Vzpomínky na lásku

Je to perfektná juhokórejská romantická dráma. Má výborný príbeh o mladej úspešnej žene z bohatej rodiny, ktorá sa po nevydarenom vzťahu náhodne zoznámi s tesárom, zamestnancom svojho otca, do ktorého sa bláznivo zamiluje a časom jej city opätuje a tak už nič nebráni spoločnému vzťahu, ktorý potvrdí aj svadba, ale všetko pekné raz skončí a žene sa začne prejavovať alzheimerova choroba, o ktorej vôbec netušila. Spracovanie je vynikajúce, počas celej takmer dva a polhodinovej dĺžky sa na to skvelo pozerá, v prvej fáze okrem iného film funguje aj ako komédia, na pobláznenosť hlavnej hrdinky je radosť pozerať, časom to už je príjemný romantický film prakticky najvyššej úrovne, ale v poslednej hodine už film prechádza do silnej drámy plnej emócií a nezabudnuteľných scén. Minimálne jedna z posledných scén odohrávajúca sa na benzínke alebo snaha zakryť smútok za okuliarmi ma úplne dostali. Herecké obsadenie je dokonalé, najväčší priestor má samozrejme hlavné duo a obaja, Son Ye-jin aj Jung Woo-sung predvádzajú jedny z najlepších hereckých výkonov, s akými som sa zatiaľ stretol, ale nič nemôžem vytknúť nikomu. Réžia a technická stránka sú prvotriedne, toto je rozhodne jeden z absolútnych žánrových vrcholov, všetko funguje tak ako má a aj emócie patria medzi tie najvýraznejšie, tu sa nenájde ani detail, ktorý by sa dal vytknúť. A pritom pre režiséra je to debut, čo je pre mňa pri takejto kvalite až nepochopiteľné. A veľmi dobre je na tom aj hudba. A moment to remember patrí rozhodne medzi tie najlepšie romantické filmy vôbec. Dokonalý kúsok filmárčiny. 88% (25.03.2012)

Keď zmizne pamäť, stratí sa aj duša? Myšlienka hodná úvahy. Áno, ide o hroznú cukríkovú žmýkačku citov, ale aj tak to bolo dobré, neskutočne dobré. Jednotlivé situácie idú emočne až na hranu a na rozdiel od veľkej kopy rádoby sa tváriacich iných romantických filmov, tu nie je núdza o inteligentné dialógy, žiadne presladené žvásty dohromady o ničom sa nekonajú. Obsahová stránka má hlavu a pätu, hodnotné myšlienky pohladia na duši a celková pointa je reálna a dotýka sa mnohých z nás (samozrejme až v staršom veku, ochorieť na Alzheimera v 27. roku je vážne rarita). Jednoznačne plný zásah. (24.06.2014)

Shodou okolností jsem den po zhlédnutí A Moment to Remember vedl zajímavý a podnětný ICQ rozhovor, který mě donutil se zapřemýšlet a zavzpomínat. První korejský romantický film, který jsem viděl, byla My Sassy Girl, před osmi měsíci. Byl jsem uchvácen a okouzlen, jako skoro nikdy před tím. Poté jsem dlouho nic podobného neviděl, až teď jsem si sehnal romantické filmy jako např. Classic, Moment to Remember a spoustu dalších, které tu měly nadšená hodnocení. A ačkoliv se mi velmi líbily, nedostavil se ten nádherný pocit jako u MSG. Bylo mi vyčteno, že nechápu korejské vyjadřování a vnímání citů. Úsměvné. Jako by mě to dělalo méněcenným a neschopným hodnotit korejské romantické filmy. Je to můj názor, subjektivní, ovlivňovaný mým vnímáním filmu, ale, a to nepopírám, i mým rozpoložením, náladou atd (a přijde mi, že obzvlášť dojem a požitek z romantických filmů je hodně ovlivněn "okolními vlivy"). Nebo jde o typický případ očekávání, kdy jsem neuvědoměle doufal, že se mi ty filmy budou líbit stejně jako MSG, že se opět dostaví ten nádherný pocit, ale ta pomyslná laťka je nastavena extrémně vysoko. Habituace, kdy člověk adekvátní po sobě jdoucí podněty pociťuje slaběji a reaguje s nižší odezvou. Nebo jde o to, že korejské romantické filmy, co jsem zatím viděl (ale ano, vím, že nemůžu všechny korejské romantické filmy házet do jednoho pytle), jsou sice krásné, ale zároveň poměrně jednoduché, což je i imho případ Moment to Remember. Stačí znát pár bodů a děj si lze snadno domyslet. Zároveň mi první polovina příběhu (tj. fáze sbližování) přišla strašně hrr, jako by stačilo pár pohledů a hned tu je láska jako trám. Jako by šlo především o efekt a na odpovědi na otázky "proč" a "jak" se nevešly. Vlastně mi dojmy a pocity připomněly to, jak vidím japonské a korejské soundtracky (ty mně známé) - krásné, ale jednoduché, tj. nadšení z prvních pár poslechů, ale pak se přeci jen většinou ohrají. Číselné hodnocení korelující s mým dojmem z filmu se pohybuje okolo +/ 90 % (28.04.2005)

Director's cut. Neuvěřitelně nádherná záležitost. Emocionálně zdrcující. Nádherně vyplněné romantické nebe, nad kterým se divák chytne za srdce. Neuvěřitelně podmanivý, čistý, s citem podaný příběh bez jediného kazu. Každá scéna má svou váhu, každý zdrcující okamžik cítíme společně, každý slovo, dotyk, pohled - pohlazení na duši. (08.11.2015)

Branila som sa, co to slo. Urputne, zubami nechtami, rukami, nohami, myslou. Hodinu a pol som si myslela, ze sa aj ubranim, ale poslednu tristvrte hodinu som sa poddala, prehrala som na plnej ciare. Uplne som sa zlozila. A to doslova. Zo sedacky na zem, v predtuche, ze ma caka nieco emocionalne neznesitelne. Ano, je to sladke, ano, je to sentimentalne, ano, je to dlhe, ale ja vravim... Cert to vem! Ku koncu som citila az fyzicku bolest z toho, ako som vnimala tu bezmocnost a zaroven tu ohromnu lasku. Momentalne mi dosli vsetky vyrazove prostriedky, ktorymi by som mohla vyjadrit svoj dojem z tohto umeleckeho zazitku, a preto sa radsej poberiem do svojej ulitky... (16.08.2009)