Shake Hands with the Devil

Vše krásně vysvětluje prvních pár vět úvodu filmu. Rwanda dříve měla 10 mil. obyvatel, kteří se nijak netřídili, pak přišli Belgičané a začali je dělit. Jihoafrická republika - na chlup stejné, tam byl problém navíc rasistický. Sierra Leone - diamanty, občanská válka pro bílé zbohatlíky. Pokud se zeptáte klasického Čecha na africké války, řekne vám tohle "jsou to opice, ať se pozabíjí". Srát se do cizího a dělat problémy by všem šlo, pomáhat je řešit, to už ne. Když spadnou mrakodrapy, kvičí se ještě deset let potom, v Africe je během pár týdnů zabito milion lidí a v USA to ani nejde ve zprávách. OSN je úplně na hovno, tento film to akorát potvrzuje, ubohá organizace, která snad za celou svojí existenci nevyřešila jediný problém. Jejich mírové jednotky jsou jen připosraní Pákistánci, kteří ani nevědí, jak se střílí ze zbraně. Můj komentář, který píšu značně nasraný a za což se omlouvám, zakončím větou z Hotelu Rwanda. "Vy nikoho nezajímáte, vždyť vy nejste ani negři, vy jste jenom Afričané." 85% 22.08. 2010 (22.08.2010)

Pokud jste viděli Hotel Rwanda, nebo ještě líp nějaký dokument o tom, co se ve Rwandě dělo, moc nového se tady nedozvíte. Prostě uvidíte veškerý ten africký folklór, jako jsou zaostalí týpci s mačetami a kalašnikovem, bordel a hromady mrtvých civilistů. Tady ještě obohaceno o naprosto bezmocné modré přilby (btw - kde kdy k čemu byli? V Kongu? V Jugoslávii?) a příběh jejich dodnes frustrovaného velitele. Co se týče zobrazení dění a herců, nemám přinejmenším v prvních dvou třetinách filmu výhrady. Poselství o tom, že by měl západní svět neustále zasahovat po celém světě, a tudíž jsou všechny tyhle masakry vlastně jeho vina, se mi ovšem nelíbí ani za mák. (17.06.2012)

"Musíte ma udržať na žive, to je rozkaz!", hovorí v závere generál, ktorému dochádza, že napriek nezáujmu, musí svetu povedať svoj príbeh. Kľudne by mohol začať tým, ako sa v Rwande pod mostom, dali nájsť zaujímavé veci, ale zlato ani drahé kamene to neboli. Približne 10. miliónovú krajinu mali všetky silné mocnosti na čele s USA a Anglickom v riti. Konflikt v bývalej Juhoslávii bol pre nich zaujímavejší a ani v najmenšom nechceli počuť slová ako Rwanda a genocída. Koho by zaujímala Afrika, zvlášť po zbabranej akcii v Somálskom Mogadišo, kde prišlo o život niekoľko amerických vojakov. Väčšina krajín začala po začínajúcich nepokojoch sťahovať svojich vojakov a tí, čo tam ostali, toho veľa nezmohli. Takmer bez streliva, s prísnym zákazom strieľať a zasahovať do sporu, ich velenie postavilo do úlohy gumených panákov. Napriek tomu dokázal generál, ktorého výborne stvárnil pre mňa neznámy Roy Dupuis zachrániť niekoľko tisíc životov. Scéna odmietnutia rozkazu je z ľudského hľadiska veľmi silná. Film kladie veľký dôraz na citové a psychické rozpoloženie hlavnej postavy. Nejde nespomenúť film Hotel Rwanda, ktorého porovnávanie sa s týmto filmom samo ponúka. Shake Hands with Devil ponúka omnoho komplexnejší a širší pohľad na túto situáciu a aj preto je z môjho pohľadu o niečo lepším filmom. Na mňa urobil veľký dojem a to hlavne preto, že som sa v generálovi videl. Ako jeden z mála robil to, čo káže zdravý ľudský rozum. Smutný záber zvýrazňuje dojímavá hudba a po chvíľke ticha som si vyhľadal záverečnú skladbu na you tube. this is it . Je tam v angličtine zaujímavý príspevok, ktorý veľa napovie o dnešnom svete. Prečo má pekná baba v obtiahnutom tričku milióny kliknutí a genocída v Rwande iba päť??? Film, ktorý donúti zamyslieť sa.... Záhadou mi ostáva ako tento film obišli na oscaroch. 100%. (10.07.2011)

Mělo by se to na středních školách pouštět jako náhled do historie fungování již dlouho nefunkční Rady bezpečnosti a mezinárodních institucí. Jestli dnes ještě někdo pochybuje o tom, že národní zájmy absolutně válcují proklamované vyšší morální cíle, tak zde lze najít jeden z mainstreamově přijatelných a srozumitelných historických důkazů. Je zcela podružné, jaký Romeo Dallaire ve skutečnosti je (byl v rámci rwandského konfliktu), neboť perspektiva je nepodstatná a o něho vůbec nejde. Genocida je genocida. Roy Dupuis dokonalý! 9/10! (10.04.2013)

Vynikající válečný drama, fascinující výpověď generála Dallaira, nekompromisní kritika fatálního selhání OSN. Shake Hands with the Devil jde oproti Hotelu Rwanda daleko víc do hloubky samotnýho konfliktu a přináší tak ještě víc znepokojující pohled na rwandskou genocidu, přitom je však neustále objektivní a vyhíbá se zbytečnýmu sentimentu. Napětí, nejistota a strach tu jsou cítit téměř v každý scéně a film vás tak nenechá ani na okamžik vydechnout. Neschopnost vedení OSN a alibismus západního světa se táhne od začátku až do konce, nejvíc jsou ale vidět při scéně, kdy je mírová jednotka rebelama donucená složit zbraně a bez možnosti jakýhokoli zásahu sledovat počátek genocidy. Západ tak do značný míry nese zodpovědnost za tisíce životů, který měl a mohl zachránit, sebeobviňování generála Dallaira není vzhledem k jeho omezenejm možnostem na místě. Co se týče samotnýho filmu, Roger Spottiswoode zprostředkoval světu rwandskou tragédii víc než dobře a stejně tak Roy Dupuis je v roli generála Dallaira velmi přesvědčivej a dokázal na plátno přenést jeho lidskost, odvahu a odhodlání. Filmu v podstatě nemám co vytknout, pro mě osobně je velmi příjemným překvapením a jedním z nejlepších novodobejch válečnejch kousků. Z dvojice nejznámějších filmů o rwandský genocidě rozhodně číslo jedna. (18.04.2011)