Réžia:
Jae-han LeeScenár:
Jae-han LeeObsahy(1)
Působivý příběh mladé dívky z dobré a honosné rodiny, která se bláznivě zamiluje do jednoho ze zaměstnanců svého otce. Přestože je zklamaná ze svého předchozího vztahu, probudí v ní náhodné setkání s mladým tesařem hluboké city. Zprvu nepřístupný mladík podlehne jejímu nevinnému kouzlu a společně překonají společenské rozdíly, vezmou se a odstěhují se na venkov.
Ačkoliv zní tento příběh jako z pohádky, vyústí do kruté reality. Do reality, kterou připravil osud, zcela nečekaně a zcela radikálně. Ale... i když paměť vypíná, hluboký cit zůstává. Tento silný příběh je nejen o lásce, ale také o obrovské síle a víře. A o tom, že zapomenout se nedá, i když tomu osud chce jinak. (charlosina)
(viac)Recenzie (802)
Já si ty korejské romance dávkuju postupně po čase, abych si je náležitě užila. Tahle je jedna z nejkrásnějších a bohužel také nejsmutnějších. Ústřední dvojice je neuvěřitelně sympatická a sledovat jejich příběh od zamilování se do přesmutného konce je zážitek. Někomu to jistě přijde jako citové vydírání, mně to tak nepřipadalo a určitě být na místě té dívky, udělám to samé, co ona. ()
Škoda, že jsem viděl director's cut. On ten film je sice celých těch 144 minut příjemný a zajímavý, ale přibližně jen poslední čtvrtina je nádherná a pětihvězdičková. Ale i tak - Možná trochu schématický námět určený k citovému vydírání je tu servívován velmi citlivě a pomalu si vás omotá kolem prstu až... budete prostě jen bezmocně a dojatě sledovat Ten závěr. Pro opravdové romantiky jasná volba :) (8/10) ()
Tak tohle opravdu dovede emocionálně zapůsobit (a že si člověk myslí, že po desítkách shlédnutých romantických filmů už ho jen tak něco nerozhodí...). Krásný romantický příběh, který se mnou dlouhou dobu vlastně nic moc nedělal, ale pak najednou jako bych dostala ránu palicí. Nevzpomínám si, kdy mi naposled po skončení filmu tak dlouho trvalo, abych se zvedla a šla dělat něco jiného. Tady opravdu nemá smysl vyzdvihovat a popisovat něco jako scénář, herce nebo režii, u Nae meori sogui jiugae se nejlíp hodí mluvit o vlastních osobních pocitech z filmu. ()
„Když zmizí paměť, zmizí i duše“ . Věděl jsem, že je to smutný film, věděl jsem, že dojímá k slzám. Těšil jsem se na něj a bál se, že budu zklamán. Nebyl jsem. Brečel jsem. Potenciál každičké situace plynoucí z daného námětu byl vymačkán jako citron. Až do poslední kapičky. Až do okamžiku -„Jsme v nebi?“ -„Ano“. V tu chvíli jsem v něm byl na okamžik taky. Po usušení slz, po částečném opadnutí žalu (který zcela neodezní nikdy), jsem pocítil náhlý záchvěv radosti. Obyčejné radosti ze života. 100% Zajímavé komentáře: Adrian, Jhershaw, kitano, wipeout, tragos ()
Nejkrásnější a nejdojemnější korejský film? Ne, tohle je nejkrásnější a nejdojemnější film vůbec. A moment to remember dokonale vystihuje každičkou radost i bolest, co se skrývá za slovem "láska". Hlavní dvojice je jako pro sebe stvořená. Celé je to natočeno tak pěkně skromně, opravdově a neuměle. Nevěřím tomu, že existuje někdo, kdo u toho nádherného díla zůstane chladný. Pro mě dokonalé ve všech směrech... ()
Galéria (14)
Fotka © CJ Entertainment
Zaujímavosti (8)
- Film sa dostal znovu do povedomia v roku 2022, keď po zrútení vonkajšej steny parku Gwangju Hwajeong I, ktorá zabila šesť robotníkov, vznikli medzi ľuďmi šumy, že tento film nehodu predpovedal. (Arsenal83)
- Tento príbeh bol prvýkrát sfilmovaný ako japonský seriál Kimi ga boku o wasurete mo v roku 2001. (Arsenal83)
- V kórejských pokladniach zaznamenal film veľký úspech, keď si ho pozrelo v kinách 2,56 milióna divákov, čo bola dovtedy najvyššia návštevnosť v žánri melodráma. Už o rok ho ale prekonal Neoneun nae unmyeong (2005) s 3,05 miliónmi divákov v kinách. (Arsenal83)
Reklama