Posledné dni

Tragický příběh v čele s přesvědčivým Michaelem Pittem v roli Blaka, jehož poslední dny života připomínají osud grungeové legendy Kurta Cobaina, tragicky zesnulého frontmana kapely Nirvana. Sugestivní ponor do zpěvákovy rozervané duše. Nihilistický pomník, z něhož čiší bezmoc a nepochopení společností. ~ Pře o faktografickou (ne)správnost van Santova uměleckého ztvárnění osudu jednoho talentovaného ztroskotance mi přijdou dosti scestné. Dívejme se na toto dílo, prosím, nikoli jako na životopisný filmový medailon, ale jako na svébytný, nezávislý počin, který chce divákovi sdělit nějakou obecnější myšlenku. A který se navíc údajně Cobainovým sklonkem života pouze nechal inspirovat. Jsem však spíše názoru, že negativní reakce skalních fanoušků kapely i samotné osoby zpěváka mají příčinu v nepřijetí a snad i nemožnosti pochopení zvolené řekněme artovosti snímku (spolu se zidealizováním zpěvákova kultu). Ruku na srdce – živočišný grunge a zdánlivě pomalý, nezáživný art nejsou stejná krevní skupina. ~ Excelentní umělecký pohled na tělo bez duše. (+ Vynikající volba úvodní a závěrečné hudby – La Guerre od The King's Singers.) ~ ~ Nevím, proč jsem. (13.02.2012)

Tenhle film by se dal definovat jako nevyužitý potenciál. Film, který lehce naznačuje, že se jedná o příběh Kurta Cobaina si jde spíše svou vlastní ztřeštěnou cestou. Zvláštní je, že ty scény, ve kterých se vůbec nemluvilo a nebo celkově se nic nedělo byly nejlepší. Prvních patnáct minut v celku nadějný materiál, pak už to bylo skoro celý na jedno brdo. Tenhle film zase dle mého není rozhodně tak špatný, jak ho popisují, ale ani to není kdejaká úžasnost. Doufal jsem, že budu takovej ten cápek, který vystoupí z davu a řekne, že ten film byl ve skutečnosti super, ale ono ne. Ten film mi skoro nic nedal. (09.03.2016)

Van Sant chce být velký umělec testující publikum, ale zároveň nevěřím, že je moc chytrý člověk. Z rozhovorů mi jeho myšlenkové úvahy přijdou až legračně hloupé a dětské. Ale možná proto někdy jeho intuitivním experimentováním probleskne ryzí síla média. A jindy jde o katastrofu. A někdy oboje zároveň. Last Days v sobě pro mě nemá sílu Slona, ale chápu, že to bylo myšleno dobře. (16.10.2017)

Závěrečný díl tzv. trilogie o smrti. Gusi Van Santovi byly tentokrát inspirací poslední dny legendárního Kurta Cobaina. Těžko říct, kde se stala chyba. Třeba pasáž, kde Michael Pitt zazpívá song Fetus a kamera se nejenže nepohne, ale ani se neobjeví střihový zásah. Bohužel tohle už zavání samoúčelností. Má to sice pořád něco do sebe, ale pokud máte po ruce geniálního Slona, sáhněte raději po něm. (25.05.2010)

aneb Balada o mumlajícím rockerovi, který bloudí po svém domě a okolí. Prvních 10 minut, kdy byl na plátně skoro jen Blake, bylo docela vtipných, i když asi nechtěně... ještě jsem se docela bavil při Mormonech. Ale zbytek filmu (hlavně druhá část), kdy dostávaji prostor i ostatní postavy, jsem moc nepobral... 30 % (12.07.2005)