Bratři

Musim rict, ze zakrnejsi utok na prvni signalni jsem jeste na platne nevidel. Nebojim se tento film nazvat citovym vydiranim, navsteva hlavniho hrdiny u manzelky a ditete obeti budiz tomu posledni kapkou. Na rozdil od jinych filmu takto utocicich na lidske city se vsak divak Bratrum neubrani (kdeze je takova Philadelphia, kde to pri trose snahy nedalo moc prace) a polovinu filmu si kouse nehty. Reaguji na vsechny ty prohlaseni, kterak byl film laciny a plytky. Tito prispevatele necht se zkusi zamyslet nad tim, zda vubec s Michaelovym cinem souhlasili a odpustili by mu ho. Zda mel byt za nej souzen, zda byl vinen a zda si za nej zaslouzil trest ci ne. Vemte do ruky tresti zakon a tam odpoved naleznete, ackoliv neznali prava se u toho trochu zapoti. Co vsak na to moralka? Musi se vzdy shodovat s vykladem zakona (jakekoliv zeme)? Pokud si vubec odpoved na tyto otazky najdete, stravite u toho mnoho casu a nezapotite se trochu, nybrz jako prase. (15.06.2006)

Lidská mysl je jako písek v poušti. Když se přes poušť přežene bouře, nikdy to nebude ta samá krajina jako před bouří. Stejně je to s námi. Když se přes lidskou psychiku přežene buldozér války... kdo potom vlastně jsem? Prázdná šlupka se syndromem? Bratři jsou neuvěřitelně silně a opravdově zahraní. Každá scéna je propracovaná do 100% reálu... až jsem se z toho zpotil. 100% (21.09.2009)

Susanne Bier natočila film, který zkoumá sílu lásky, nespokojenosti, sourozenecké rivality, pocit viny a nakonec i rodinnou dysfunkci. Nejde vůbec o válečný film, nýbrž o účinky války. Z trojúhelníku, mezi nešt'astným dánským vojákem Michaelem, jeho nezodpovědným bratrem (a jeho pravým opakem) Jannikem a Sárou, manželkou Michaela, bych vyzdvihl právě její zvládnutí role matky i manželky, ve které se musela vypořádat s křížovou palbou emocí nad předpokládanou ztrátou manžela a zároveň přitažlivosti k Jannikovi... Témeř celý fim byl natáčen ruční kamerou, ale o to realističtěji na mě toto silné drama působilo. (01.03.2014)

Zpočátku nenápadné a nevýrazné rodinné drama, ala ticho před bouří, se později pozvolna překlopí do ryze emocionální, ale stále velmi realistické roviny, ve které jen užasle a útrpně sledujeme dobře rozpracované charaktery, jak se vypořádávají s přetěžkou životní situací. Herci hrají velice přirozeně a dodávají svým postavám dosti reálné vyznění, avšak kamera, která svými rychlými pohyby a začerněnými okraji (!) měla nejspíš působit intenzivně, sugestivně a přiblížit divákovi pocit uvěřitelnosti, u mě dostahuje dokonce opačného efektu. Je naprosto neumělecká, místy až křečovitá, stahuje na sebe pozornost a já si občas připadal, jako kdybych se díval na amatérské domácí video. Velké mínus pro jinak skvělý, intenzivní snímek. 7/10 (27.06.2009)

Jaksi řízením osudu jsem se dříve dostala k americké verzi. Musím přiznat, že obě ve mně zanechaly hodně silný dojem, protože příběh, který popisují, je prostě sám o sobě silný. A opět jednoho napadá, jak je lidstvo ve spirále generací nepoučitelné... Veteráni válek vždy varují před přílišnou horlivostí mladých jít do další války... Možná by se veteránům mělo naslouchat nejvíce, protože většinou nejlépe vědí, o čem mluví... (18.03.2012)