Vzpomínky na lásku

Pamäť. Koľkokrát aj tuná, na čsfd pozerám po čase na vlastný komentár k filmu a vôbec netuším, že som niečo podobné niekedy videl. Ale toto si zapamätám. Minimálne kvôli nasledujúcej scéne. Odohrala sa však mimo filmu. On a ona sedia na pohovke a rumádzgajú. Ani malé deti. Slzy im tečú po lícach, brady sa trasú. A prečo? Lebo obaja čumia na kórejský slzopudný doják. Ten je len ixtou verziou základnej dejovej kostry takmer každého smutného ľúbostného filmu: Ich zaľúbenie bolo hlboké, šťastie dokonalé, no nemohlo to trvať príliš dlho, lebo... Avšak spôsob akým to je nakrútené vyplavuje slzy. A to sa počíta, navyše ak to nebola len obligátna slzička v závere. & obligátna poznámka na záver: vôbec ma neudivuje, že škála hodnotenia mojich obľúbených užívateľov tohto filmu je od odpadu po päť hviezd a aritmetický priemer 68%. (16.09.2013)

Som rád, že svoj 1000. komentár môžem venovať práve tomuto filmu. Mnohým dnešným namysleným fiflenám by táto romantická dráma mohla pomôcť pochopiť podstatu šťastného vzťahu. Love story medzi finančne dobre zabezpečeným dievčaťom a tesárom, ktorý má vo vlasoch večne nejaké piliny a každý deň drie na stavbe, mi pripadala obzvlášť zaujímavá, pretože rovnako ako on, v stavebníctve pracujem. Síce ako odborník neviem, čo na stavbe riešil so stavbyvedúcim a budúcim svokrom, pretože debnenie je na betonáž buď pripravené alebo nie a žiaden dážď debneniu nemôže uškodiť, ale ok. To iba tak mimochodom. Mal som šťastie vidieť director´s cut, takže netuším, čo všetko v kratšej verzii chýba. Na tomto filme by som nemenil nič. Možno pre niekoho prehnaný gýč, vykalkulovaný doják a neviem čo všetko, ale je mi to fuk. Ten príbeh ma fakt dojal k slzám a to som si pred vzhliadnutím povedal, že sa pokúsim, aby ma film nezlomil. Zlomil ma ako golem zápalku a od ich prvého vtipného stretnutia som hltal každú minútu. Tak dojímavé scény a pritom tak jednoducho obyčajné... Záverečná scéna v ústave, kde hlavný hrdina skrýva svoje slzy cez úsmev a slnečné okuliare ma fakt dostala. Neuveriteľne dojímavá love stroy, ktorá trhá srdcia na kúsky a v žánri romantická dráma len veľmi ťažko nájde premožiteľa a bezkonkurenčne jej patrí miesto number one i moje plné hodnotenie. Chlapom možno postačí rukáv, či papierová vreckovka, no a baby moje... vy si pripravte rovno uterák. 100% (26.12.2011)

S lehkým srdcem a čistým svědomím můžu dát 5*, protože se hora pohnula. Nejkrásnější scéna je, když spolu ti dva sedí u toho stolečku, on jí naleje skleničku a povídá: "Jestli to vypiješ celý, tak spolu budeme chodit." A když to do sebe opravdu "kopne", dá jí takový krásný polibek! Romantický, dojemný příběh, který mě opravdu nutil ronit slzičky, a já mu to vůbec nezazlívám. Možná je jen dobře, že tam nebyl konec, protože takhle jim člověk může vysnít chvilku společného štěstí, štěstí, kde vzpomínky mají označení jsoucno. Jsem ráda, že jsem monitoru mohla darovat nenucený - snad šťastný - úsměv. (18.06.2009)

Škoda, že jsem viděl director's cut. On ten film je sice celých těch 144 minut příjemný a zajímavý, ale přibližně jen poslední čtvrtina je nádherná a pětihvězdičková. Ale i tak - Možná trochu schématický námět určený k citovému vydírání je tu servívován velmi citlivě a pomalu si vás omotá kolem prstu až... budete prostě jen bezmocně a dojatě sledovat Ten závěr. Pro opravdové romantiky jasná volba :) (8/10) (28.02.2008)

Názorná ukázka, kdy film musíte prostě vidět. Protože popsat ho slovy, je téměř nemožné. Navíc doporučuji minimálně týden před filmem šetřit zásoby slz, jinak nemáte šanci vstřebat najednou dávku nejkrásnějších citů. Jak jenom to korejci dělají. Polovinu filmů z jejich kinematografie, které jsem viděl, mě dojalo k slzám. A Moment to Remember je ukázkový příklad. (28.12.2010)