kýženého pocitu "opravdovosti" som sa žiaľ nedočkal. S mamutiou stopážou som sa nedokázal dostať "in" a postavy mi boli cudzie, pozeral som na hodinky. Hlavne v prvej časti filmu, než došiel "zvrat" a konečne sa niečo začalo diať. Na rozdiel od My Sassy Girl ľutujem, že som nevidel skrátenú verziu. Ono niekedy je menej viac a ani s tými slzami to netreba preháňať. (14.11.2005)

(Director's cut) Bolo pre mna takmer nemozne tento film dopozerat. A nebolo to koli dlzke, ani koli tomu ze by film bol nudny, ci nebodaj zly. Bolo to koli tomu, ze poslednych dvadsat minut filmu som pozeral zo zovretym hrdlom a slzami v ociach. Ten nadherna cistota uprinost a krasa bez akehokolvek patosu ci klise, sposobili to, ze tie posledne dve slovicka vo filme, ktore som vedel ze nakoniec pridu sposobili to, ze som sa skutocne rozplakal. Nadherne je, ze so nemal ten pocit ako pri niektorych filmoch, ktore divaka vydieraju nasilu. Nie skutocnou hlbkou, ale scenami, ktore zarucene funguju. Nie v tomto pripade. Tu su emocie cire, uprimne, nutia vas pribeh brat ako nieco, co sa skutocne stalo. Ta vobec najkrajsia romanticka drama, aka bola kedy natocena a zaroven jednen z najlepsich filmov ake som kedy videl. (10/10) (12.08.2007)

Stejně dokážeme být krásná stvoření. Tou niternou nedokonalostí, sveřepým bojem s racionálním světem. A nekonečným umem splétat snovou nitkou kýčovitý zámky. Nemluvím tu o obsahu filmu ale o jeho podstatě. O tématu které s citem a civilně pojímá. Je neuvěřitelné jak sveřepě člověk přetváří a buduje svou realitu tak křehkých citů. Ye-jin Son byla překrásná. (14.05.2011)

Branila som sa, co to slo. Urputne, zubami nechtami, rukami, nohami, myslou. Hodinu a pol som si myslela, ze sa aj ubranim, ale poslednu tristvrte hodinu som sa poddala, prehrala som na plnej ciare. Uplne som sa zlozila. A to doslova. Zo sedacky na zem, v predtuche, ze ma caka nieco emocionalne neznesitelne. Ano, je to sladke, ano, je to sentimentalne, ano, je to dlhe, ale ja vravim... Cert to vem! Ku koncu som citila az fyzicku bolest z toho, ako som vnimala tu bezmocnost a zaroven tu ohromnu lasku. Momentalne mi dosli vsetky vyrazove prostriedky, ktorymi by som mohla vyjadrit svoj dojem z tohto umeleckeho zazitku, a preto sa radsej poberiem do svojej ulitky... (16.08.2009)