Réžia:
Michael RitchieScenár:
James SalterKamera:
Brian ProbynHudba:
Kenyon HopkinsHrajú:
Robert Redford, Gene Hackman, Camilla Sparv, Karl Michael Vogler, Jim McMullan, Dabney Coleman, Harald Dietl, Richard Egan, Michael Gempart (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Sláva může být pomíjivá, cíl na dosah iluzí, zlámané kosti skutečností... Když přijde americký lyžařský tým o jednoho ze závodníků kvůli zranění, je pro světový pohár v Alpách vybrán jako náhradník David Chappellet (R. Redford) – slibný, ale samolibý a solitérní mladík z malého města v Coloradu. Ten se brzy po svém příjezdu dostává do konfliktu s rázným trenérem mužstva Eugenem Clairem (G. Hackman), který arogantnímu nováčkovi nehodlá nijak vycházet vstříc. I přes nepřízeň okolností ale Chappellet dosahuje nečekaně dobrých výsledků a jedině pád v závodě v Kitzbühelu zkazí senzaci, kterou mohl vytvořit. Nezbyde mu než přehodnotit svůj dosavadní přístup a začít hledat chyby jinde než u ostatních. Poté jeho hvězda pomalu stoupá a má před sebou olympijské hry, na nichž hodlá vydobýt absolutní triumf... V režijním debutu Michaela Ritchieho natočeném podle předlohy Oakleye Halla se na jedné straně prolíná intenzivní atmosféra závodů sjezdového lyžování s intimním životním dramatem arogantního a osamělého sportovce toužícího po vítězství a uznání na straně druhé. Film se ve své době dočkal pozitivního přijetí – kritika o něm mluvila jako o výtečném sportovním snímku a vyzdvihovala výkony Gena Hackmana a Roberta Redforda. Ten v roce 1971 získal Cenu britské akademie BAFTA za trojici snímků Butch Cassidy a Sundance Kid, Willie Boy a také právě Sjezdař. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (60)
Sjezdové lyžování jsem měl kdysi moc rád hlavně na olympiádách a tohle je asi jediný známější film o něm. Nu a samotné lyžování je natočené výborně, plné dramatických pádů, skvělých záběrů včetně těch z pohledu jezdce, takže si nadhodnotím na 3*. Hodnotit totiž i zbytek, bylo by to míň. Šeď, nuda, nezajímavý příběh s nulovým napětím a navíc z prstu vycucaná pohádka - v Grenoblu 1968 kraloval Jean-Claude Killy, žádný vymyšlený americký sjezdař; ti si o podobném úspěchu mohli v konkurenci Francouzů, Rakušanů a Norů nechat tak zdát. No a herci - Gene Hackman je slušný, ale nemá prostor. A Redford hraje na půl plynu nesympatického idiota, který se ze stejným nezájmem chová k trenérovi, spolujezdcům, holkám i vlastnímu tátovi. Hlavně s nikým nemluvit. Takový "sympaťák", že jsem mu přál ve finále ať spadne. ()
"Vezmeš mého nejlepšího sjezdaře a necháš ho narazit do kamenné zdi." Tak už to bývá, když se na sjezdařskou trať vydají dva jezdci najednou a do cesty se jim postaví viadukt. Musím se přiznat, že mě hrozně bavilo sledovat sjezdové lyžování v plenkách. Tedy rozevlátý styl a hrbolaté tratě lemované skvělými bezpečnostními prvky - skálami a stromy. To však bylo vše, co mě zaujalo, protože film je to převážně mlčenlivý, závody byly natočené poměrně nepřehledně, otázky novinářů mi připadaly dementní (a vesměs nezodpovězené) a kdyby Dave jednou famózně nevytroubil plkající paní Stahlovou, tak bych se snad ani ničemu nezasmál. ()
Kitzbühel, Wengen. Vždy mě zajímalo jak se asi cítí sjezdař, když poprvé v kariéře stojí na startu těchto legend a musí v sobě najít sílu se odrazit a spustit se dolů ze svahu, na kterém ho spíše než cíl čeká zmrzačení. A Ritchie tyto pocity předkládá na zlatém podnose. Vsadil vše na "niterní" atmosféru (pokud patříte k těm, na které silně zapůsobila scéna s pohledem do očí šelmy v Collateral, tak víte co tím myslím). Což u sportovního filmu může vypadat podivně, ale funguje to. A to tak, že hodně. Na druhou stranu je to díky tomu silně nedivácké, čemuž napomáhá i fakt, že zde zcela absentují žánrová klišé a Redford hraje (výborně, nutno podotknout) možná vůbec nejnesympatičtější postavu své kariéry. ()
Velmi zajímavý snímek z ne zcela obvyklého sportovního odvětví. Hlavní postavou je David, závodní lyžař z malého města, který spoléhá na budoucnost slavného sjezdového lyžaře. Je ovšem velmi nevyrovnaný, především ve vztahu ke svým blízkým, trenérovy, kolegům s týmu, ženám obecně. Film se pohybuje od vyloženě sportovních pasáží a po psychologicky napjaté scény. Filmu by se dalo vytknout opravdu nevyvážené ztvárnění ženských postav, naivní a promiskuitní kamarádka z rodného městečka, chladná přítelkyně z Evropy, úplně pitomá reportérka. Až mi přišlo že si režisér nebo scenáristi řeší nějaké komplexy vůči ženám. ()
Dle mého názoru jen lehce nadprůměrný film ze sportovního prostředí jak jinak, než inspirovaný skutečnou událostí. Chybělo především více dramatických momentů, ten nejvýraznější v závěru byl nahlodán nevěrohodností situace a vyzněl trochu amatérsky. Sjezd z pohledu lyžaře byl rozhodně nevšední zážitek a jedna z nejlepších scén filmu. Vynikající herecké představení egoistického Roberta Redforda, ale ještě více se mi líbil Gene Hackman v roli trenéra, který musí zvládnout americký lyžařský tým plný individualit, z nich každý chce uspět. Věta „Nikdo nepojede, dokud já neřeknu“ jeho postavu vystihovala dokonale. Musím též souhlasit se zde již jinými zmíněnou myšlenkou, že tehdy (nejen) lyžování připomínalo sport více než dnes a bylo to ještě takové zdravé a romantické soupeření. ()
Reklama