Réžia:
Jae-han LeeScenár:
Jae-han LeeObsahy(1)
Působivý příběh mladé dívky z dobré a honosné rodiny, která se bláznivě zamiluje do jednoho ze zaměstnanců svého otce. Přestože je zklamaná ze svého předchozího vztahu, probudí v ní náhodné setkání s mladým tesařem hluboké city. Zprvu nepřístupný mladík podlehne jejímu nevinnému kouzlu a společně překonají společenské rozdíly, vezmou se a odstěhují se na venkov.
Ačkoliv zní tento příběh jako z pohádky, vyústí do kruté reality. Do reality, kterou připravil osud, zcela nečekaně a zcela radikálně. Ale... i když paměť vypíná, hluboký cit zůstává. Tento silný příběh je nejen o lásce, ale také o obrovské síle a víře. A o tom, že zapomenout se nedá, i když tomu osud chce jinak. (charlosina)
(viac)Recenzie (802)
Tady měl někdo trochu šetřit cukrem. Jedná se o opravdu nádherný ROMANTICKÝ film, nesmírně efektivní a originální (oni Asijaté jsou všichni jeden velký originál), plný skutečných emocí a znázorňující události každodenního života, jako by vypadly rovnou z básníkovy bohaté fantazie. Herci jsou příjemní a charismatičtí, režie uvolněná a přesná. Avšak jako myšlenkově podlézavé drama, ve které se snímek v poslední třetině promění, už to taková sláva není. Sice si moc vážím toho, co tím vším chtěl režisér znázornit, a proti námětu nemám sebemenší námitky, ale vzhledem k oslavným recenzím jsem asi čekal něco jiného než předlouhé dráždění slzních kanálků a příběhové schéma natolik jednotvárné, že rozšířená, 140 minut trvající verze byla z pohledu štábu skutečným hrdinským činem. Proto si to víc jak 4* nevyslouží, a nadávejte si na mě, jak chcete :-) ()
Zdejší vysoká hodnocení korejských romancí jsou mi občas záhadou, nicméně ačkoliv se jedná o filmy v jádru srovnatelné s hollywoodskými cajdáky, tvůrčí přístup je u nich obvykle mnohem střízlivější. Uvěřitelněji vyhrocená sentimentalita, opravdovější postavy, civilnější prostředí. Situace zcela běžné i absurdní, ale vždy plně prožité. Když se pak přidá jímavé téma, jakým je postupná a nevyhnutelná ztráta blízkého, silný film je na světě. Chce to správnou náladu... ()
Víc takových filmů a přestal bych být ironickým cynikem. Ani dvouapůlhodinová režisérská verze nerozmělnila tohle s fantastickou lehkostí natočené a překrásně zahrané melodrama v citově vyděračský kýč - čímž při chladné úvaze vlastně tenhle film být měl. Řekl bych, že jedině Korejci tohle dokážou, a právě to na jejich filmech miluju. A Moment to Remember je ryzí doják, upřimný a čistý. ()
Krásný, přesto srdce rvoucí příběh o lásce dvou mladých lidí, kterým osud nepřeje jejich vzájemnou lásku. Film u kterého jsem probrečel celou poslední hodinu, ... emočně náročný, přesto krásný. Výkony obou herců byly na tolik přesvědčivé, že mi hned přirostli k srdci a hudba jen podbarvovala, již tak silný zážitek. I přes celkovou délku filmu, která je neskutečných 144min, je film i přes smutný příběh neuvěřitelně jemný a netlačí na pilu, takže divák může naplno prožívat emoce spolu s herci. Od režie, až po hudbu nevím co bych vytknul. Silný zážitek s překrásným koncem, ale po druhé bych to asi, už emočně nezvládnul. 95 % ()
I přes svou délku, viděl jsem director's cut, si mě dokázal snímek Nae meorisokui jiugae udržet od začátku do konce. Nefalšovaný romantický příběh bez jediné vady a zbytečného patosu dokonale ukazuje, jak asijské filmy dokáží pracovat s emocemi diváka. Něco tak krásného a smutného jsem neviděl pořádně dlouhou dobu, pokud tedy někdy. Cítil jsem, jak mi hrdinové mluví přímo do duše, chápal jsem jejich chování a litoval jsem je. Narozdíl od Rob Roye si nemyslím, že by prostřední pasáži něco scházelo, ba právě naopak, označil bych ji za nejpovedenější a film by bez ní nemohl fungovat tak bezvadně. Srovnávání s My Sassy Girl bych se ale vyhnul, neboť se jedná o snímky pracující s naprosto jinými city a fungující na jiné fázi. Zatímco Moment to Remember lze označit za citové vydírání, neboť pracuje zejména s těmi nejniternějšími pocity smutku, beznaděje a zoufalství, My Sassy Girl člověka příjemně zahřeje, protože se jedná o snímek radostný s příjemným koncem a hřejivým dějem, kde skoro nemáme možnost smutnit. Jasných 100% ()
Galéria (14)
Fotka © CJ Entertainment
Zaujímavosti (8)
- Tento príbeh bol prvýkrát sfilmovaný ako japonský seriál Kimi ga boku o wasurete mo v roku 2001. (Arsenal83)
- Obrovským hitom sa stal film aj v Japonsku, kde zarobil viac ako 3 miliardy jenov (27,3 mil. dolárov), čo bol rekord medzi kórejskými filmami za posledných 15 rokov. (Arsenal83)
- V kórejských pokladniach zaznamenal film veľký úspech, keď si ho pozrelo v kinách 2,56 milióna divákov, čo bola dovtedy najvyššia návštevnosť v žánri melodráma. Už o rok ho ale prekonal Neoneun nae unmyeong (2005) s 3,05 miliónmi divákov v kinách. (Arsenal83)
Reklama